Noční můra Jenny 2

Dívka vešla do rozlehlé místnosti. Byla tam tma, jediné světlo propouštělo veliké okno. Přes den to tady bylo nádherné, ale v noci jí toto místo nahánělo strach. Přešla ke skříni a otevřela ji. Přímo před sebou měla bílé šaty. Jako pro nevěstu, nebo princeznu. Ovšem to co byla, ta zrůda, se zdaleka nepřibližovalo ani k jednomu.

Pohlédla na oblohu. Po tváři jí stekla slza. Dnes je úplněk a ona musí opět k nějakému šťastnému člověku. "Obdaruje" ho noční můrou.

Oblékla si šaty. Slušely jí. Jen kdyby v nich nemusela páchat tolik zla. Dala si na hlavu ještě čelenku, která patří k těm šatům, vzala svícen a vyšla z pokoje. Šla po rudém koberci, který vypadal, jako kdyby byl celý od krve. Něco zašustilo. Lekla se, ale už byla zvyklá. Mávla rukou a všechny svíce se najednou rozsvítily. Nikde nic. Je čas pro splnění úkolu.

Vyšla z hradu, který obývala a vydala se směrem ke své oběti. Letěla pár centimetrů nad zemí a byla skoro neviditelná. Minula statky, pole, domy a pár zvířat. Dorazila k nějakému domu.

Vzlétla výš, do prvního patra, kde spal jakýsi chlapec. Byl asi v jejím věku. Proplula oknem jako duch. Chlapec se zavrtěl. Ona okamžitě poznala, proč je tak šťastný. Je zamilovaný. Podívala se mu do tváře. Někoho jí připomínal.

Vzpomněla si. Vypadal jako její přítel, kterého viděla naposledy před pěti lety. Nevěděla, že je mrtev, ale doufala, že žije spokojeně. Jedním pohybem ruky změnila chlapcův nádherný sen v noční můru. Její úkol pro dnešní úplněk je splněn.