Prokletá VI

Vanja koukala nehybně před sebe . Neměla slov ,nedokáže pochopit že to co se jim do tet stalo je jen pro ní legrace. Copak to má být ještě o hodně horší ???
„ Ještě než se tedy do toho pustím mám pár posledních otázek jaký demoni a larani“? vytřeštila oči ,když se dostatečně vzpamatovala.

„ Tak démoni to sou jen otravní červy tohoto světa …na ty si časem zvykneš! Horší to bude s Larany, na ty si dávej velký pozor, dokážou ti pouhým dotykem vysát všechen život. Jakmile se jejich pazour dotkne tvého čela už s tebe mizí veškerý život. A záleží jen na tom jak dlouho mají šanci svůj odporný hnát mít na tvém čele. Někdy se stane že umřeš jindy trvá nijakou dobu než se vzpamatuješ“.
Vanja hlasitě polkla vůbec si nebyla jistá jestli tohle všechno muže podstoupit,jestli se nemá někam schovat jako zbabělec .
„Zatím si běž odpočinout potřebuješ to Elymor tě zavede do pokoje kde se můžeš vyspat“.

Elymor uchopil Vanju za ruku a vyvedl jí z místnosti. Vanja sotva pletla nohama byla unavená a navíc si ještě pořád přebírala všechno co se stalo .Celá zmátožená se nechala vést chodbami a pozorovala obrazy na nichž byly vyobrazeni různí lidé . Nejspíš předchůdci soudila Vanja.
Elymor jí zavedl do krásného pokoje, který nebyl přecpán žádními zbytečnostmi ,ale ani nevypadal chudě. Byl tam nádherný krb jedna skřínka a malí stoleček se zrcadlem na , kterém byla ještě malá krásná váza s neobvyklými ornamenty . A potom postel , která byla opravdu nádherná osázená zlatem. Vanji oči na té kráse vyloženě vyseli. Elymor jí popostrčil do místnosti a zavřel za nimi dveře.
„ Tak tady tet budeš spát“.Přešel k oknu rozhlédl se ven a pokračoval „Tady budeš mít klid , venku je výhled do zahrady , kde se téměř nic neděje.Zvlášť když se začíná stmívat to tu určitě budeš mít klid. A kdyby se něco dělo jsem hned vedle tvého pokoje na levo“. Na znamená souhlasu na něj kývla otočil se a odkráčel pryč. Vanja se ještě jednou rozhlédla po pokoji potom ulehla a jen co zavřela oči obklopil jí tvrdý spánek

Uslyšela něčí kroky jako by se tajně kradly místností . klepala se jak strachem tak zimou. Pohlédla celou místností a zastavila se až u dveří za , kterými se nebezpečně blízko blížily kroky. Strachem se bála i dýchat pomalu se posadila. V tom pod dveřmi uviděla stín. Chvilku tam nehybně stál a potom se pomalinku klika sunula dolu. Vanja nemohla ani dýchat. Dveře se otevřely a v nich stál onen muž , který jí poprvé přepadl na tom kopci. Začal se smát tak hnusně a ukrutně že se Vanji jeho smích zařezával do hlavy jako by jí prolítlo miliony jehliček hlavou. A než se stačila vzpamatovat přiskočil k ní svalil jí zpátky na postel a nožem přejel po její tváři. Nakonec jí probodl bez jakýchkoliv okolku srdce .

