Sexuální simulátor

Sexuální simulátor
Někdy si představuju, jak probíhalo mé početí, protože to bylo ještě za starých časů, kdy byl nechráněný pohlavní styk bezpečný, teda relativně bezpečný.Já už něco podobného nezažil, prostě nemám žádnou praktickou sexuální zkušenost. Prezervativy už jistou dobu nejsou spolehlivé, jednoduše se nedaří vyrobit funkční prezervativ, který by poskytl dostatečnou ochranu při styku. Každé milostné spojení je smrtelné. Docela rafinovaná past, myslím. Děti se rodí jen díky umělému oplodnění. Ale potence klesá. Prý se sexuální pud nedá jen tak obejít, přechytračit, asi se vyrovná i pudu sebezáchovy. Ale jedinec se musí přizpůsobit, myslet na zachování lidského rodu. Jenže se to na nás podepisuje, na našem emocionálním i fyzickém zdraví, odcizení a frustrace a deprese, to jsou pro mne známé pojmy.
Dnes vyzkouším nový zážitkový simulátor, už teď se mi honí hlavou podrobnosti, které na přístroji navolím do scénáře sexuálních aktivit. Tahle možnost užít si je zatím nejlepší náhražka, na kterou přišli. Protože sex je sice fyzická záležitost, ale všechny ty pocity vznikají v mozku. A i když sebezdařileji onanujete, o něco přicházíte. Já si v alternativní realitě užívám dokonale. Možná jsem na tom trochu závislý, což je asi varovný fenomén dnešní doby, takže musím urvat co se dá, než mě připraví i o tohle. Jsem totiž rafinovaný, nepředstavuju si skutečnou ženu, ale jakýsi speciálně vyšlechtěný druh, který jako žena vypadá, chová se tak, jak očekáváte a je plně funkční a ochotná ke všemu. Skutečné ženy jsou frustrované, zamindrákované, mnohdy nepřitažlivé a pro nás chlapy vlastně k ničemu. Netoužím po skutečné ženě, rozhodně nejsem romantik nebo tak něco. Pravda, stává se to, s postupujícím časem méně, ale stále jsou dvojice, které do toho jdou, taková sladká sebevražda ve dvou. Z toho jsem já už vyrostl.Časem mě čeká inseminace, něco jako vlastenecká povinnost a ještě nevím jestli budu chtít žít v rodině a vychovávat to dítě.Je to těžké, ale budu se muset rozhodnout, počítám s tím.
Tak, dnes by mohla přijít jako z venku, bude natěšená a roztoužená, skočí mi kolem krku a zavěsí se na mě, zlehka mě kousne do ucha a já jí prudce a lačně políbím a potom si prohlídnu, co to s ní bude dělat, jak se bude tvářit, když jí vsunu ruku…..Sakra někdo sem jde, přece jsem zavřel dveře! Úplně vykolejený stojím v předsíni a zírám na tu úžasnou ženskou, co tam mám. Chci se zeptat kdo je, ale předběhne mě, roztomile na mě skočí a rozvášněně mi šeptá do ucha, že je jen moje.Tiskne mi koleno na penis a já nevím, čí jsem. Tohle je snad doopravdy! Zapnul jsem ten simulátor nebo se nějak zapnul sám? Mé tělo to úžasně probouzí k životu, pokračujeme a já už se neptám, protože takové to ještě nikdy nebylo, protože nám to tak jde a já konečně cítím, že žiju, že život má smysl a strach do toho varovně tiká někde v pozadí. A mě v hlavě zní a nevím, kde se to bere, rozhodně nejsem žádný filozof, myšlenka, že pouze ti, kdo se odváží jít hodně daleko, mohou přijít na to, jak daleko se dá jít…

Sexuální simulátor
Někdy si představuju, jak probíhalo mé početí, protože to bylo ještě za starých časů, kdy byl nechráněný pohlavní styk bezpečný, teda relativně bezpečný.Já už něco podobného nezažil, prostě nemám žádnou praktickou sexuální zkušenost. Prezervativy už jistou dobu nejsou spolehlivé, jednoduše se nedaří vyrobit funkční prezervativ, který by poskytl dostatečnou ochranu při styku. Každé milostné spojení je smrtelné. Docela rafinovaná past, myslím. Děti se rodí jen díky umělému oplodnění. Ale potence klesá. Prý se sexuální pud nedá jen tak obejít, přechytračit, asi se vyrovná i pudu sebezáchovy. Ale jedinec se musí přizpůsobit, myslet na zachování lidského rodu. Jenže se to na nás podepisuje, na našem emocionálním i fyzickém zdraví, odcizení a frustrace a deprese, to jsou pro mne známé pojmy.
Dnes vyzkouším nový zážitkový simulátor, už teď se mi honí hlavou podrobnosti, které na přístroji navolím do scénáře sexuálních aktivit. Tahle možnost užít si je zatím nejlepší náhražka, na kterou přišli. Protože sex je sice fyzická záležitost, ale všechny ty pocity vznikají v mozku. A i když sebezdařileji onanujete, o něco přicházíte. Já si v alternativní realitě užívám dokonale. Možná jsem na tom trochu závislý, což je asi varovný fenomén dnešní doby, takže musím urvat co se dá, než mě připraví i o tohle. Jsem totiž rafinovaný, nepředstavuju si skutečnou ženu, ale jakýsi speciálně vyšlechtěný druh, který jako žena vypadá, chová se tak, jak očekáváte a je plně funkční a ochotná ke všemu. Skutečné ženy jsou frustrované, zamindrákované, mnohdy nepřitažlivé a pro nás chlapy vlastně k ničemu. Netoužím po skutečné ženě, rozhodně nejsem romantik nebo tak něco. Pravda, stává se to, s postupujícím časem méně, ale stále jsou dvojice, které do toho jdou, taková sladká sebevražda ve dvou. Z toho jsem já už vyrostl.Časem mě čeká inseminace, něco jako vlastenecká povinnost a ještě nevím jestli budu chtít žít v rodině a vychovávat to dítě.Je to těžké, ale budu se muset rozhodnout, počítám s tím.
Tak, dnes by mohla přijít jako z venku, bude natěšená a roztoužená, skočí mi kolem krku a zavěsí se na mě, zlehka mě kousne do ucha a já jí prudce a lačně políbím a potom si prohlídnu, co to s ní bude dělat, jak se bude tvářit, když jí vsunu ruku…..Sakra někdo sem jde, přece jsem zavřel dveře! Úplně vykolejený stojím v předsíni a zírám na tu úžasnou ženskou, co tam mám. Chci se zeptat kdo je, ale předběhne mě, roztomile na mě skočí a rozvášněně mi šeptá do ucha, že je jen moje.Tiskne mi koleno na penis a já nevím, čí jsem. Tohle je snad doopravdy! Zapnul jsem ten simulátor nebo se nějak zapnul sám? Mé tělo to úžasně probouzí k životu, pokračujeme a já už se neptám, protože takové to ještě nikdy nebylo, protože nám to tak jde a já konečně cítím, že žiju, že život má smysl a strach do toho varovně tiká někde v pozadí. A mě v hlavě zní a nevím, kde se to bere, rozhodně nejsem žádný filozof, myšlenka, že pouze ti, kdo se odváží jít hodně daleko, mohou přijít na to, jak daleko se dá jít…