Prokletá X

Prokletá X

Anotace: A tohle je vlastně konečná.....člověk by měl umět skončit v pravý čas.....snad se to líbilo ..má první zkouška :)

Po trapné pomlce se Vanja rozhodla začít komunikovat.
„ Ehm můžu mít otázku“?
„Ano“! Odpověděl a se zájmem sledoval co to zase bude.
„ Jak si se Elymore jmenoval? Myslím v našem světě“? Elymora tahle otázka velmi zaskočila.
„ Proč to chceš vědět“? Zeptal se surově protože se o tom moc bavit nechtěl.
„ Jen tak. Promiň že se snažím komunikovat. Prostě mě to zajímalo“! Vzdala snahu Vanja .
„ Petr..a promiň za muj výstup“! Neodolal Elymor věděl že jí tet setřel neprávem.
„ V pohodě ,ale Petr hezké jméno“!
„ S Elymorem jsem nad míru spokojený i když nemohu upřít že si občas vzpomenu na váš svět a na své jméno , ovšem nikdo ho nezná takže jsem na něj málem zapomněl ,jen díky tobě se mi zase vrátily vzpomínky“! Řekl a zasněně hleděl před sebe.
„Tak to se omlouvám jistě jsem neměla“.
„ Neměla? Spíš naopak zapomenout na své původní já byla chyba a jsem rád že jsem si něco vybavil“.
Tímhle rozhovor museli ukončit nebod pro ně přišly vojáci. Vanju připoutaly na židli téměř nezničitelným provazem a Elymora nejprve přivázaly na takovou stěnu . Potom Norlyn téměř veškeré vojsko poslal za dveře. Zůstaly v místnosti jenom Elymor, Vanja, Norlyn a dva vojáci.
„ Tak milí Elymore zatím co ty budeš pomalu umírat prokletá to všechno bude sledovat a i kdyby použila veškerou svojí moc nezastaví nás“!
„ Nechci vypadat že do všeho strkám nos ,ale myslím že mám lepší nápad Norlyne“! V mísila se do rozhovoru Eržika , která právě přišla.
„Vážně ? tak nám ho prozraď“?!
“ Co Elymorovi dát jed , který ho donutí dělat věci , které by nechtěl. Nejprve bude chtít zabít prokletou a ta nebude moci nic dělat. Po tom co jí zabije ho necháme aby jed přestal působit a potom ho budeme mučit až do smrti“!
„ Ty se nezdáš miláčku“ Přistoupil k ní a něžně jí políbil. Zatím co Elymor a Vanja se na sebe dívali věděly že tohle je konec. Ti dva zatím odešly a když se vrátily i s jedem v malé nádobce , Vanji stekla slza. Se smíchem ho podával Elymorovi . Ten se jistě spíral ,ale marně. Tekutina protékala jeho tělem. Bezmocně se podíval na Vanju pak zavřel oči a snažil se odporovat citům , které ho přepadávaly. Norlyn vzal Eržiku a šly pryč. Měly strach aby se jim taky něco nestalo.
Vanja seděla a tiše sledovala jak se Elymor pere s osobou jenž má ukončit její život. Sama dobře věděla jaké to je odporovat tomu druhému já. Už proto věděla že to nezvládne. Slzy tekly čím dál častěji. Elymor zatínal pěsti a začínal křičet pod náporem toho tlaku. Bylo to strašné vyčkávat na svou smrt. Která je jistá. Litovala i toho že tuhle zem nezachrání ale až tet si uvědomila že nelituje že sem šla. Každičký pohled na něj jí za to stál.
Elymor vedl boj o kterém oba věděly že je předem prohraný.
Oči dostaly krvavě červenou barvu a měnily se úplně do černa . Provazy se najednou roztrhly a před ní stál člověk plný zloby, utrap. Bála se na něj jen pohlédnout ,ale nevydržela to . Darovala mu poslední pohled plný slz. Pár vteřin se na něj takhle koukala než se v něm probral smysl zabíjet vrazil jí facku až jí roztrhl tvář. Vanja jen bezmocně zakvílela a snažila se najít svojí moc . Roztrhl jí provazy chytil jí pod krkem a tlačil ke zdi kde jí začal dusit. Vanja se opět pokusila probudit svojí moc ,ale marně. Už přestávala úplně dýchat když Elymor ucukl popošel pár kroku zpátky. Jeho dvě poloviny se praly bohužel ani tentokrát nezvítězila ta správná. Sotva se Vanja vzpamatovala už byl zase u ní chytil jí za vlasy a donutil aby poklekla. Ovšem tentokrát když se k ní sklonil a chtěl jí uštědřit další ránu zasáhla Vanji moc. Ovšem nic moc to neudělalo. Jen ho to odmrštilo pár metru.Elymor se začal smát. Ovšem nebyl to jeho smích ,tenhle neznala. Zase k ní přišel a uštědřil jí další ránu až se udeřila hlavou o zeď. Sotva vnímala okolí když jí chytil za krk a vytáhl do víše. Vanja se v zoufalství snažila zavolat o pomoc. Ovšem nevolala tak jak by člověk čekal, zakřičela ..nebo spíš snažila zakřičet jméno Petr. Když to vyslovila Stisk náhle povolil a Vanja dopadla na studené dlaždičky. Sám si bezmocně poklekl a hlavu složil do dlaní. Vanja nevěděla jestli to jen hraje nebo jestli je Elymor zpátky a nebo jestli se jen ty dvě poloviny zase perou. Za malí okamžik ,ale věděla odpověď. Elymor klečel. Za chvíli se prohl do zadu a začal křičet. Tak mohutný křik plný zloby Vanja ještě nikdy neviděla. Rukama si roztrhl oblečení a křičel a drápal kuží. Vanja seděla schoulená a brečela . Za chvíli přestal hruď celá od krve a on brečel. Plakal jak malé dítě. Vrátil se zpátky a uplakaný pohled padl na Vanju „Odpust“ Byla poslední slova co stihl promluvit . Oči mu zažehly touhou a opět se pustil do Vanji. Tentokrát ,ale sebrala veškerou svou odvahu a snad i moc . Nechtěla se nechat mlátit a byla rozhodnutá že i za smrt jeho tohle udělá.
Ve chvíli kdy se jí snažil chytit a udělat obtisk jeho pěsti na její tváři celá magie kolem ní se začal hýbat. Prudké zelenožluté světlo se slétávalo k Vanji a čím víc ho u ní bylo tím míň se k ní mohl dostat. A když byla celá obklopená tím světlem až na sebe téměř neviděly udělalo to hrozný třesk. Světlo od ní odletělo neuvěřitelnou rychlostí a smetlo na stěnu Elymora. Ve chvíli kdy dopadl na zem jí z rukou ještě trochu světla vycházelo ale s vyprchávajícím hněvem vyprchalo i světlo. Nejprve se hlídala ,ale když viděla že Elymor se nehýbe pomalu se k němu blížila. Sklonila se nad jeho pošramocené tělo a dívala se jestli dýchá. Ale nic . Hruď se nezvedala a Vanji došlo že ho zabila. V tu samou chvíli se rozrazily dveře a v nich stál naštvaný Norlyn .
„ Jak to že jí nezabil tet je všechno v háji“! Zaklel . Vanja se prudcé otočila z očí jí šlehaly plameny natáhla ruku a Norlyn se k ní nesl vzduchem až k její ruce. Potom se rozmáchla a poslala jej k zemi. Se slzami v očích chtěla odejít ale pak se vzpomněla na Elymora že ho tady nemuže takhle nechat. Vzala jej do svých rukou. Sice s těží ,ale přeci. Nesla jej po schodech nahoru a nahoru. Za sebou slyšela stráž co se blížily ,ale pořád přitom udržovaly určitou vzdálenost. Došly na střechu kde jej položila na zem. Znovu se na něj podívala a uviděla jak se hrud pohla. Radost v ní zaplesala ovšem slova z jeho úst….
„ Si krásná“ snažil se mluvit moc mu to nešlo ,ale překonal se a pokračoval „ Mám tě rád. Oba víme že tet je konec ….prosím dokonči to za mě . A Buď Šťastná“ . Vanja nezadržela slzy , které padaly stále víc a víc. Vojáci se seřadily za ní . Když Elymor naposledy vydechl sebrala se . Vytáhla kámen a šla dál. Na konci střechy , která se táhla po celé délce toho hnusného domu se oběvyla sobka. Vyšplhala až na horu . Přitom myslela na něj a na jeho krásné a přesto tak bolestivé slova. Když vylezla na vrcholek podívala se opět směrem , kde ležel Elymor a viděla jak jej Vojáci sbírají . V zoufalství padla na kolena……pořád zoufale brečela. Kdoví jak dlouho by tam takhle klečela a brečela kdyby nepřišel Norlyn.
„ Uděláme obchod co ty na to“? Vanja se jen na něj nemilosrdně podívala. „ Ty my dáš ten kámen a já tě nechám v klidu odejít“!
„ Kdybych chtěla tak mě nezastavíte ani vy“! Promluvila po delší pomlce a zhluboka se nadechla. Postavila se utřela slzy. Pomyslela na svou Matku a babičku urovnala sukni podívala se na Norlyna a natáhla paži s kamenem do té sobky. Ve chvíli kdy se Norlyn rozběhl a snažil se jí překazit ten plán spadl nejen kámen ale i Vanja……….

