Sága upíra část.12

,,Caatio, no tak. Probuď se!“ pomalu jsem otevřel oči. Nejprve jsem si vůbec nemohl vzpomenout kde jsem a co dělám. Pomalu jsem otočil hlavou a zaúpěl jsem. Měl jsem naražený krk. Začal jsem si uvědomovat co se stalo. Ti lykani, a jak jsem upadl do bezvědomí. Pomalu jsem se otočil doleva a uviděl jsem Laacia.
,,Laacio, co tady děláš?“ nechápal jsem.
,, Já jsem tě sledoval. Ale přiběhl jsem pozdě. Neváhal jsem a skočil jsem na ty dva lykany. Byly hodně oslabeni a tak jsem je přemohl. Leží támhle.“ Podíval jsem se tam a opravdu-leželi tam na sobě.
,,Děkuji,“ poděkoval jsem mu slabým hlasem.
,,Hele dokážeš vstát?“ zeptal se mě Laacio. Zkusil jsem to ale kdyby mě Laacio nepřidržel, spadl bych.
,,Nedokážu. Mám zlomené žebra, něco s nohou a krkem. Bylo jich na mě moc.“ Přiznal jsem Laaciovi. Vzdychl a začal přemýšlet.
,,Mám nápad. Zkus myšlenkově najít nějakého upíra. Já to ještě nedokážu.“ Přikývl jsem a snažil se někoho najít. A našel jsem. Nedaleko odsud byl Vion. Vyslal jsem k němu místo kde jsem a on se okamžitě rozběhl se směrem k nám.
,,Vion….jde..tady,“ řekl jsem Laaciovy a ten se na mě zmateně podíval.
,,Co ten tady dělá?“ptal se nechápavě. Neodpovídal jsem. Momentálně mi to bylo jedno.
Do pár minut přiběhl Vion. Podíval se na mě a neupřímně se usmál.
,,Ale, ale. Náš velký bojovník Caatio byl poražen.“ Ostře jsem se na něho podíval.
,,Dík za útěchu.“
,,Vione nech toho a pojď my s ním pomoct.“ Naštvaně zavrčel Laacio a Vion se přesunul blíž ke mně. Uchopil mě za paži a Laacio za druhou. Pomalu mě postavili a vydaly jsme se dopředu. Když jsme procházeli kolem těl lykanů, pustil jsem se jich a klekl jsem na zem.Vytáhl jsem z nich šurikeny a dýku a dal jsi je do pláště.
Postavil jsem se a šli jsme dál. Když jsme došli na konec ulice, dal jsem Laaciovi klíčky od auta a poslal ho pro něj. Kývl a odešel.
Sedl jsem si na zem a opřel se o zeď.
,,Víš o tom, že Lord svolal Radu?“ Rada se svolávala když se dělo mezi upírama a lykanama něco vyjímečného, například válka. Sešli se vůdcové a generálové jednotlivých kovenů.
Že se chystá teď byla pro mě novinka. S Lordem jsem už dlouho nemluvil.
,,Kdo bude generálem.“ Generál byla jedna z nejvyšších pozic upírů. Generál vedl upíry ve válce.
,,Rozhoduje se mezi mnou a tebou.“ Řekl to napůl nenávistným a závistivým hlasem.
,,Mnou a tebou?“ nevěřil jsem.
,,Copak, nepřekvapuje tě to? Ty, Caatio tak výtečný bojovník!“ Vion zrudnul a v očích měl nenávistný pohled.
,,Takže bude válka…“ byl jsem zděšený. Válka byla naposled před půl tisíciletím.
,,Ano bude válka.“ Podíval se na mně, a tvář mu lemoval podivný, tajemný úsměv