Erala1.

Kapitola 1.

Podivná osoba

"Tam kde moře šumí u velkých písčitých plání stojí kouzelná a kouzelně krásná země Erala.
Tato země nese své jméno podle bájného draka který prý bude sloužit pouze jedné osobě,a to osobě s čistým srdcem a s nadáním ktilfraty tak výborným že se jí a její družině-temných-nebude moci nikdo vyrovnat.
Tato země čeká na příchod té dívky která bude vládnout tak mocnou mocí že ani ten nejlepší čaroděj se jí nebude moci vyrovnat.
V této zemi je možné vše pro ty kdo umí používat magii zvanou ktilfrata..."
Když se ve vedlejší uličce ozvali kroky Trinaja rychle schovala zakázanou knihu pod tuniku a spěchala z knihovny do svých komnat.
Od té doby co jí její královský otec na smrtelné posteli daroval tuto knihu a řekl jí že jí musí chránit,klidně i svým životem.
Trinaja vůbec nic nechápala.
Šla dlouhými chodbami paláce a ze stěn na ní schlíželi obrazy jejích předků cítila jako kdyby jí něco chtěli říct ale neuměli to.
Když Trinaja dorazila do svých komnat byla už unavená protože celí den jen listovala stránkami a snažila se pochopit aspon první část knihy,kterou přečetla asi milionkrát a stejně na nic nepřišla.
Měla jen milion otázek.
Co je to ktilfrata?
Kde je ta země Erala?
Kdo jsou to ty Temné?
A mnoho dalších ke kterým pořád další přibývali.
Tak ulehla do své měkké postele a nechala rozplynout všechny své myšlenky na tu knihu kterou nenáviděla.
Za chvíli už ji pohltil dlouho očekávaný spánek.
Jako kdyby ani neusnula,tak to vypadalo a přesto to bylo jiné.
Už jí to došlo,spánek jí donesl do Eraly,ocitla se v krásné malé vesničce u lesa a viděla děti jak pobíhají kolem štěkajícího malého pejska který si s nimi hrál.V tom však vtrhl do vesnice malí oddíl vojáků a nelítostně se vrhly na překvapené muže,ženy a dokonce i děti.
Trinaja vykřikla ale zdálo se jí že jí nikdo neslyší.
Když chtěla uchopit nějaký meč její ruka jím jen projela a v tom si uvědomila děsivou skutečnost!
Tohle se někde opravdu děje a její mysl ji sem poslala aby jí došlo že těmto lidem musí pomoct.
Vtom někdo zaklepal na dveře a ona zjistila že je celá zpocená z noční můry která se jí večer zdála!
Šla otevřít dveře kde byl viditelně nějaký povyk protože tam služka Reda křičela jak o život.Otevřela dveře a vtom ji zaplavil štiplavý zápach kouře!
Když jí Reda řekla že hoří.
To byl šok!
Trinaja nikdy nezažila požár.
Vyběhla ze svého pokoje a před nos a ústa si dala navlhčenou roušku která byla příjemně chladívá.
Ale jen chvíli jakmile byla venku v kouři déle byla rouška horká a na ústa nepříjemná,lepší než se v kouří udusit.
Zahlédla její nevlastní matku Perwu která už byla nachystaná v kočáře a s nelibostí čekala až Trinaja přijde a ona bude moct odjet pryč a nechat tady zemřít tolik lidí.
Trinaje se z ní dělalo špatně.
Když v tom si vzpoměla "ne" zaplavila jí vlna pocitů,ani nevnímala jestli to byl strach,bolest nebo zoufalství!
Myslela jen na jedno svou malou sestřičku Liatren tam nemohla nechat!
Když probíhala chodbami zámku okolo ní padali ohořelé kusy dřeva a plameny byly všude okolo ní hrozně se bála o svou sestru a to jí dodávalo odvahy.
Když vešla do jejích komnat zaplavila ji vlna zoufalství a strachu.
Všude byly plameny!
"Laitren,kde jsi?"
Nic!
Málem jí vytryskli slzy když uslyšela slabé zasténání.
Utíkala ke zdroji toho zvuku a našla malou Liatren přizděnou pod těžkým trámem.
Bez rozmýšlení začala trám zvedat.
Byl rozpálený,těžký a ona myslela že tohle nezvládne!
Když v tom však ucítila nějakou sílu která jí pomohla nadzvednout ten trám a když si Trin z celého srdce přála aby dokázala udržet trám a ještě z pod něho vyndat poraněnou sestřičku...trám nahoře zůstal bez jakékoli pomoci a když Trin vyndala sestřičku trám zpadnul!
Zmatená běžela se sestrou v náručí ke kočáru Perwy ale ON TAM NEBYL!
Trin viděla nějakou postavu která jí lákala do temného lesa za zámkem kam nikdy nesměla!
Nevěděla kam jinam se před ohněm schovat a tak šla za tou osobou!
Procházeli krásným lesem a ona si připadala jako v ráji!
Kdyby to jen věděla dříve trávila by tady volný čas,při té myšlence se usmála.
Když došli na krásné místo u tůnky a jeskyně zavalené kamenem osoba se zastavila a pronesla,"vyber si správně Trinajo a pomož těm kdo to potřebují!"
Po těchto slovech osoba zmizela.