Sněm Bohů

Okolo obrovského kulatého stolu v honosném sále sedí několik mužů a žen hovořících mezi sebou. Náhle se jeden z nich postaví a pokynutím ruky si zjedná ticho.
„Jsme tu všichni?“ ptá se starý muž s dlouhými vousy. „Vypadá to, že ano. Dovolte mi tedy, abych vás všechny přivítal, čímž také zahajuji zasedání Božského sněmu,“ poklepal zlatým kladívkem do stolu a usadil se na krásně zdobenou židli. „Nejprve přikročíme k formalitám. Dnešnímu zasedání předsedám já, tedy Bůh moudrosti a hlavním tématem bude Lidstvo.“
„Lidstvo? Už zase, to je na programu už po nevím kolikáté! Začíná to být nudné,“ vypískl nespokojeně mladík s červenými tvářemi. Nikdo jiný než Bůh nešvarů a zábavy.
„Ano je to časté, leč nezbytné. Já chápu, že vás stále se opakující téma, milý pane kolego obtěžuje a nudí, bohužel Lidé jsou zdrojem neustálých problémů a ty je potřeba vyřešit,“ odpoví mu předsedající Bůh. „Pokud nemá nikdo žádné jiné připomínky či poznatky rád bych pokračoval,“ dívá se po ostatních přísným pohledem.
„Prvním bodem jednání, je problematika týkající se neustále se zvyšujícího počtu Lidí. Tuto záležitost musíme urychleně řešit, jinak hrozí, že nám to přeroste přes hlavu. Nějaké návrhy? Ale prosím vás, chtělo by to něco nového. Epidemie, hladomory i války to už zde bylo a efektivita, jak sami víte, je téměř nulová. Zase se rozmnožili a my jsme opět na začátku.“
„Co na ně vrhnout ten… jak jen tomu říkají… asteroid? Tak jsme se přeci výborně vypořádali s těmi protivnými dinosaury,“ přihlásí se Bohyně chladu a zimy s nápadem.
„Tím by bylo, ale Lidstvo vymíceno a to snad nechceme, ne?“ protestuje proti tomuto návrhu Láska. „Chápu, je potřeba zredukovat počet, ale byla by škoda zničit takové výtečné dílo, jakým Lidé bezpochyby jsou.“
„Výtečné dílo? Prosím vás nenechte se vysmát! Lidi jsou jako paraziti, zničí vše co jsme jim darovali. Znečistili vodu, otravují vzduch, týrají zvěř a za chvíli se začnou požírat navzájem. Myslím, že by se měla učinit přítrž té agónii panující na zemi a tento nepovedený pokus s Lidstvem by se měl okamžitě ukončit,“ křičela rozčileně Bohyně přírody.
„Já myslím, že hlavním problémem a prapříčinou všeho je to, že bylo lidem dáno až příliš velké množství rozumu,“ prohlásí Bůh svárů a intrik a škodolibě se podívá na předsedajícího. „Co kdybychom jim trochu toho rozumu sebrali a vrátili by jsme je do období lovců mamutů?“
„Ano, ano souhlasím se Svárem,“ horlivě přikyvuje Bohyně smůly a špatných náhod. „Je známo, že tato doba se vyznačovala krátkověkostí, chorobami a velkým množstvím nešťastných nehod. Což by mohlo vyřešit přemnožení a udržet trvale rozumný počet Lidí.“
„Já bych je nechal být, však oni se, s menší pomocí kolegů Nenávisti, Pohromy a Války nebo Bohyně tyranie a lží zničí sami. Ostatně i ta jejich moudrost je zavede akorát tak do pekel, kde je budu toužebně očekávat já.“
„No jo Smrťáku, ty aby sis nepřihřál svou polívčičku. Nemůžeš se dočkat až ti přibudou do sbírky další duše co?“ mrkla na Smrt Bohyně spravedlnosti. „Ovšem musím podotknou, že jeho návrh stojí za zvážení a mělo by se o něm hlasovat,“ prohlásila rozhodně.
„Jsem také pro hlasování. Je to výborný nápad, který by vyřešil náš problém a to s minimálními výdaji,“ prohlásí Bůh obchodníků za souhlasného přikyvování ostatních.
„Dobrá tedy, budeme hlasovat,“ přikývl Bůh moudrosti a klepl kladívkem.
„Kdo je pro návrh?“
„Kdo proti návrhu?“
„Pouze dva hlasy jsou proti, ostatní souhlasí. Návrh byl přijat!“ vyřkl Bůh moudrosti smrtící ortel nad Lidstvem, klepl kladívkem a ukončil zasedání.