přístroj

Zajímalo by mě co se skrývá za tvářemi lidí. Každý den je potkávám. Co si myslí třeba ta tichá, skoro neviditelná dívka a ten chlapec s vypracovaným břichem, překypujícím sebevědomým? Mít tak nějaký přístroj , který by všem lidem vlezl do hlavy a prozkoumal jim jejich myšlenky. Ano dalo by se toho zneužít. Ale třeba ten přistroj jednou naleznu. A pak ho budu používat jen pro sebe. Jen na chvíli kouknout se do myšlenek přátel,rodiny prostě těch co znám. Vědět co si myslí . To by bylo paráda.
I když?!....
Opravdu bych chtěla vědět co si myslí?
Vždyť někdy ty myšlenky nejsou vůbec pěkné. někdy až bizardní. Dozvědět se plno tajemství. Ne moc příjemných. Něchtěla bych .
A proto takový přístroj neexistuje. A nikdy nebude /možná/. Je to dobře. Kdyby byl bylo by vše špatně. Žádné soukromí, nic. Neměli by jsme nic. tento přístroj by nás pomalu ale jistě odsoudil k zániku. Protože by jsme o sobě všechno věděli, i ty nejčernější a nejexotičtější touhy...