Harry Potter a Spojení rodů 6.kapitola

Mezi Smrtijedy se zpráva o smrti jedno z nich roznesla velmi rychle. Ti, kteří Snapeovi věřili nyní museli snášet posměch těch, kteří vůči němu byli celou dobu skeptičtí. Těch byla většina a mezi nimi i Šedohřbet, který se nijak netajil radostí nad Snapeovou smrtí. Naopak, vyprávěl o jejím průběhu každému na potkání, a dopodrobna popisoval výraz v Severusově tváři, když mu došlo, co se stalo. Netrvalo proto dlouho a zpráva se donesla i k Removi Lupinovi. Ten, ač sám šokován, ihned svolal schůzi řádu.
,,Co se děje, Remusi?“ ptala se naléhavým hlasem Minerva McGonagallová, když se všichni sešli v domě rodu Blacků. Lupin se na ni podíval a zhluboka se nadechl k odpovědi.
,,Řád přišel o dalšího člena, Minervo.“
Oslovená se chytla okraje stolu, paní Weasleyová vyjekla leknutím a Tonksová vykulila oči. Dokonce i Weasleyovic dvojčata zpozorněla.
,,Kdo?“ zeptal se Fred a v duchu se modlil, aby to nebyl Charlie nebo Bill.
Lupin se znova nadechl, věděl, že tahle zpráva všechny šokuje.
,,Severus Snape.“ Výrazy ve tvářích ostatních v místnosti ho přesvědčili, že se nemýlil. Stručně jim popsal, co věděl. Všichni byli znepokojení, myšlenku však vyjádřila Minerva.
,,Pokud Severuse prozradil Lucius Malfoy, pak to znamená, že ho musel někdo z nás prozradit.“
Remus přikývl. Za jeho zády se ozval Gorge: ,,Je to jasný. Prásknul ho Malfoy,“ než stačil dokončit myšlenku, přerušila ho Tonksová.
,,Nesmysl. Proč by práskal někoho, kdo ho chce chránit?“
Fred chtěl podotknout něco o tom, že samotný fakt, že je to Malfoy, je dostatečný důvod, Lupin však Nymfadořin názor podpořil, tak radši mlčel. Ticho protrhla opět profesorka přeměňování.
,,Někdo by mu to měl říct. Měli k sobě se Severusem blízko, zvlášť poslední dobou..navíc to byl ředitel jeho koleje.“ Lupin pochopil, že ten někdo je on.
,,Řeknu mu to. Není to totiž jediný Dracovi blízký člověk, který zemřel,“ řekl, a když viděl nechápavé pohledy ostatních, pokračoval: ,,Podle toho, co jsem slyšel, je mrtvá i Narcisa. Nevím sice, kdo to udělal, ale vsadil bych se, že i v tom má prsty Lucius Malfoy.“ Nikdo na to nic neřekl, ale tohle Dracovi nepřáli, ať byl jakýkoliv. Přijít o jediné dvě osoby, které pro něj něco znamenaly, nebo alespoň se domnívali, že se jednalo právě o tyto osoby, navíc se skrývat před otcem, který díky svému fanatizmu chtěl zabít i svého syna, nebyl moc příjemný osud. Chvilku ještě diskutovali o tom, co se stalo, pak se Lupin zvedl a odešel. Chtěl mít tuhle nepříjemnou povinnost za sebou. Před Harryho ložnicí se zastavil.¨
Severusovi nikdy moc nevěřil, teď si to ale trošku vyčítal. Donedávna věřil tomu, že je to pouze výčůraný parchant, který celou dobu hrál na dvě strany. Po smrti Brumbála už byl pevně přesvědčen, že je to Smrtijed a zrádce řádu. Pravý důvod jejich nesnášenlivosti byla však vzájemná averze, která trvala od školních let. A nutno říct, že se Severusovi nedivil, že ho tolik nenáviděl, dokonce by byl i ochoten se omluvit, to by však sám Snape nesměl na své zlobě stavět vše ostatní. Nikdy však nepochyboval o jeho schopnostech, a plně si uvědomoval, jaká je jeho smrt pro řád ztráta. Navíc musel přemýšlet nad způsobem smrti, kterým zemřel. Jak Severuse znal, muselo pro něj být strašné uvědomit si že umře,ale už nebýt schopen nic dělat. Jenže právě tohle byly Voldemortovy způsoby. Nechával matky, aby se dívaly na to, jak mučí jejich děti, aby je poté nechal žít dál. Když poznal, že se někdo bojí smrti a bolesti, nechával ho zemřít dlouhou a pomalou smrtí,a pokud viděl, že někdo touží se mu postavit, většinou ho zabil rychle a neočekávaně.