Vlastně úkol splnila obětovala víc než musela ,ale splnila jej . Zlo se nezmocnilo diamantu a onen diamant byl zničen. Vanja a Elymor sice obětovaly život ,ale pro něco. Pro život , který tet vede miliony bytostí. Každičká živá duše by jim měla být vděčná. Norlyn málem pukl hněvem. Zloba ho tak pohltila že se zavřel do tmaví komory kde se u pil k smrti. Eržika skončila jako laciná děva jen proto aby se uživila. A aby vůbec někdo jako ona v tomhle světe mohl žít. Co náš milí Thobias , který jim dlouhou dobu pomáhal? Po pádu ze skály se ztratil . Dlouhou dobu je hledal ,ale po tom narazil na ženu , která jej okouzlila. Za čas se mu narodily dvě krásné děti. Bratři , kteří byly vychováváni s láskou. Erthie se stala velmi mocnou ženou a byla milována svými poddanými i když si nikdy neodpustila smrt Elymora a Vanji ovšem pro záchranu tohohle světa to bylo potřeba. Dva zmařené životy zachránily miliony jiných. Její Manžel Leomis ? Tak tomu ani já nevím kde je konec……
Autor Snilek.holka, 29.03.2008
Přečteno 283x
Tipy 1
Poslední tipující: Elko
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel