Sbohem, bože

Dobrý den slečno."
Dana se otočila za milým hlasem. Pozdravila s úsměvem, ale současně si v duchu řekla Proč zase já ?
Na první pohled jí bylo jasné o koho jde a co se bude dít. Stála před dvěma vysokými kluky, kteří se ji chystali přesvědčit aby se přidala mezi fanatické ovečky, které jsou přesvědčené, že VŠE je zásluha boha.
Dana nevnímala co jí štíhlý krátkovlasý kluk s hezkýma očima, ani jeho kamarád s čepicí a batohem říkají, pouze si je prohlížela. Není to poprvé, co se s takovými ovečkami setkala a prokoukla je ještě dřív než otevřely pusu. Čím to, že jsou tak průhlední? Je to vzhledem? Oblečením? Ale oblečení byli jako každý jiný. Oba měli krásnou čistou pleť bez jediné nedokonalosti a bez vousů. Úplně jako Justin Bieber. Dana konečně začala trochu vnímat a všimla si, že mladíci mluvi výborně česky, ale se silným přízvukem.
"Do náboženství nejdu," přerušila je a nadechla se k rozloučení. Takové oslovování na ulici ji obtěžovalo, protože bylo skoro vždy spojeno s vnucováním pochybných parfémů a "výhodných" telefonních tarifů. Pouliční prodejce obcházela obloukem a myslela si o nich své. Stejně jako o neracionálním náboženství. A taky pospíchala domů kvůli Tomovi.
"My dnes chceme mluvit právě s lidmi, kteří si myslí, že náboženství nepotřebují," nedal se ten s batohem a čepicí.
Chlapec je vytrvalý, pomyslela si Dana a změřila si jej výmluvným pohledem. Když to chcete, tak to máte mít. Po pěti minutách se se mnou rozloučíte sami a rádi. Obrátila se k jeho krátkovlasému kamarádovi, který jí připadal sympatičtější.
"Odkud jste?"
"Já jsem z Ameriky a Peter je z Rakouska."
"A ty se jmenuješ jak?"
"Jsem Patrick," prozradil krátkovlasáč.
Dokonce mají moderní jména, blesklo Daně hlavou. Čekala spíš nějakého Mojžíše, Abraháma nebo aspoň Josefa. Trapný předsudek, pousmála se a raději si s Peterem a Patrickem potřásla rukou.
"Jsem Dana."
Patrick neměl rukavice a Danina teplá ruka pro něj v tu chvíli představovala malý zázrak. Dana si toho všimla a nestahla hned ruku zpět.
"Musí vám být zima když pořád tak postáváte venku. Proč se nejdete radši ohřát do hospody?" Ten váš Bůh vás nezahřeje, pomyslela si k tomu.
"Nám to nevadí," řekl Patrick nepřesvědčivě a strčil si ruce do kapes.
To vidím, řekla si Dana v duchu a vytáhla z kapsy vibrující mobil.
Tomáš.
Dnes neprijdu. Uvidime se zitra kote.
"Ježíšikriste!" pronesla Dana otráveně a hned se kousla do jazyka.
Peter s Patrickem se na ni udiveně podívali, rozpačitě se zasmáli a než se stačili pustit do kázání na téma "neber jméno boží nadarmo" Dana raději vysvětlila:
"Tak se bohužel ukázalo, že mám do večera volno. Pojďme si povídat do hospody. Já tu mrznout nebudu."

"Ocitla ses někdy v situaci kdy sis s něčím nevěděla rady?" Zeptal se Patrick a usrknul si vařícího čaje.
Ještě chvíli mě přesvědčuj, že ti není zima.
"Jasně, že jo. A vždycky jsem si musela pomoct sama, žádný bůh to za mě neudělal. Dokážu se o sebe postarat, Bůh je pro slabochy."
Peter mírně zblednul, odsunul sklenici s minerálkou na stranu a začal na stůl horečnatě vyrovnávat letáčky z batohu.
Dana potlačila pobavený úsměv a obrátila do sebe panáka Morgana na zahřátí. Aspoň bude sranda, lepší než kdybych se doma užírala kvůli tomu, že si na mě Tomáš zase neudělal čas,

