Alexandra

Ach ta bolest. Kde jsem, co se stalo......nic si nepamatuji, jen výbuch, záře, tma, bolest.....," promluvilo ležící tělo mladé dívky. Pomalu se zvedla ze země. Kolem ní bylo naprosté ticho. Měsíční paprsek ozářil její tvář, ve které zbylo něco z jejího půvabu. Mrtvolně bledá tvář se leskla a tmavé vlasy padaly do obličeje.

Alexandra se pomalu posadila. Přemýšlela, co se vlastně stalo. Podívala se na svoji ruku a vyjekla. Náhle si uvědomila, že se stala tím proti čemu celou dobu bojovala - nemrtvou. Hleděla před sebe, v mysli měla prázdno. Každá myšlenka hned mizela a nebylo možné ji zachytit.

Vstala. Její oči bedlivě sledovaly nejbližší okolí. Před ní stál ve své zchátralé kráse dům, kterého si všimla až teď. Vešla do něj. Všechno ji připadalo, jako sen. Viděla muže, viděla zbraně viděla hádku, ale nic ji nedávalo z toho smysl.

Na zemi ležela zakrvácená dýka. Vzala ji do ruky. Před očima se jí promítl obraz: Mladá dívka je zasažena dýkou do srdce, hledí do tváře svého vraha. Bolestně vykřikne a padá k zemi, výbuch záře........najednou jí to došlo. Tou dívkou je ona sama. Dýku zastrčila po šaty. Vyšla ven do tmavé noci. Necítí chlad ačkoliv je venku zima. Ví kam se bude ubírat její cesta, do Under City, hlavního města nemrtvých. Jaké štěstí, že ji zabalil zrovna pár dnů cesty od města. Alexandra se zasměje.

Cestou přemýšlí o tom jací jsou vlastně nemrtví. Když byla naživu vnímala je jen jako zrůdy stávající z hrobu a obtěžující živé, ale nyní je jednou z nich. Dobře si uvědomovala, že v ní bude vidět její rodině stejnou zrůdu, jako ona sama viděla. Její otec lord Raven CastSpell nebude váhat ani okamžik, aby ji až potká probodl vlastním mečem. Zamyslí se i nad jinou věci, kde se tam vzala ta záře a odkud byl ten výbuch?....

Při svém dumání došla k branám Under City. Prošla rozbořeným nádvořím bývalého hlavního města Lordeanu. Přes sál, kde seděl kdysi král Terenas až k skrytému výtahu. "To studování nemtvých je docela užitečné, " řekla si pro sebe mladá nemrtvá. Výtahem jela pomalu dolu. Strážný se na ní podíval: "Kdo jsi, tebe jsem tu ještě neviděl." Alexandra se zhluboka nadechla: "Jsem Alexandra, původem ze šlechtické rodiny. Nyní jsem nemrtvá kněžka a mým cílem je najít svého vraha......."