S versus S - kapitola 4.

O pár týdnů později

Lisa s povzdechem sebrala z nočního stolku svoji hůlku a s okázalým zíváním se vyhrabala z postele.

"No tak Lily, vstávej!," zabručela a odolávala pokušení poslat na kamarádku spršku studené vody.

"Co se děje?," zamumlala Lily ospale a ještě víc se zachumlala do peřin.

"Snídaně se děje!," zasmála se Lisa a s dobrou náladou zmizela v koupelně. Nechápala, co způsobilo její skvělé rozpoložení, ale tento fakt jí nedokázala zkazit ani Juliet, která se hned po ránu stačila rozplývat nad tím, jaké bylo její včerejší rande se Siriusem.

"On je tak sladkej," vrkala okouzleně, zatímco si pokoušela čistit zuby.

"Já ti říkám asi posté, ať si s ním nic nezačínáš!," konstatovala s povzdechem Lisa.

"Akorát žárlíš!," navztekala se Jul, až jí z pusy vychrstla dávka pěny.

"Teď jsi na to kápla!," řekla blondýnka hořce a s nechápavým kroucením hlavy na sebe naházela první oblečení, co jí přišlo pod ruku.

V rychlosti si prohrábla vlasy kartáčem a s neúprosným trhnutím stáhla z Lily peřinu.

"Tak to si vypiješ Pottere," zamumlala rusovláska, která se už mezitím stačila ponořit zpět do spánku.

Lisa překvapeně vykulila oči, ale po chvilce dala průchod záchvatu smíchu. Jul a Penny, zrovna zívající ostošest, se k ní okamžitě přidaly.

"Co se děje?," Lily se přihlouple posadila na posteli a vyjukaným pohledem zkoumala svoje chechtající se kamarádky.

"Liso…"

"Copak?," opáčila s andělským úsměvem a pokusila se udržet svoji bránici v klidu.

"No…"

Lisa se s pitvořením uklonila : "Tvůj milovaný James Potter tě zve na snídani!," a s chichotáním se rozeběhla po schodech.

"No počkej, tak to si vypiješ!," zavolala na ni výhružně Lily.

"To si ráda počkám!" opáčila Lisa mezi záchvaty řehotu a popadaje se za břicho se svalila do křesla před krbem.

Úsměv jí zmizel z tváře jako mávnutím kouzelného proutku, protože spatřila, že kousek od ní se vyvalují i James se Siriusem. Poplašeně se zvedla a chystala se přemístit raději jinam, když jí to překazil Siriusův bujarý hlas.

"Scheckerová, nechceš mi napsat esej na Dějiny?"

"Ts," zasyčela a s obličejem jaký většinou nasadíte, když se díváte na odporný hmyz, zrentgenovala Tichošlápka pohledem.

"A co kdybych ti za to zaplatil?," nevzdával to a s potměšilým úsměvem si ji prohlížel, "…co třeba pusu?"

Lisa v očekávání výbuchu vzteku otevřela ústa, ale nebylo jí dopřáno něco odseknout, protože po schodech přispěchala rozzuřená Lily a vystrkala ji ven z místnosti.

"Za trest by sis zasloužila vykoupat paní Norrisovou!," zasmála se.

"Ale já jsem myslela, že zmizela..." uchechtla se Lisa.

"A jo, tak to nevadí, tak třeba…"

"Neřeš tresty a pojď na snídani, mám hlad!"

"Tak dobře," svolila Lily naoko naštvaně, " ale mám to u tebe!"

"Jasně jasně, a co bys chtěla na oplátku, třeba dohodit Jamese?"

"No počkej, tohle ti už neprojde" zasyčela Lily a snažila se dohonit tlemící se kamarádku.

*****

"Ne, ale fakt," vykládala blondýnka o pár minut později, "měla bys mu dát šanci, vždyť je to vlastně docela roztomilý, jak tě pořád uhání!"

"Haha, moc vtipný," zaksichtila se Lily a zamračeně se věnovala svému toastu se sýrem.

"Já to ale myslím vážně," nedala se Lisa, "tak to aspoň zkus!"

"Až naprší a uschne, až ty to zkusíš s Blackem, možná půjdu s Poterrem na rande," opáčila rozhodně a spokojeně se na kamarádku ušklíbla.

"To je trochu něco jinýho..," řekla Lisa a rezignovaně protočila oči v sloup.

Po tomto krátkém rozhovoru se mezi nimi rozprostřelo tíživé ticho a obě dvě najednou přešla chuť na obložené chlebíčky. Každá až po krk ponořená ve vlastních myšlenkách se vydaly pryč z jídelny.

