Morte 2

Fisch přišel domů, otevřel vitrínu a aniž by sledoval vylétnuvšího Morteho začal se převlékat. „Co zas machruješ náčelníku ?“ prohlásil Morte oklepávaje ze sebe prach. Zanadával když zjistil že mu to moc nejde a začal se otírat o závěs. „ To byl pěkně blbej nápad vytírat tu almaru suchym hadrem šéfiku – jens to rozvířil a všecko je teď na mě !“ Morte několikrát mocně zakašlal a jemný prach pomaličku dopadal na podlahu. „Ti povidám co zas děláš, dneska dem za tou páteční číčou ne ?“ Fisch se zatím převlékl a usedl ke kompu. Nevěnoval Mortemu pozornost – zatím ( jako vždy, od té doby co si nainstaloval ten nový rybí operační systém – Macrosoft Doors PX ). Morte přiletěl k počítači. „Jééééžiš už zas…“ zatvářil se tak znechuceně, jak to umí snad jenom lebky „vo co ti furt de ? Ti řikám že věčnost je moc krátká nato, abys jí zabil mlácením do toho nesmyslu, měl by sis najít pěknou čí…“ Fisch Morteho rázně přerušil „hele, co kdybys mi nadiktoval svůj názor na hokej ? Aleca by zajímal.“ Morte vrhl na Fische plíživý pohled. „Hele Morte, byl bych rád, kdybys mi pomohl“ Morte se znechuceně zašklebil „hele šéfiku mi nepovídej, že se snažíš vopičit po těch vopičácích, si uvědom že jako ryba seš kurnik jiná liga né – doprčic proč se tak snažíš stát se vopicí – to nechápu ?“ Morte pohodil znechuceně čelistí. „Asi nejsem ten vod kterýho bys to chtěl slyšet, ale se mi líbíš jakej kurnik seš !“ Morte se po těch slovech zašklebil. Fischovi se to Morteho prohlášení v dané chvíli možná líbilo, ale nenechal se vyvést z rovnováhy. „Co ten hokej Morte ?“ otázal se. Morte se zarazil a začal koulet očima „snad není pravda že se na to ještě ptáš šéfiku. Co je mi do ňákejch upocenejch pukystů co honěj po ledě kus černý gumy a neuměj vykoktat ani dvě srozumitelný věty.“ Morte zpražil Fische pohledem „ti sice chápu, že se to líbí tobě (- „máš k nim blízko“ – zamumlal aby ho Fisch neslyšel ), ale mě laskavě vynech.“ Morte se zastavil u okna, díval se na ulici a zarytě mlčel. Dlouho, proklatě dlouho bylo v místnosti takové ticho, že by se dalo krájet i tupým bajonetem. Fisch se v této patové situaci rozhodl Morteho motivovat. „Ty Morte“ začal „narazil jsem na někoho, kdo je mnohem inteligentnější, než ty !“ Morte se rázně otočil a zacvakal zuby : „Co to blábolíš náčelníku ? Sice seš chytrej jak dřevěnej houpací kůň, ale dycky sem tě bral – vo co ti jako de ?“ pohodil čelistí „mě chceš jako nasrat či co ?“ Fisch se ( pro tentokrát ) nenechal vyvést z rovnováhy. „Hele“ začal „mám tu pár příspěvků od Zuz – zkoukni to a teprve poté kafrej Morte !“ Pokud se dá říct, že se lebky umí smát, pak se Morte smál, až se za ( neexitující ) pupek podal. „Mi to ukaž náčelníku!“ pohodil vychlámaně čelistí Morte „aspoň uvidim důkaz tvý totální mentální impotence.“ Stalo se. Fisch Mortemu ukázal příspěvky od Zuz. „Týýýýý vogo!… to je číča !“ Morteho čelist klapala do rytmu posledního Gottova songu. „fíha !“ komentoval situaci „šéfiku ti řikám, ty na ní nemáš a fakt je i to, že hromada šutráků dává povětšinou srozumitelnější odpovědi než vona, ale zasejc má aspoň hlavu plnou mozku - seznam mě s ní !!!“ Morteho čelist byla v tomto okamžiku opravdu –PROKLATĚ- nízko. „Ti řikám ta šťabajzna zatím nepoznala pravou lásku ! Ňáký hokejisti sou vo ničem ! Dyby se milovala se mnou…“ Morte se zasnil… „Jasně Morte !“ zachlámal se Fisch „na tvoje zuby by nezapomněla ani kdyby žila dalších tisíc let !“ Fisch sledoval změnu Morteho úsměvu ve škleb „Ti asi v mozkovně zamrzla řeka ne náčelníku ?“ opáčil Morte „seš dneska ftipnej jak dyby se ti ve střevech producíroval ježek.“ Morte pohodil znechuceně čelistí. „No, kašlem na to - tak dyž smě vytáh se de za tou číčou ?“ Fisch se usmál. „Jde kamaráde, ale…“ bezpečně chytil Morteho za spánky „KURNIK CO ZAS DĚLÁŠ NÁČELNÍKU !!!“ zařval Morte „tentokrát“ pokračoval klidně Fisch „bez tebe KAMARÁDE !“ řekl a vrazil protestujícího Morteho zpátky do vitríny. Ještě dlouho po Fischovu odchodu se z ní ozývaly duté rány a tlumené nadávky…