Krásná elfka - dvacátá šestá kapitola - Hedvika

Treisy rychle vběhla do pokoje.
U okna stála malá baculatá postava a dívala se ven,nebylo jí vidět do obličeje proto si Treisy nebyla moc jistá...
"Lisso?Jste to vy?"zeptala se Treisy roztřeseným hlase.Ale postava si jí vůbecnevšímala teprve,když se Treisy odhodlala udělat pár kroků se k ní osoba otočila.
Treisy si oddychla když zjistila že obličej důvěrně zná.
"Hedviko..."hesla.
Hedvika,se vždycky usmívala aspoň tak jí Treisy znala,teď však měla oči uslzené a zoufalý výraz nezakryla ani nepodařeným úsměvem.
"Ahoj..."pozdravila a uklonila se.Z očí se jí zase vyhrnulo pár slz.
Treisy na ni vyděšeně pohlédla a šla k ní,položila jí ruku na rameno a zašeptala
"Hedviko...co se děje?"
Hedvika se napřímila a k Treisyinu údivu ji objala
"Ten zatracený zmetek..."vzlykala.Treisy nic nechápala a pro to se naivně zeptala
"Kdo..?"
"R-Rhian..."křikla rozzrušeně.
Treisy si vzpomněla že Lrax už jméno vyslovil.Byl to ten muž ve tmavě fialové kápi.Ten co byl u Lesa stínů,ten co je pronásledoval...
"Co je zač?!"zasyčela Treisy
"Ty to nevíš?!"zaječela Hedvika hystericky
Treisy zakroutila hlavou
"Je to jeden z tvých největších nepřátel!Je to černý čaroděj Moritexova hradu!Rhian je ta největší hyena!Moritex mu dovolí cokoli...!On je totiž Moritexova jediná naděje v případě že se ho pokusíš zabít!"Hedvice opět sjely po tvářích slzy.
Treisy pokývala hlavou.
"No a co udělal?"
"Ty to pořád nechápeš?!"vyjela na ni Hedvika
Treisy zakroutila hlavou
"Ten hajzl dal podpálit celý město,jen proto aby mě a Telkina vyhnal pryč.Runakh už není!Spostu lidí zahynulo a to jen kvůli nám..."Hystericky se rozplakala a dodala "Zachránili jsme jen dva koně a několik měšců zlata.Všechno schořelo..."Treisy jí pevně objala "A co-co je nejhorší...Rhian nás celou tu dobu sledoval...A-a když jsme byli skoro u elfů tak zaútočil!Telkina težce poranil a já sem nás sem málem nedostala!Kdyby se tam neobjevili Ismeniiny hlídky bylo by po nás!Navíc ani nevim jak je na tom!"Začala plakat mnohem víc než před tím.Treisy ji pořád držela v náručí,sevřel se jí žaludek,kdyby se tam s Laraxem neobjevili bylo by všechno v pořádku.Zase ji popadl ten pocit že za všechny strasti Adliady může ona.Ten pocit však hned zaudila,až moc živě se jí zjevila věta že nemá o sobě pochybovat.
Náhle se dveře otevřely a do nich vletěl udýchaný Larax a páčil ze sebe pozdrav,Hedvika ho však zjevně vůbec nevnímala.Pomalu tedy došel k nim a nadechoval se,aby něco řekl.Treisy však zavrtěla hlavou.
Larax se posadil do židle u psacího stolu a mlčky na ně koukal.Hedvika zvedla hlavu a zašeptala "Sem unavená..."
Treisy přikývla dovedla ji k posteli.
Hedvika si lehla a okamžitě usnula.Treisy se na ni chvilku dívala a pak se otočila k Laraxovi a potichu šeptla "Dlouho jsme se neviděli co?"
Larax s malým úsměvem přikývl a ukázal na dveře.Treisy přikývla a šla ven z pokoje.Neslyšně otevřela dveře a počkala až Larax vyjde ven také,pak je zase neslyšně zavřela.
Larax na ni nechápavě hleděl a ona tedy po chvíli začala
"Ty víš co se Hedvice přihodilo?"
Larax zavrtěl hlavou.Treisy se zhluboka nadechla
"Ten....no...jak se jmenenuje...Rhian!On...Vypálil celý Runakh jen kvůli tomu aby Hedviku a Telkina vyhnal.Pak je sledoval až k hranicím s Efskou zemí a tam na ně zaútočil.Telkina při tom těžce zranili.Zachránila je až hlídka..."Treisy smutně hleděla dolů do země.
Larax zatím nic neřekl,ale když Treisy zvedla hlavu viděla že rudne zlostí a nenávistí.
"Já ho zabiju!" zasyčel "On moc dobře ví že Hedvika a Telkin sou jako moje druhá rodina!Moc dobře to ví!"křikl
"Klid..."zašeptala Treisy,ale on ji hrubě odbyl "No...to teda nebudu klidnej!Zaplatí za to co udělal!Jestli se Telkin už neprobudí tak přísahám na smrt mojí matky že on chcípne pod mím mečem!"
"Sakra vždyť moc dobře víš že proti tomu kdo ovládá kouzla nemáš šanci!"vyjela po něm
"A kdo říká že já taky nemám síly hm?!"zasyčel
Treisy oněměla.
"Já vim...možná že sem ti to měl říct,ale abych řekl pravdu nikdo to neví!Lidi by neměli mít tu sílu ovládat živly,ale já....prostě dokážu ovládnout vývoj počasí...Nevim možná je to divný..."Trochu se uklidnil,ale stále byl rozrušený.
"Proč si mi to sakra neřekl dřív?"křikla Treisy,nevěděla proč ne něj křičí,ale měla pocit že má taky právo se na něj rozkřiknout.
"Já nevim..."přiznal se,ale pak dodal "Myslim že sem divnej...Všichni sme divný..."Neuvědomil si že Treisy má taky moc ovládat kouzla a té se to dotklo.
Beze slova se otočila na patě a kráčela pryč.Nechala ho tam stát jako solný sloup ani se neotočila a prostě odešla...