Konec

Záblesk!
Na obloze se rychle hnala černá mračna.
„Nevím ,jakými zbraněmi bude vedena třetí světová válka, ale vím, že čtvrtá bude vedena pazourky a oštěpy,“ ozýval se hlas nad naprosto zdevastovanou zemí. Všechny stromy i ostatní rostliny byly sežehnuté. Sekvoje, které se majestátně tyčily do výše, nyní ležely zuhelnatělé na zemi. A z oblak se spustil černý déšť. Z nebe padalo bahno, popel a síra. Dopadala na liduprázdnou zemi, kde nebylo nic živého, nic co by stálo za zmínku. Ani většina hor nebyla ušetřena a jejich majestátné vrcholky se proměnily v písek, stejně jako ledovce v páru.

Záblesk!
Píše se rok …. Vlastně ani nevím, jaký je rok. To vlastně neví nikdo…. Válka, válka byla vždy strašná, ale ta, co měla na svědomí tuto katastrofu, byla jiná. Docela jiná. Tentokrát nebyl nářek umírajících ,nebylo volání o pomoc ani prosby žen. Nebylo vůbec nic. V jednom jediném okamžiku v jednom jediném okamžiku. Zanikla civilizace ve smyslu takovém ,na jakou jsme zvyklí. Lidé byly zpopelněni, dřív než se stačili nadechnout. Zemřeli vestoje, vsedě i v chůzi.
A proč museli zemřít miliony, ba miliardy? Pro stejný důvod jako už mnohokrát předtím a nejspíš i mnohokrát potom. Dva mocní se nepohodly a každý pod jinou záminkou vyhlásili válku sobě navzájem. Dva lidé rozhodli o konci civilizace.
Kdo jim, ale dal ono právo rozhodnout za miliony a miliony lidí, zvířat, hmyzu a rostlinstva? Odpověď je jednoduchá NIKDO a přece rozhodli. Bohužel nebylo dost času na to aby si lidé uvědomili, co se vlastně děje, aby tomu mohli zabránit.

Záblesk!
Pod průzračně modrou oblohou se otvírají tajná raketová sila, počítače za pomoci satelitů a laseru zaměřují každou raketu na její cíl, začíná se odpočítávat. Pět…čtyři…tři…dva…jedna…
Na okamžik se zastavil čas.
Rakety bleskurychle opustily sila a během několika sekund zasáhly své cíle, ale to už byly odpáleny rakety i na druhé straně.
Nastala série nekonečných výbuchů tak mocných, že celá planeta se chvěla pod jejími nápory. Přes celý povrch se přehnalo několik milionů tlakových vln, takové síly, že každá oběhla planetu hned několikrát. Seismologické přístroje nezvládaly zaznamenávat tak silné otřesy. A potom, jako zlatý hřeb konce světa přišla plasmová vlna. Pálila vše již několik desítek kilometrů před sebou a za sebou nenechávala vůbec nic.

A poté nastalo úplné ticho. Takové, které tato planeta za svůj dlouhý život ještě nezažila. To byl konec. Lidstvo se samo vyhubilo a s ním šlo do pekel i několik miliard druhů hmyzu, rostlin a živočichů.