Krásná elfka - padesátá čtvrtá kapitola - Bratr

Treisy Moritexe pořádně naštvala protože jemu teď na spánku začala pulzovat žíla.
Jeho černé oči probodávaly ty Treisyiny jako dýky.Ústa se mu sevřela v nehezký úšklebek a on byl připraven bojovat.
I Treisy byla teď přivená,věděla co může čekat.A věděla že pokud má Moritex kolem sebe svůj štít tak musí vyvolat největší kouzlo ze všech,které kdy vyvolala.
"Pane..."ozvalo se ze zdola kde se právě Rhian snažil vstát "Nebojuj s ní...její aura je velká moc velká...zabije tě pane..."
"Zmlkni!"zařval král a podíval se dolů "Jsi slaboch,nedokážeš zabít ani člověka!"
"Ne můj pane....nedělej to!"obmotal se mu kolem nohy
"Táhni!"zařval Moritex a vší silou ho nakopl do břicha.
Rhian se prohnul a na zem ukápla krev.To by nebylo to nejhorší,jenže při dopadu na zem si Rhian rozbil hlavu a pod ním se pomalu objevila kaluž krve.
Larax se pohotově zvednul a šel k němu.Obrátil ho na záda a podepřel mu hlavu,která měla velkou tržnou ránu,Rhian byl však stále na živu a díval se Laraxovi do očí:
"Laraxi..."řekl po chvíli "Možná že jsi tenkrát měl pravdu...neměl jsem se přidávat na stranu zla,ale mě to tenkrát lákalo mnohem víc než si myslíš....Náš otec..."sveřel mu volnou ruku "Na tebe bude hrdý...-poslední co bych chtěl ještě dodat je to že teď si uvědomuju jak ti muselo být když umírala matka...mě to tenkrát netížilo moje srdce je kámen,ale tys musel trpět...Promiň bratře...za všech-"klesla mu hlava,víčka zůstala otevřená,ale nereagovala...
Larax se mile usmál a víčka mu zavřel...Potom ho položil a nechal ležet...Mísilo se v něm mnoho pocitů...radost a smutek,zloba a odpuštění,nenávist a láska....
"Jak můžeš být tak krutý!?"vřískla Treisy "Vždyť on ti byl věrný!"
"Já nevím prostě to je už uvnitř mě...jde to ven samo!"sykl a bylo vidět že si tím ulevil "Ostatně my všichni jsme pány svého osudu nebo loutkami ve hře toho nejvyššího!!"zlověstně se usmál "Hrál za mě a svůj osud si vybral sám!"
Treisy na něj nevěříčně zírala...Netušila že někdo může tak krutý a nenávistný...
"Tvá matka musela být zrůda,když porodila takového bídáka jako jsi ty!Žádný člověk nemůže mít tak tvrdé a kamené srdce jako máš ty!Ty si snad nikdy nepoznal žádné city!"
A král jen poklidně zavrtěl hlavou
"Máš pravdu...Má matka byla jen prachobyčejná černá čarodějnice,která v sobě neměla nic jiného než zlobu,nenávist,krutost a bezcitnost!A můj otec?"rozesmál se "To byl jen kamený obr bez citů!"A ve spojení toho vznikl dokonalý syn,který je předurčen aby vládl Adliadě!A přivedl do ní nový život stínů!"bláznivě se rozesmál
"Jenže tohle já ti milý králi nedovolím!"sykla Treisy a dívala se na něj upřeným pohledem
"Nežádal jsem tě o svolení...Já předpokládám že zahyneš dřív než stačíš cokoli udělat!"znovu se rozesmál
"Vydržím víc,jak vidíš!"zařvala
"No uvidíme!"