2.21-3.23

2.21 Smutné
Je zjištění
Jak málo druhé zajímáš
Snažíš se přiblížit pocity, zážitky, místa
Marně a zbytečně se namaháš
Odpoj se od lidí
Dělej to jen pro sebe
Nauč se být sobec
Sobec, který není trubec
Který sám se ocení
Cíl další v hlavě uzrál
Posunul laťku ve zbytečnosti plánování
Další minimalizaci věcí
Nákladů
Zvládání samoty
Absence on line komunikace
V psaní komunikuji sám se sebou tak, jak o věcech smýšlím, jak je vidím, cítím
Píšu na literární servery
Kde mě komentáře druhých a cizích a leckdy odborníků v psaném textu literárním ocení a potěší
Jako pohlazení
Kterým mnohým se zdá nadbytečné
A proto jsou a budou ochuzeni
O množství zážitků, procitnutí, hovorů
Jejich cesta je těžší než ta moje
To zbytečné pachtění
Kdy moudrý řekl, že rubáš nemá kapsy
A na hřbitově nápis hlásá
To co jsme dnes my, bude i zítra vy
Moje více četná setkání s hrozbou smrti
Mě v mnohém vyučila i poučila
Co vám budu říkat
Máte mě za blázna
Co se nebojí jít z kůží na trh
Ano, jsem v mnohém slabý a zranitelný
Ale jsem poučitelný
Učím se od mistrů oborů
A okruh zájmů
My dává šíři záběru
Cítím se být bohatý
Na množství zážitků.
Závidím chytrým a znalým
Jejich vědomosti
Já mám svou logiku
A to je 3.23
A místo pohádky konec
Venku hustě prší
A mě čeká
Závěrečná porce sta kilometrů tam na jih Čech
Kde se zase otočím
Jako jsem to v neděli udělal na severu
A pochválim své zchátralé a nevzhledné tělo
Za službu a práci
Že utrpení nepřišlo
Zatím zdá se mi.
Ahoj Tomáši
Tak děkuji
Uvidíme se zas ráno
Ráno v zrcadle