Andy - cesta tam a zase někam... jinam...

7.
Dobro a zlo

Celé město se chystalo na boj. „Katy, jsi si jistá, že chceš v téhle bitvě bojovat?“ zeptal se královny Dušan. „Určitě, nemůžu jen tak přihlížet, jak dobývají Chartwin!“ „Tak...hodně štěstí.“ chabě se usmál Dušan a chystal se odejít, jenže si to rozmyslel, chytil Katy do náruče a pořádně ji políbil.

~

Andy se hned něco nezdálo, když prchala z Chartwinu. A když vyšla z bran města, ihned uviděla, co tu nesedí. Neseděly tu ty stovky vojáků, kteří museli, chudáčci, stát. A v jejich čele ten, kterého hledala – Aradin.
Když ho uviděla, vybavily se jí všechny otřesné vzpomínky. Na to, jak se pohádali, na to, jak nemožnej byl v posteli... „Andy! Ahoj!“ zamířil k ní očividně nadšeně Aradin. „A-ahoj.“ nuceně se usmála Andy. „Musím ti něco říct.....v téhle válce budu na tvé straně.“ oznámila mu zrzka. Aradin doslova vybuchl nadšením. „To je super! Dokonalý!“ Objal Andy, políbil ji a nasedl s ní na koně. Vzpomněla si na Eordina a veverky.

~

„Veličenstvo? Aradin za vámi poslal posla.“ uklonila se před Katy jakási služebná. „Cože? No tak ho uveď.“ pokrčila rameny Katy a čekala, co je to zase za podraz.
Posel přišel a spustil: „Drahá královno, z důvodu příliš dobré nálady našeho vůdce Aradina se válka odkládá.“ „A pročpak má Aradin tak dobrou náladu?“ „Vrátila se k němu slečna Andy.“

~

Andy už nejela s Aradinem, dal jí nádherného černého koně. Vlastně se měla líp než na straně dobra. Kochala se umělecky vypálenou krajinou a přemýšlela. Eordin ji možná skutečně miluje, ale je to debil. Aradin....miluje její moc a je to debil. Kdovíproč jí vycházelo, že byl Eordin lepší. Obrátila koně a tryskem vyrazila zpět.

~

Katy s Dušanem byli rádi, že se válka nakonec nekonala. Teď oba věděli, že jsou jejich city opětovány a královna dokonce přestala tak děsně žárlit.

~

Seděl v hospodě, na hlavě měl kapuci a objednával si jednu vodku za druhou. Jmenoval se Eordin, byl to voják a Andy mu zlomila srdce. Po tváři mu stekla slza a on si vzpomněl na Arné. Neměl si ji brát, neměl se s ni rozvádět, neměl se jí vůbec plést do života. Ona byla hrdinka, čistá jako lilie a on jen mizerný starý voják. Nebyl zas tak starý, neměl ani třicet, ale v depresích vždy vzpomínal na své mládí.
Opilý se vypotácel z hospody, sedl si na schody a rozbrečel se. Byl nejen bez holky, ale i bez peněz.

~

Když Andy zmizela, Aradinovi se nálada snížila na bod mrazu a opět vyrazil k Chartwinu. Nebyl ani moc zklamaný, spíš se děsně nasral.

~

Andy hnala koně k Chartwinu, ale i to si rozmyslela. Ani ona sama nechápala své myšlenkové pochody, prostě vyrazila do Far Nuru. Chtěla začít nový život, jen se bezstarostně ožrat a na nic nemyslet. Možná za to mohlo to, že už ji dlouho nikdo nepopravoval, možná zmatek v jejím milostném životě. Prostě chtěla před všemi problémy utéct. Nepostaví se Aradinovi, přece jen... A nepostaví se ani Katy. Někde ztrapní Arné a vyrovná si účty se všemi ostatními, zabije pár osob a půjde do zločineckého důchodu.
Dorazila k branám Far Nuru a vjela do tohohle hospodského města plného hospod. A........bývalých milenců! Uvědomila si to až příliš pozdě!

~

„Ty debile, co jsi zase provedl s Andy? Kde jsi ji ztratil?“ křičela na chudáka Aradina Mephis a střelila mu šíp do zadnice. S Gemmou si při tom vybavily útržky vzpomínek na jakýsi hospodský boj aneb seznámení s Eordinem.

~

Katy s Dušanem se o válku nezajímali. Užívali si své společné chvíle u královny v posteli a šípy čas od času narážející do oken je neznepokojovaly ani v nejmenším.

~

Hned jak skončila válka, přesněji řečeno hned, jak zavelel Aradin k ústupu, aby se zbavil Mephis s Gemmou, se Arné vypravila na cestu, aby oživila bohyni Ailu, která by jim ve válce hodně pomohla.
Aila odpočívala na druhé straně světa ve svém chrámu už spousty let. Byla džin, stvořitelka světa a nejvyšší bohyně celého království. Uctívali ji téměř všichni, jak dobro, tak zlo.

~

„Andy! Lásko moje!“ Jeden z jejích milenců k ní běžel z nejbližší hospody. Obrátila koně a jela pryč. Slunce zapadalo, Andy nevěděla, kde přespí, kam pojede. Věděla jen jedno: Před problémy může utéct každý....kromě největších zločinců království.

~
Mephis s Gemmou se na Aradina pořádně nasraly, chtěly zajít s Andy do hospody, ale teď když zmizela.... A taky mu to všechno řekly. Za trest s nimi musel jít do hospody on. „Ale já myslel, že jela sem!“ zamračil se pán temnot, jak mu, posměšně, říkaly. „Aha. A je neviditelná a stojí za mnou co?“ ušklíbla se Mephis. „To netvrdím. Navíc, já ji nevyháněl!“ obhajoval se Aradin a zatím úspěšně odrážel pokusy o atentát na jeho osobu ze strany Chartwinských obyvatel.