Prokletá IV

Jen co je přestalo oslepovat slunce spatřily před sebou muže v masce a okolo něho plno po zuby ozbrojených chlapu. Vanja se nepřestávala divit, zatím co si je všechny prohlížela a bála se o svůj život, Elymor všechny začal úplně ignorovat. Spatřil totiž někoho , koho ze srdce nenáviděl a jen pohled na jeho tvář činí že se mu hněv prolije celým tělem . Jen co odkryla závoj , který činil že přes něj nebylo s cela vidět kdo za ním je Elymor vztekem zrudl.
„ Tohle se mi líbí! Líbí se mi , když se vztekáš a samím vztekem rudneš. Vidím ti na očích že by si nás všechny nejradši zardousil a pak se pustil i na Eržiku. Jen že to nepůjde. Nepřemůžeš nás“. Elymorovi hnědé oči se upřeli na toho s maskou jehož ústa vydrala ty poslední věty. Pak jeho pohled opět visel jen na Eržice.
„Co tu děláš ? Dost si mě potrápila . Co ode mě ještě chceš“???Eržika vykouzlila usměv a odpověděla
„Oba dobře víme co chci. Stejně tak oba víme že tohle neskončí dokud to nedostanu“!
„ Ale proč si se spustila zrovna s ním“! Zařval Elymor až Vanja nadskočila. Muž v masce prudce přistoupil a Elymorovi udělil ránu.
„ No myslím že jste si dostatečně pohovořily a tet je načase tuhle sebranku sebrat! Dříve než se zase něco stane . No tak seberte je“!! Zařval muž v masce. Na ten povel se nedaly do pohybu jenom vojáci ale i Vanja s Elymorem. Utíkaly co jim síly stačily . Elymor Vanju neustále povzbuzoval i když sám měl sil mín než Vanja. . Za chvíli už utíkala jen ona Elymorovi se podlomily nohy a už se nestihl zvednout. Vojáci jej obklopily. Vanja ještě chvíli utíkala než jí došlo že už běží sama jen jediný pohled zpátky jí stačil k tomu aby se jí srdce sevřelo a nohy zdřevěněly tak , že už nemohla udělat ani krok. Pohled jak mu pod krkem drží dýku a ostatní si ho nevšímají , ale běží za ní. A pak se stalo něco neuvěřitelného. Muž v masce natáhl ruku , která svírala tu vražednou zbraň a zarazil mu jí přímo do nohy se slovy, že má trpět tak jak trpěl on. Vanji vyhrkly slzy a aniž by si to uvědomila pouhým myšlením tomu muži, jenž chtěl udeřit další ránou vytrhla dýku z rukou a ona odletěla do neznáma. Zpozorněla Vanja a zpozorněly i vojáci co za ní běžely. Zastavily se a jen tiše sledovaly Vanju.
„ Tak přece je to pravda . Nechtělo se mi věřit že by ona mohla být“.
„ Prokletou“? Doplnila muže Eržika.

Mezi tím co se někde v lesích odehrával boj o přežitý a všichni se vzpamatovávaly z události , která všechny překvapila ,Erthie na hradě svíraly neuvěřitelná muka. Svět se rozpadal a ona věděla že je malá šance na záchranu. Měla tak velkou moc a přitom tak malou. Co ona zmohla proti králi , který v téhle zemi vládne. Je sice jeho žena , ale muž , kterému patřilo její srdce už nežije. ON král této země ho zabil. Už dávno spolu nesdílí lože , navzájem se vyhýbají. Zatím co ona bojuje aby tenhle svět a zvláště jejich království Arnotopie žily šťastně a v míru. A aby vůbec přežily a nezřítila se na ně pohroma , která má přijít. On jen nečině přihlíží a akorát jí maří plány. Vůbec nestojí o mír je to syn smrti. On chce smrt.
