Andy - cesta tam a zase někam... jinam...

9.
Cestování

Klap, klap, klap. Klap. Kůň se plazil po náměstí jakéhosi mini města a vezl Arné. Jela si do toho města koupit nějaké noviny a šaty. Noviny, aby věděla, co se děje v Chartwinu a šaty... prostě cestou někoho potkala a zapomněla šaty v keři. Celou cestu sem musela jet ve spodním prádle.
V novinách nebylo o Chartwinu ani slovo, trochu ji zarazil článek „V keři byly nalezeny dámské šaty, ale jinak nic zajímavého. Koho by proboha zajímalo, že drak pustoší sousední království?
Když Arné nakoupila, vyrazila opět k Ailině chrámu. Cesta byla nudná, takže se začetla do novin. Cesta byla dlouhá, takže musela slézt z koně. A jak si tak četla, její kůň se vydal vlastní cestou.

~

Situace v Chartwinu se uklidnila. Kupodivu. Nakonec radši všichni hledaní zmizeli a vesničané a měšťané si všimli, že se jim penízky na nožičkách vytratily. Zklamaně se tedy vytratili taky.
Na náměstí se připlížila akorát tak Andy, sebrala několika mrtvým cenné předměty a opět vyrazila někam....jinam.

~

Aradina stále bavilo zůstávat v Chartwinu, protože Meph s Gemmou se opravdu dokázaly postarat o kvalitní zábavu aneb boj o život. A když Gemma odjela shánět vojenskou pomoc pro Chartwin, zůstával v tomhle městě ještě raději.

~

Gemma jela.....a jela....a jela. Chtěla asi potkat komplet jednotku vojáků + velitel zdarma, ale jaksi se jí to, kdovíproč, nedařilo. Proto se rozhodla jet do sousedního království. S tím přece měli vždycky dobré vztahy.

~

„Aradine, co to ksakru děláš?“ nadávala Meph. „Že bych tě unášel?“ usmál se pán zla. „Cože?“ vylekala se elfka a snažila se rozvázat. „A já myslel, že i elfské hraničářky mají mozek.“ zamračil se Aradin a praštil ji po hlavě jílcem svého meče. Meph spadla na zem a zůstala v bezvědomí.

~

Andy nevěděla, kam jet, takže začala uvažovat o tom, že je vlastně bezdomovec. Pořád toužila po zločineckém důchodě, ale na ulici ho rozhodně prožít nechtěla. Chtěla se usadit, založit rodinu.... Jenže to nebylo možný. Jedině že by chtěla rodinu s muži a la Eordin. A to nechtěla. To se radši stane uklízečkou.
Mockrát se jí nestávalo, že by opravdu nevěděla, kam jít. Rodinu neměla, maximálně tak sestru, která se za ni hluboce styděla. Byla taková ta slušná městská panička, k čemuž se přeci jen Andy snížit nechtěla.
~

Katy se užírala žárlivostí a s Isou se nebavila. Vlastně už se nebavila ani s Dušanem, včera se pohádali právě kvůli její žárlivosti. Katy nevěděla, co dělat. Nikdo na světě jí nerozuměl. Asi taky odjede z Chartwinu. Proč by měla být královnou? Ale nejdřív....nejdřív půjde do hospody.

~

Arné nezbylo nic jiného než noviny, měšec s jedním zlatým a šaty. Zvláštní situace. A zvláštní situace se musí řešit zvláštně. Hrdinka tedy nelenila, vydala se zpět do města a...ukradla koně.

~

Mephis ležela v Aradinově domě na Aradinově posteli a byla stále v bezvědomí. Pán zla už si o ni vážně dělal starost, když se konečně probudila. Čekal výhružky, čekal nadávky, ale tohle ne.

~

Andy si řekla, proč by vlastně ke své dokonalé sestřičce nezajela. Takové menší rodinné setkání by mohlo být zajímavé...a veselé. Vyrazila tedy do města, kde Lossie Geirská bydlela.

~

Rozvalila se v jeho velké posteli a dovolila tak přikrývce, aby sklouzla ještě trochu níž. Na sobě měla jen top a koženou minisukni. Svůdně se usmívala a pomrkávala svými dlouhými řasami. „Mephis, to ne!“ zavrtěl Aradin rázně hlavou „Ale jo.“ Elfka ho chytila za košili a přitáhla k sobě....do postele.

~

Arné ujížděla pronásledovatelům co to šlo. Jenže nešlo. Hrdinka nikdy nebude zlodějkou, ten kůň kulhal na dvě nohy! A tak skončila ve vězení.

~

V hospodě v rohu seděli vždy totální ztroskotanci. Tentokrát tu seděli jen dva. Oba ztratili partnery a jedním z nich byl Eordin. „Co TY tu děláš?“ civěl na Katy. „No vidíš, ne?“ pozvedla půllitr slivovice. „Hlavně ať neskončíme pod stolem. Nechceš jít ke mě rovnou?“ zeptal se Eordin a Katy přikývla.