"Ještě si musím skočit do knihovny," prolomila ticho náhle Lily, "potřebuju si sehnat něco kvůli tomu pojednání, co máme na přeměňování!"

"Tak jo, uvidíme se na lektvarech," pokusila se Lisa o úsměv a nešťastně se vydala zpět do společenské místnosti. Byla tak zamyšlená, že málem ani nezaslechla svoje jméno.

"Liso…." Překvapeně se otočila a pohlédla přímo do černých očí Severuse Snapa.

"Hm..?," zabručela nepřítomně.

"Nechceš jít odpoledne k jezeru?"

"Hm…"

"Tak ve čtyři?"

"Hm…"

"Tak se měj, budu se těšit!" Severusovi se po ztrhané tváři rozlil šťastný úsměv a téměř s poskakováním se rozeběhl na první hodinu.

"Cože?," nadskočila Lisa a šokovaně se vytrhla z transu.

Na co jsem to proboha kývla ? nadávala si v duchu, s povadlými koutky si přehodila tašku přes rameno a pocitem, že se chystá na popravu, se všourala do učebny lektvarů.

"Pozdě, slečno Scheckerová, pozdě, copak jste ještě nebyla obeznámena s tím, že na vyučovací hodiny se chodí včas?!," zamračil se Křiklan, "nebo jste snad měla důležitější věci na práci?"

Lisa zrudla a se zběsilým kroucením hlavou si kecla vedle Lily.

"Kde si byla?," vyzvídala její kamarádka šeptem.

Lisa sklopila obličej do dlaní : "Severus mě pozval na rande!"

"Už zase? Zvláštní, čekala bych, že už to vzdá, ale nechápu, proč jsi tak nešťastná…"

"Víš…já ho neposlouchala a…nevědomky jsem to přijala!"

Lily vykulila šokovaně oči a až přespříliš nahlas vyjekla : "Cože?"

"Slečno Scheckerová," zamračil se Křiklan, "když už nehodláte dávat v mých hodinách pozor, alespoň k tomu nelákejte ostatní. Buďte tak laskavá a vyndejte si pomůcky!"

Lisa si s útrpným výrazem otevřela tašku a začala házet do kotlíku, co jí zrovna přišlo pod ruku. Byla myšlenkami úplně mimo, takže si ani nevšimla Siriuse, jak ji tajně pozoruje.

*****

"Hm…jako vždy, úžasná práce," rozplýval se Křiklan, když se v očekávání přiloudal k Lilyinému bublajícímu kotlíku, "jako vždy bez chybičky, tady ze slečny Evansové byste si měli vzít příklad," přitom se zamračil na Lisu a aniž by jen pohledem zavadil o její lektvar, s požitkem si do svého notesu napsal ohromnou pětku. Dívka se nešťastně zanořila do židle a smutně se zadívala na sytě růžovou tekutinu zběsile vířící v jejím kotlíku.

"Z toho si nic nedělej," snažila se ji utěšit Lily, přičemž si náhodou povšimla té růžové hmoty "Ale…ten lektvar měl být tmavě hnědý," vyjekla překvapeně.

"Taky, že jo," uchechtl se zle Sirius, "Scheckerová je nejspíš barvoslepá, že Liso?"

Vztekle se na něj zamračila a měla chuť po něm trochu svého blivajzu mrštit a potom sledovat, jaké by to mělo účinky.

"Lepší barvoslepá, než úplně blbá," odsekla jedovatě a s úlevou zaznamenala vysvobozující zvuk znamenající konec hodiny. Rychle si přehodila tašku přes rameno a chystala se co nejrychleji zdrhnout, ale Křiklanův hlas ji zarazil.

"Scheckerová, na slovíčko prosím."

Nešťastně se otočila a pomaličku se vydala ke stolu Hrůzy.

"Takhle to dál nejde, slečno," promlouval jí do duše Křiklan, "nechci vás nechat z Lekvarů propadnout, ale vaše nehezké známky mi nejspíš nic jiného nedovolí. Měla byste s tím začít hezky rychle něco dělat, nebo si sehnat doučování!"

"Já ti moc rád pomůžu," ozval se překotně Severus dřív, než se někdo vůbec stačil nadechnout.

"Hm…tak díky," zabručela nenadšeně a pokusila se na tváři vykouzlit alespoň napodobeninu úsměvu.

"Skvělé," zazářil Křiklan, "Severus v Lektvarech exceluje, tímto je ten problém vyřešen, přeji vám pěkný den!"

"Vám taky," zaskučela dívka a úprkem zmizela ve dveřích.