V poledních hodinách se k Erthii vydal její dávný přítel Leomis . Přátelsky se objaly a Erthie ho bez jediného slova zavedla do podzemní chodby . Přesněji řečeno do sklepa kde si mohla být jistá že jí její drahý manžel nesleduje a neodposlouchává.
„ Za prvé sem rád že vás opět vidím a potom slyšel jsem, že se objevila další prokletá je to pravda ? A taky o zkázách , které se na nás všechny mají řítit. Povězte co víte“? Spustil otázky Leomis , když jej paní vyzvala.
„ Ano prokletá se opravdu objevila , bohužel tet je to jiné . Má úkol , který jí nemohu svěřit to prostě nejde. Poslala bych jí na samotnou smrt. To bych si na své svědomí nemohla vzít. A i to že se blíží pohroma je bohužel pravda. Za chvíli už tu nezbude dočista nic“.
„ A jaký úkol to je“? vykulil na ní oči Leomis
---------------------
Oba seděly na židlích jako by je někdo zbičoval. Oba nevěděli co dělat jak se odtud dostat. Jak zachránit svůj holí život. Před nimi se brousily nástroje ,kterými měla být zabita Vanja. A on Elymor měl sledovat její smrt a potom by následovala ta jeho. Eržika seděla naproti nim a laškovně si pohrávala z kouskem vlasu. Nakonec pohodila hlavou a smutně se zadívala na Elymora.
„ Je mi líto že musíš takhle skončit. Vzpomínám jak si uměl krásně vyznávat lásku. A jaký si byl v posteli ! Zatím ten nejlepší ale to mi mému miláčkovy neříkej nechci aby se zlobil“. Mrkla na něj a potom se rozhlédla po místnosti.
„ Za to ty si byla mizerná jak v posteli tak celkově“. Odvětil Elymor pohrdavě .Eržika se naštvala prudce se otočila a než se Elymor nadál její ruka udělala malinký otisk na jeho tváři.
Potom se napřímila a znovu se začala culit. To jakým zbusobem se chovala Vanju tak znechucovalo !!!
Jen co nástroje byly připraveny vykonat jejich smrt přišel muž v masce a z velkým odporem si ty dva změřil pohledem ….potom chytil do náruče Eržiku povytáhl si masku a políbil jí. V momentě kdy skončily z romantickou scénou jako vystřižené z náké hloupé telenoveli , se otočil na ty dva. Hned jak to učinil Vanja vněm poznala ubohého sluhu Erthie. Jaké to překvapení že se z tak obyčejného člověka stává někdo tak nebezpečný. Zbledla. On se na ní podíval blíž a usměv , který mu hrál na rtech se ještě víc roztáhl.
„ Jsi překvapená že? Stejně tak já byl když jsem zjistil kdo jsi“!
„ A tet umřu“? Zeptala se Vanja vystrašeně.
„Jo ale ničeho se neboj . Smrt je pro někoho vysvobozením. Tet vás nechám chvilku o samotě než si stačíte říct pár vroucných slov. Potom už nebudete moci říct nic“!!!
Všechny vyhodil zabouchl dveře a Vanju popadla muka. Už se pomalu smiřovala se svou smrtí.
„ Dostaneme se z toho ,ale musíš mě poslouchat“. Přitočil se k ní Elymor.
„ A jak ? Zase tu máš nákého přítele“? Zeptala se s ironii v hlase.
„ Tentokrát ne ,ale mám tu něco lepšího! Tet jen zavři oči a intenzivně mysli na …třeba Erthii a její hrad. Tam kde si byla“. Vanja poslechla ze všech sil myslela na ono místo. Elymor vytáhl svíčku zapálil jí a jen co tak učinil kolem nich se rozprostřelo světlo až ho oslepovalo i přesto ale myslel na hrad. Za chvíli když už světlo sláblo podíval se kolem sebe a Vanji oznámil že už se muže podívat. Opatrně otevřela oči a když spatřila přesně onu místnost ve , které byla prvně samím blahem se jí rozbušilo srdce. V hlavě ,ale plno otázek a hrozný zmatek!