Tanečnice

Stála bez hnutí s hlavou sklopenou a rukama volně svěšenýma podél těla. Hlavu měla mírně nakloněná na stranu, jako by naslouchala. Na sobě měla lehoučké bílé šaty bez ozdob. Díky šatům a dlouhé husté kaskádě blonďatých mírně zvlněných vlasů vypadala nadpozemsky čistá jako anděl. Dýchala zhluboka skrze rozšířené chřípí a každým nádechem si plnila celé plíce. Cítila se úžasně. Byla ve svých plicích a ve svých údech, ve svém těle. Na nic jiného nemyslela, jen byla a do detailů vnímala všechno, co se objevilo v její mysli. Jemňoučce pohla rukou a vychutnala každý milimetr toho pohybu. Byla v tichu a v hlavě nad očima měla jasnost a stálost a prázdnotu. Celý trup jí jemně vibroval a na šíji jí vyskakovaly jiskry. Kruhové prkenné podium s průměrem tři metry bylo obklopeno davem krásných lidí. Vnímali jsme jí, cítili, jako bychom sáli její čistou zemitou vůni. Rozdrcená borová kůra a čaj a země promnutá mezi prsty. Ta opojná vůně se šířila místností a vyplňovala chřípí všech, projasňovala nám smysly a uváděla do stavu klidného soustředění.
Nemohl jsem z ní spustit oči, existovala pro mě v tu chvíli jen ona. Tak jasně se rýsující siluta útlého těla v lehounkých bílých šatech, s hlavou skloněnou mírně na stranu a s náznakem úsměvu na rtech. Byl jsem velmi klidný a soustředěný ale zároveň jako by ve mě každý atom vibroval, procházely mnou vlny vzrušení. Erotické vzrušení které probouzela svou přítomností mi dávalo pocit vyjímečnosti stejně jako každému muži v místnosti. Kolem mě byl bohatě osvícený velký sál s nízkým stropem z lakovaných prken. Ze stropu visely stříbrné lustry se svícemi a u jedné stěny byl dlouhý prkenný bar, za kterým stál krásný urostlý mladík v džínách a dlouhém tričku až pod zadek. Měl pletený náramek a na krku jednoduchou koženou šňůrku bez přívěsku. Kolem mě stálo množství barevných lidí se zářivýma očima. Všichni o sobě věděli, vnímali navzájem svou přítomnost a dávali na sebe pozor. Ale v tuto chvíli vytrženou z běhu času všichni bez vyjímku hleděli na dívku na podiu. Nebyla tam sama, na židli za ní seděl muž s kytarou na koleni a shodně s tanečnicí měl hlavu skloněnou a soustředil se.
Najednou všechna světla zhasla. Zůstaly svítit jen svíce v lustrech a dívku osvětlily dvě bodové lampy. Pohla se a v pomalé ladné vlně se svezla k zemi kde zůstala klečet. Ticho! Ticho, do kterého se ozvaly první tóny kytary. Melodie se rozehrála a dívka stále bez hnutí klečela schoulená. Potom natáhla nohu přes sebe, postavila se přes ní a začala tančit. Její tělo zářilo žlutě a červeně a ona byla tancem, hudbou, tělem a úsvitem nového věku. Kytarista začal dlouhou pomalou pasáž, ve které se vlnila jako vrba ve větru a s nedostižnou pečlivostí pomalu a precisně prováděla každý pohyb. Při tanci se pohladila od kolena přes břicho až k ňadru. To jí přineslo rozkoš, kterou nezkrývala. Doširoka se usmála na své diváky a na jejich tvářích se rozzářily úsměvy v odpověď. V tu chvíli začala kytara zrychlovat. Kytarista nyní hrál silnými údery přes všechny struny. Dívka zareagovala a její tělo se rozzářilo ještě víc, nyní ta záře vyplňovala celou místnost a ona prováděla prudké pohyby které končily elegantními pozicemi, ve kterých vždy na zlomek sekundy strnula. Chvíli laškovně podupávala do rytmu ve stylu irských tanců a u ucha tleskala rukama. Potom kytarista skončil a ona strnula. Stáli jsme dlouhou dobu jako omráčení a vstřebávali, čeho jsme právě byli svědky. Začali jsme tleskat, ale než se potlesk stačil rozeznít, kytarista se dal znovu do hry. Dívka seskočila z podia a začala tančit ve skupině mužů. Hladila je po tvářích a laškovala s nima. Než si jí ale stačili uchvátit pro sebe, proplétala se dál. Kytarista s vervou hrál a brzy tančil celý sál s dívkou ve svém středu. Štěstí! Zastavené myšlenky, jen čirá přítomnost.
Když tančila vedle mě, pohladil jsem jí po paži a dal jí lísteček s básní. Poděkovala, usmála se na mě a báseň si strčila do kapsy. Políbil jsem jí na ruku. Když byla vedle mě, mé srdce bouřilo. Vzdouvalo se obrovskou radostí, kterou v něm její pouhá přítomnost vyvolávala. Nezdržela se dlouho a odplula dál. V mé bytosti po ní zbylo úžasné štěstí a pocit naplnění, nic nemusím, všechno je dokonalé tak jak je, teď a tady.
Takový večer, který si pamatuješ celý život. Takový večer, který celý tvůj život promění, pokud jsi na to připraven a pokud se proměnit chceš. Chceš se změnit? Máš v sobě pocit, že ti něco schází a že napneš každou buňku svého těla, abys toho dosáhl? Máš pocit, že ti pořád něco velmi důležitého uniká? Takový večer s sebou nevyhnutelně přináší tanečnici, která stojí v tichu, jejíž záře vyplňuje celou místnost a jejíž dotek a pohled jejích očí.... jsi připraven na její dotek a pohled jejích očí?