"Bůh k nám promlouvá skrze naše vlastní myšlenky," spustil vemlouvavě Patrick. Prozradil i další boží triky, do hovoru se dokonce na chvíli vložil Peter. Dana však slova nevnímala a prohlížela si Patrickův obličej.
Zelené oči, to se často nevidí. Husté lesklé vlasy nad pokrčeným čelem, tváře zčervenalé teplem přijatým z vařícího čaje. Studium Patrickovy tváře jí bez varování překazil letáček, kterým jí Patrickův kolega šermoval před nosem.
"Uvědomuje si to stále více lidí po celém světě. Kdo se obrátí k bohu hned teď, nepromrhá čas, který nám v pozemském životě byl vyměřen," řečnil Peter, zatímco si Patrick objednával další čaj.
Dana se znuděně podívala z okna. Záplava romantických, nevinně bílých sněhových vloček padajících z nebe se pod koly aut měnila ve špinavou kaši. Výhled na ulici jí najednou zastoupil hlasitě se smějící pár. Ona byla typickým zástupcem černě oděné gothic-punk-emo drsňačky s piercigy v obličeji, které se ve světle lampy nepříjemné leskly, on vypadal sympatičtěji. Khaki kalhoty, přiléhavá bunda, postava skoro jako Tomáš, vlasy taky. Věnoval své partnerce vášnivý polibek. Profil jeho obličeje se dostal do světla lampy. Byl to Tomáš.
Dana nevěřícně zírala na výjev před sebou dokud se jí do očí nezačaly tlačit slzy. Odběhla na toaletu vyjmenovat všechny sprosté nadávky co zná. Pár za oknem se nic netuše odebral vstříc načatému večeru.
U stolu zůstal pouze Patrick.
"Peter odešel na trénink stolního tenisu," vysvětlil Patrick a odsunul Daně židli aby si mohla sednout.
"Jsi v pořádku?"
"Já ano, to svět není v pořádku," vzlykla Dana, ale rychle se zase oklepala. Ten sráč mi za to nestojí. Zase jsem na život sama a zase to zvládnu.
Patrick pokynul hlavou směrem k oknu. "To byl tvůj přítel?" Zeptal se opatrně.
Galantní a ještě všímavý. Začínáš mě bavit Patriku.
Dana přikývla a zvedla se od stolu.
"Pojďme, zvu tě na špagety. Nechci dnes večer být sama."
Patrikovi se ve tváři vystřídal výraz překvapení a radosti. Vzápětí se vrátil do své role božího posla a nadechnul se k poučení o tom, že s bohem není člověk nikdy sám. Dana jakoby to tušila na něj vrhla takový pohled, že raději neřekl ani slovo.

---------
Patrick přitiskl Danu k sobě a poprvé ji sám políbil. Vzápětí se toho činu trochu lekl, ale když si uvědomil, jak nesmírně příjemné, něžné a krásné jsou Daniny rty a líbání s ní, neměl už čas vrátit se ke zdrženlivosti. Dana mu vjela prsty do vlasů, druhou rukou jej obejmula kolem pasu, přitáhla si jej k sobě, jazykem laskala jeho rty. Patrickova potlačovaná vášeň propukla naplno. Jeho tělo řídil vodopád endorfinů spuštěný Daninými polibky a doteky. Na šíji, zádech, prsou. Chtěl jediné – Danu. Cítil se osvobozeně, živě. Krásně. Proč bůh zakazuje něco tak úžasného?
Danin jazyk jej přiměl vytěsnit Boha ze své hlavy. Místo výčitek a cudnosti se za chvíli potýkal s obrovskou erekcí. Na to, že by tuhle nádhernou výbavu měl použít pouze párkrát za život za účelem zplození potomka byl obdařený až příliš, všimla si Dana a odvedla si jej do postele.
Když mu za několik vzrušujících minut chtěla navrhnout tulení na gauči u filmu, Patrick už spal. Dana si k němu lehla a usnula taky. Oba byli dokonale spokojení. Možná se jim zdálo o tom, že by se bůh měl nad sebou zamyslet a zrušit zákaz sexu.