Krásná elfka - Osmá kapitola - Noční stráž

Jeli temnou nocí už několik hodin.Na cestu jim svítilo jen slabounké světlo z měsíce,který právě dnes dorostl do úplňku.Nocí se nesly strašidelné zvuky vyjících vlků a občasný nářek vlčích lidí,kteří uskutečňovali obřady právě dnes.
"Taky bych si zavyl!"broukl Sillar.
"Pochybuji,že by se to podobalo vytí vlků."Usměje se Treisy a zeptá se Laraxe:
"Laraxi ty jsi věděl,že dnes je úplněk!Proč jsme jeli právě tuhle noc?"
"Nevím..."Odvětil.
"Musel jsi mít důvod!"namítne Treisy.
"Mohlo to být prostě...prostě z toho,že jsem tam neměl důvod zůstávat.Navíc jste tam byli v ohrožení i vy!"
"Hm...to tak..."šeptne Treisy a nechá to plavat.
Jeli dál,ale nakonec se všichni schodli na tom že by měli někde přespat aby nebyli přes den unavení.
Zastavili u prořídlého listnatého lesa kde Larax za pomocí kouzla rozdělal oheň.
Treisy řekla "Spala jsem dnes až moc.Budu hlídat."
"Jak chceš...Klidně můžu mít hlídku já."nabídl se Larax.
Treisy ale zavrtěla hlavou "Nee to je dobrý,jen se oba prospěte!" řekla a otočila se k ohni.
"Dobře."řekl Larax a natáhl si pod sebe deku.
Po chvíli už Treisy slyšela jen Sillarovo tiché chrápání...Pořád koukala do ohně.Jak jeho plameny olizují dřevo a zároveň ho mění ve žhavý popel.Přikládala aby jí nebyla zima,noci tady bývají studené...Krom toho musela dávat pozor jestli tady nechodí Moritexovi hlídky v nejhorším případě by je musela zabít.
Za Treisy zapraskali větvičky a ona se prudce otočila.Z křoví vyběhl bílý zajíc a za ním okamžitě vyrazila hnědorezavá liška.
"uf..."oddechla si a hodila po lišce kámen "Nech ho být!"Liška se lekla a skočila zpátky do hustého křoví.
Treisy se pousmála a dál se dívala do ohně,který teď připomínal jí samotnou.
Byla vzhůru po celou dlouhou noc,kdy se věnovala jen ohni a tomu co slyšela.Byla ráda za první ranní paprsky.
Oheň už pomalu,ale jistě dohasínal.
Larax se probudil celkem časně "Dobré ráno!"
"Dobré"Odpověděla s úsměvem.
"Jaká byla noc?"Zeptal se
"Klidná..."odpověděla a dodala "Máš hlad?"
"Ani ne..."řekl a protáhl se.
"Fajn budeme až večeřet."Uchychtla se.
Kývl a strčil do Sillara,který se chvilku na to probral.
"Copak sem budík?"sykl "nesnášim když mě něcko budí!"
Treisy se usmála "Tak to máš smůlu,protože vstávat se bude brzy!"
"Ach jo..."špitl a zavřel oči.
"Hej!"šťouchla do něj klackem.
"Vždyť já nespim..."otevřel oči naplno a protáhl se.
"To vidím..."řekla potichu a dala si ruce v bok "Pojedeme?"
"Ano..."řekl Larax a zabalil si deku a přikrývku,které pak připoutal za sedlo svého koně.
Treisy šla k Briamovi a pohladila ho po krku.Pak ho odpoutala od stromu a mrštně na něj vyskočila.
"Co to ohniště?"zeptala se.
"Nebudou vědět kdo ho tu udělal..."řekl a naskočil na svého grošáka.
Po dlouhou dobu bylo ticho,nikdo ani nemukl,dokonce i Sillar si nechal svoje vtipné komentáře na potom,cítili že se blíží něco co pro ně nebude moc dobré.
Pak ale Larax řekl "Blížime se k hranicím,za nimi už nebude tak bezpečno.V zemi Oniuse chodily hlídky jen v noci,tady chodí pořád!Tak mějte oči i uši nastražené!"
Treisy kývla a podívala se za ně na Sillara,který byl výmečně pozadu.
"Sillare!netoulej se a pospěš si!"řekla
"jo...jo...ty nemusíš chodit na to máš koně!sykl.
Treisy to nechala bez povšimnutí.
V poledne překročily hranice a vyjeli vstříc novým nástrahám Moritexovi země...