Procitnutí Narcissy Malfoyové

Stojíš před zrcadlem a díváš se do jeho odrazu. Kdo je to? Neznáš tu osobu, co se na tebe dívá tvýma očima, neznáš tu ledovou masku.Nevíš kdo to je,ale vypadá jako ty. Nemůžeš to být ty. Nikdo tak bezcitný,to nemůžeš být ty. Je to jen tělo bez duše. Svojí duši už si dávno ztratila. Dávno když si se tomu nebránila. Odevzdala jsi se mu, jako mnoho dalších. Už tě nezajímalo co se děje kolem, na ničem ti nezáleželo, jen na něm. Zlomila jsi se. A teď tu stojíš a vidíš, co to z tebe udělalo. Tvůj manžel má stejně ledové srdce jako ty máš pohled. Stejně ledový, stejně bezcitný.I on tomu podlehl. Znovu si se na sebe podívala. Jak dlouho to je, co jsi se naposledy upřímně usmála, umíš to ještě? Kdy naposled po této tváři tekly slzy?Už si nevzpomínáš. Nepamatuješ si na dobu, kdy se v tvých očích zračili všechny city. Po zádech ti přejede mráz a ty si vzpomeneš na všechno, co si kdy udělala. Všude kolem tebe byla jenom smrt. Ale ty už nechceš být jejím služebníkem. Nechceš už po světě chodit a pozorovat všechen ten smutek, tu zkázu s lhostejným výrazem.Už se znovu nevzdáš.Budeš bojovat, aby si mohla tu masku strhnout.Už nechceš být dál taková. Chceš znovu probudit lásku, kterou jsi dřív měla v srdci, chceš zase žít.Ale dokážeš to? Ty roky co jsi nežila, co si brala cizí životy, neprávem, dokážeš je smazat, aniž by tě to zabilo? Dokážeš čelit takové vině?Chceš jí vůbec čelit?Nevíš. Chceš pouze žít lepším životem, chceš, aby byly tvoje chyby odčiněny a chceš být víc než jen mrtvola.Jak to uděláš? Najdeš sobě novou víru, novou chuť k životu? Ne ty ne, ale on ti jí dodá. On ti pomůže se vším se vyrovnat, hlavně sama se sebou. On je tvůj vysvoboditel. V jeho chladu a bezcitnosti najdeš útočiště. On ti pomůže zapomenout.
Narcisse po tváři stekla jediná slza a ona se vydala s lehkým úsměvem vstříc svému osudu.Vstříc Azkabanu.