Krásná elfka - padesátá první kapitola - zloba

Král jakoby oněměl...Jeho srdce bylo nabité pýchou,ale svíral ho pocit že tohle ještě není konec.
Rhian vedle něj se na Laraxe díval s posměšným výrazem výtězství.Jeho rty byly semknuté v krutý úšklebek a jeho oči zářily radostí.

Larax seděl bezmocně na zemi a v náručí třímal Treisyino tělo.Slzy velké jako kuličky hrášku se mu kutálely po tvářích a dopadaly na její líce.
"Ne...ty ne...nsmíš umřít..."šeptal a tiskl ji k sobě "Mám tě rád...moc..."
Rhian se slabě uchechtl a vyžíval se v tom,když mohl vidět čiré lidské zoufalství...

V Laraxovi se opět zvedla hladina vzteku.
Náhle blesk rozřízl oblohu a zemí otřásl hrom.Laraxovy oči plály nenávistí.
Opatrně ji opřel o stěnu a podíval se na ty dva,kteří byli radostí bez sebe.Nehodlal se ale vzdát.Prahnul po pomstě za Ritu,za matku a za Treisy...
Rhian v tu ránu skočil před krále a s ironickým tonem řekl
"Myslíš že máš šanci nás porazit?!Nás OBA?"
Larax se na něj podíval rozrzleným pohledem a sykl
"Víc než to!Zabiju vás!"zařval a podíval se za sebe ven z okna
"Lidé nemohou ovládat živly ani magii!A s mečem nás težko porazíš chlapečku!"sykl Rhian
"Myslíš?"uchechtl se ironicky Larax "Doufám že si ještě pamatuješ že i TY jsi pouze člověk!"
"Tohle už předemnou NIKDY nevyslovuj!!!"zařval Rhian
Larax se usmál a začal ho dráždit
"Co?to že jsi člověk!?"
Rhian zlostí zrudnul
"Oheň!"zařval
Z Rhianovi ruky vylétla koule ze které šlehaly rudé plameny.
Laray se jí rychle vyhnul a usmál se
"Víš....no nevim....jestli mě s tvým ohněm porazíš..."
A namířil na Rhiana svou dlaň.
Zároveň v ten okamžik se na obloze objevil blesk,ten však hned zmizel a v zápětí zasáhl Rhiana do prsou.Ten se svíjel u nohou krále a skučel bolestí.
Král se na něj chvíli díval a pak se s přihmouřenýma očima podíval na Laraxe
"Mladý princi,pověz proč jsi tady?"podíval se na Treisy "Kvůli ní?Nebo kvůli tomu aby si se pomstil?"
Larax se na něj chvíli díval a přemýšlel jak odpovědět nakonec mu řekl
"Samozdřejmě že kvůli Treisy!"
Král se uchechtl
"Láska je jen jeden z prohnilých lidských citů,kterým se nedá utéct.Stejně jako žal,bolest nebo smutek!"podíval se Laraxovi do očí "Já se nebojím nikoho,ničeho...Možná smrti ale ta je ještě daleko...Nemyslíš že pro tebe by to bylo vysvobození vzdát se?Nezabil bych tě,ale donutil bych tě stát se mím druhým sluhou!No tak...ještě je čas,jsi silný odvážný byl bys skvělý ochránce budoucího krále Adliady!"
"Můj...pan-e...Já jsem .... já jsem tvůj sluha!"ozvalo se ze zdola
"Rhiane!Ty si slaboch pokud si nedokázal odvrátit útok jediného blesku!A ty Laraxi si rozmysli jak mi odpovíš!Protože pokud se mi tvá odpověď nebude líbit pomalu,tě zabiju!"
Larax se na něj pohoršeně podíval
"Myslíš že bych mohl sloužit tokový hyeně jako si ty?!Takovýmu bezcitnýmu krutovládci?Tomu kdo mi zabil tu co sem miloval!HM?Zapoměň zabiju tě!"zařval Larax a nenávistně se mu díval do očí.

Nikdo si zatím nevšiml bílého tygra jak přechází k Treisyinu tělu.
Sillar sám nevěděl co to dělá,ale chtěl jí pomoct,protože ona si to zasloužila a to že ji zradil ji určitě moc mrzelo a proto to chtěl odčinit...

"Jak se opovažuješ?!"zařval Rhian a postavil se na nohy "Za to zaplatíš!" zařval
"MLČ UŽ!"zařval Moritex a pěstí srazil Rhiana na dlažbu
"Ale....pane..."
"MLČ!"zařval Moritex a Rhian konečně zmlknul
Král pak rozzuřeným hlasem zařval
"Takže ty MĚ!MĚ budeš říkat hyeno!"zařval a kouzlem Laraxe přitiskl ke stěně a ten boletně zařval
"Hyena!"opakoval král a ještě přitlačil
Larax nemohl nic dělat,jen čekat až to ukončí...