Zaklepal na dveře a aniž by ho někdo vyzval vstoupil dovnitř. V pokoji byl nejen Draco,ale i Harry. Trochu ho to překvapilo, výskyt těchto dvou v jedné místnosti nepředpokládal,ale ulehčilo mu to situaci. Alespoň se nebude muset opakovat.
,,Potřeboval bych s vámi mluvit,“ řekl jim vážným tónem. Draco pokrčil rameny, jako že jeho se to netýká a Harry se neklidně zavrtěl.
,,Bohužel, řád přišel o dalšího člena,“ nechodil Lupin kolem horké kaše. S Dracem tahle zpráva vůbec nehnula, nebo to na sobě nedal znát, zato Harry vyletěl.
,,Cože?! O koho? No tak!“ nabádal Lupina k tomu aby mluvil,a vůbec si neuvědomil, že mu tyká. Ten to přešel a pozorně se zahleděl na Draca.
,,O Severuse Snapea.“
V pokoji zavládlo hrobové ticho. Harry zůstal stát s otevřenou pusou a Draco se na Lupina podíval nevěřícně a trošku podezřívavě.
,,Blbost. Snape byl mocný kouzelník. Mocnější než si myslíte. Nenechal by se jen tak zabít.“
Lupin s ním souhlasil. ,,To bezpochyby, Darco,ale troufám si tvrdit, že Voldemort je stále přece jen mocnější.“
Místo Draca však reagoval Harry: ,,Voldemort? Snapea že zabil Voldemort? On poznal že je v řádu? A proč pak teda zabíjel Brumbála?“ odpovědi se mu však nedostalo ani od jednoho v místnosti, i když by mu oba mohli říct pravdu. Harry byl šokován. Neměl vůbec radost i když si myslel, že by mu jiná zpráva nemohla udělat větší radost. K jeho překvapení spíš pocítil náznak lítosti. Proto se ani nijak nebránil, když ho Lupin poprosil, jestli by ho s dracem nechal o samotě, že s ním potřebuje mluvit. Když místnost opustil, zase bylo to hrozivé ticho, které Lupinovi už začínalo lézt na nervy.
,,Tak o čem jste se mnou chtěl mluvit?“ ozval se konečně Draco a snažil se, aby jeho hlas působil klidně. Díky výchově jeho otce se mu to poměrně dařilo, i když v hlavě mu to pořádně šrotovalo. Jak to vypadalo, byl v pořádném průšvihu. To, že byl tady byla Severusova zásluha a on pochyboval, že by ho tu nechali jen o trošku déle, než považovali za nutné. Pochyboval nad tím, že by pro ně něco znamenalo to, že si výslovně přál,aby tu zůstal. Pro Pottere tedy určitě ne, a jeho názor tu má, jak se zdá cenu nápoje štěstí.
,,Víš Draco, nejsem si úplně jistý, ale z toho co jsem slyšel usuzuji, že právě tvůj otec přišel na Severusovu zradu. A i když se mnou asi nebudeš souhlasit, tvůj otec dělá i řadu jiných hrozných věcí.“ Draco ho probodl pohledem, jako by přemýšlel, jestli si z něj dělá srandu.
,,Je to Smrtijed se vším všudy, navíc pěkně fanatickej. Jasně že se nechová jako vy nebo kdokoliv tady. A myslim, že právě já vim nejlíp, co za věci dělá! Proto taky vim, že já nechci bejt Smrtijed, i když si to 90% obyvatel tohohle baráku nemyslí!!!“
,,Já vim, že ty seš na své vlastní straně, Draco,“ překvapil ho Lupin. ,,To nebylo to, co jsem ti chtěl říct. Jak už jsem říkal, tvůj otec je schopen udělat cokoliv. Neštítí se ničeho. A je mi to upřímně líto,ale tvá matka je..je taky mrtvá.“
,,Můj otec, že zabil matku?“ musel si to zopakovat nahlas aby mu to došlo. Pocítil k němu takovou nenávist, jakou ještě nikdy k nikomu necítil. Matka byla jediná osoba, která ho milovala a on se mu za ní pomstí, i kdyby to znamenalo bratříčkování se s Potterem.
Lupičův soucitný pohled ho rozčiloval.
,,Běžte pryč! Chci být sám!“ promluvil ledovým hlasem, který se zdál být bez emocí. Teprve, když se za Lupinem zavřeli dveře,a on pokoj kouzlem zamkl, propukl naplno v pláč a kašlal na výchovu, kterou mu jeho otec dopřával.