Vanja se probudily ruce přiložené na srdci celá zpocená rozdýchávala ten ošklivý sen. V Normálním světě se jí takovéhle sny zdávaly často a ona je brala už docela normálně , ale tady ? Tady nebylo nic normálního. Takhle jí žádný sen nevyděsil. Pohlédla k srdce opatrně oddělala ruce a zhluboka si oddechla. V duchu se modlila aby svým křikem nikoho nezbudila. Seděla na pastely a pořád se dávala dohromady z té noční mury , když v tom uslyšela kroky. Blížily se a ona měla pocit že je to jako v tom snu. Pomalu se rozhlédla po celé místnosti až skončila u dveří kde uviděla stín jak tam nehybně stojí. Za hodnou chvíli se klika pohnula a jela níž a níž. Dveře se otevřely a v nich onen muž. Ve Vanji by krve nedořezalo. Muž se začal hlasitě smát jenž způsobovalo že měla pocit jako by jí tisíc malých jehliček někdo zabodával do hlavy . Přesně jako ve snu . Po myslela si a hned jí došlo jak ve snu zkoprněla. Ve chvíli kdy muž skákal že jí lapne Vanja uhnula a on dopadl na prázdno do postele. Vztekle se po Vanji ohnal a shodil tak tu překrásnou vázu. To nic neměnilo ale na tom že Vanja opět uhnula. Skočil znovu a to už byl rychlejší než Vanja chytil jí za její krásné vlasy a cukl tak až spadla na zem. Sykla bolestí jenž jí proplouvala celým tělem a přívěšek na jejím krku začal urputně pálit. Sklonil se k ní a jeho ohnivé oči zkoumavě sjeli Vanju a zastavily se až na tom přívěšku.
„ To bych si z dovolením vzal“. Konečně promluvil útočník a jen co se ho dotkl rukou prudce poskočil.
„Pálí co ?!“ Rýpla si Vanja do toho muže když viděla jak si vztekle prohlíží spálenou dlaň.
„ Tak malí a takovou sílu vydává. Tebe už taky dlouho nebude obtěžovat neboj“. Ušklíbl se vytáhl dýku a už, už jí chtěl zarazit Vanji do srdce , když přiběhl Elymor a muž jen co ho zahlédl se rozplynul jako vzduch. Elymor přiskočil k Vanji.
„ Si v pořádku“?
„Asi ano“. Rozklepaným hlasem odpověděla dívala se mu do očí. Už zase jí zachránil život.Jejich oči se střetly a ne a ne aby jeden z nich uhl. Podíval se na ní tak až měla pocit že jí vidí až do srdce. Když už si myslela že pod tíhou jeho očí omdli on pohledem uckl.
„ Myslím že pro zbytek noci by sem měl zustat tady s tebou.Pokud ti to tedy nevadí“? Zeptal se a pohledem na Vanju opět sklouzl.
„Ne nevadí jen mám jednu otázečku. Vlastně dvě“. Elymor se začal smát.
„ už zase ? Celou dobu máš jednu dvě otázečky a pak se z nich vyklube hejno otázek na , které musím odpovídat“.
„ Neboj tohle ti snad nezabere tolik času jen víš. Těsně než sem přišel ten chlap co mě chtěl zabít tak se mi zdál sen . Přesně o téhle události potom sem se probrala a všechno se začalo dít znova“!
„ Opravdu ? Tak to je dobrá zpráva“.
„ Tomu nerozumím“? Zapíchla Vanja svůj pátravý pohled do toho jeho.
„No to znamená hlavně to že se tvé schopnosti začínají dobře z otavovat. Bohužel i já na to všechno sem krátký. Vím jen že budeš moci vidět trochu do budoucnosti a zachránit tak při svém úkolu několik životu. Potom se mají projevit schopnosti například jak už se ti jednou stalo že pouhou myšlenkou odhodíš vražednou zbraň. Ovšem musíš se svou moc naučit řádně využívat neboť je to velmi nebezpečné. Mohla by si tak zabýt nejen sebe ale i několik dalších lidí.
„ Zní to tak děsivě. Vůbec o tolik moci nestojím“. Elymor se opět rozesmál.
„Tak to si téměř jediná. Skoro každý po takové moci touží a zlu by si tu moc mohla poskytnout kdyby se jim do rukou dostal diamant. Ovšem taky sem slyšel že některá prokletá má i moc hojit rány a takřka probrat mrtvého znovu k životu ,ale myslím že tohle pravda nebude. Ještě se to ani jednou nestalo a ani v moci Erthie to není a že ta má moc. A pokud vím ani na straně zla tahle moc není. Takže si od tohohle nic neslibuj“.
„ To je pokaždé prokletá žena“?Elymorovi ústa se znovu otevřely ke smíchu pak jen přikývl a vyzval Vanju at si jde odpočinout že jí bude hlídat. Vanja se tedy lehla do postele Elymor si sedl naproti do křesla a tikal očima po místnosti. Vanja se přikryla až po bradu ale místo toho aby spala myslela na babičku jak se asi má a co její rodiče ?Vždit ani nevědí kde je …a stejně by to nepochopily to by musely zažít.

Ráno Vanja ucítila na své tváři dech otevřela oči a uviděla Elymora,který jí prsty naznačil aby byla potichu.
„Erthie byla za námi a dala mi přesné pokyny je načase se připravit a odjet. Jinak by nám to mohl překazit Erthie Manžel“!
„ To mu nerozumím proč by nám to kazil“?
„ To zti vysvětlím později“. Vanja si prohrábla vlasy potom rychle vstala oblékla se opláchla obličej a potom přišla k Elymorovy , který v rukách svíral onu truhličku.
„ Až uchopíš diamant měl by ti zasvítit v ruce. Nenech se ztrhnout jeho krásou a okamžitě jej schovej do tohohle pytlíku , který si uvážeš tady aby nebyl vidět“! Ukázal na její sukni , která se zde nosila a pokračoval „ Protože hned jak jej chytneš všichni budou tušit že ho máš a potom musíme rychle pryč do Rotnoru kde se dostaneme k sobce kam vhodíme onen diamant“.
„ A proč jej nemůžu nést v téhle krabičce? Takhle by nevěděli že ho mám“!
„ Si chytrá to se musí nechat! Ale to nejde takhle by tě při jejím delším nošení mohl i zabýt! Ale dost mluvení tet jsou neřadě činy“! Otevřel krabičku kde se vyjímal docela chudý diamant. Vanja čekala něco mnohem lesklejšího a vjedšího. Tohle se jí vejde do její malé dlaně a ještě by si jej mohla s ledajakým kamenem splést. Z jejich úvah jí vyrušil Elymor , který chtěl aby jej uchopila do rukou. Jen co tak učinila diamant jí omámil. Hned jak se dotkl jejich hebkých rukou rozzářil se tak moc až to Vanju oslepovalo. Po chvíli zář mírně zmenšila ,ale pořád upoutávala Vanji pozornost. Elymor s ní musel zatřást aby si uvědomila o co tu jde. Rychlostí blesku jej dala do pytlíku a chovala pod sukni . Potom jí Elymor táhl šly nákou tajnou chodbou až se ocitly na nádvoří kde na ně čekaly čtiřy koně. Jeden pro Vanju jeden pro Elymora jeden pro Vojáka , kterého poslal Erthie aby jim pomohl v jejich úkolu a na jednom byly zavěšeny zásoby.
To se teda nepředala s jedním vojákem pomyslela si Vanja ,ale nahlas raději neřekla nic.