Štědrovečerní nakládačka

Československo 1988
V jednom malém bytě, v panelovém domě. Na Štědrý den, kdy celá rodina zrovna odešla do kostela na podvečerní mši, se objevil muž starý přibližně 33 let. Objevil se z ničeho nic, v záblesku světla a byl oblečen pouze ve sněhobílé tóze a kristuskách. Měl hustý plnovous a dlouhé černé vlasy. Tento muž byl Ježíš. Vyndal z pod své tógy několik dárků a položil je pod umělý stromeček. Spokojeně se usmál a už chtěl pokračovat ve své cestě, když uslyšel zachrchlání. Otočil se a spatřil, jak z balkónu přichází jiný muž. Ten si zaparkoval svoje saně před balkónem a táhl pytel, pravděpodobně s dárky. Byl to starý muž, pořádně zachumlaný v kožešinovém kabátci a na hlavě s beranicí. Jmenoval se Děda Mráz. Vytáhl z pytle několik dárků, ale než je stačil dát pod stromeček, všiml si Krista a zahudroval.
„Špasiba? Co ty tu děláš? To je moje území!“
Ježíš zůstal jako vždy klidný a odvětil.
„Ne, bratře, tato rodina věří v mého otce a tak ji obdaruji svou přízní já.“
„Co? Ne, ne. Rodina v zemi, která patří mě, mě a mocnému Sovětskému svazu. Zmiz Spasiteli.“
„Ruská špíno, já tu byl dřív a já jim dal dárky. Odejdi, než tě odsud vypráskám.“
„Což? Jak to mluvíš s Dědem Mrazem. Odvolej to a vypadni, ty střízlíku asketická, běž si někde měnit vodu ve víno a léčit malomocný!“
„Ty komunistickej vřede, zdrhni, než tě poctím silou Boží!“
„Schovávat se za tátu, co? To ti je podobný. Sám nic nedokážeš, ty falešný Mesiáši!“
Ježíš vyndal zpod své tógy čutoru se svěcenou vodou a napil se. Děda Mráz si sundal tlusté palčáky a vyndal si placatici s vodkou a pořádně si přihnul.
„Poslední šance, Synu Boží, vystřel, než s tebou vytřu podlahu!“
„Tak si to zkus, ty obézní Borisi Jelcine.“
Děda Mráz zařval a vrhnul se na Ježíše. Chytil ho kolem krku a začal s ním třást. Ten si prozpěvoval chorály a Dědovi zlomil žebro. Ten mu na oplátku vytrhl chuchvalec vlasů a snažil se mu je narvat do úst. Ježíš, karatistickým kopem, přerazil Mrázovi holeň vejpůl a ještě vyrazil několik zubů. Mráz ho odhodil na stěnu a silné křupnutí prozradilo, že Ježíšova páteř už nemá ten správný tvar. Kristus pozvedl ruce a vykouzlil zářivou kouli světla. Děda Mráz popadl láhev vína, rozbil si ji o stůl a udělal si tak tulipán, a s řevem se vrhl na Ježíše. Ten vypustil zářivou kouli a všechno vybuchlo.
V bytě pomalu stoupal kouř a mlha. Ježíš ležel pořezaný a s lahví zabodnutou v břiše, na zemi v kaluži krve. Děda Mráz, celý popálený a ohořelý, sípal o život, nemohouce se postavit. Náhle se příruční kamna na uhlí proměnila na pravý krb, a jím se s námahou prosoukal starý obézní mužík v rudobílém ohozu. Santa Claus. Protáhl pytel s dárky krbem a zmateně se rozhlédl okolo. Pak zaznamenal polomrtvého Ježíše a Dědu Mráze.
„Oh, hi boys. Co tu děláte? Vypadáte naprosto awful. Totally out. Vaše chyba, soudruzi.“
Odkopl Ježíšovi a Mrázovi dárky do krbu a položil pod stromeček svoje.
„Dont worry, guys. Třeba za rok.“
Položil před ně láhev s Coca-Colou a zařehtal se.
„God bless America, guys. HO HO HO!“
S tím se zase prosoukal krbem, a na střeše nasedl do svých saní poháněných dvanácti soby .
„Veselé Vánoce všem. HO HO HO!“