Tulák

"Už zase!" pomyslel si mladý muž kolem pětadvaceti při pádu do kaluže. Jeho vak, jediné a nejdražší zavazadlo přilétlo za ním. Ihned raději zkontroloval obsah. "Kniha, krystaly, pár lahviček s namodralou tekutinou. Naštěstí se ničemu nic nestalo." oddechl si. Tohle nebylo poprvé a ani naposled v tomto týdnu, co ho vyhodili ven. Jeho příjemný zevnějšek a povaha nic nepomohlo.
"Všichni lidé jsou stejní!" trpce si pomyslel Tulák, jak si sám s oblibou říkal. "Pro peníze vše, kromě snášení mága." zopakoval potichu nejmilejší heslo některých hostinských zatímco vstával z kaluže. Vykroutil si plášť a s tichým zaklením na zdejší obyvatele opustil vesnici.
O měsíc později nastala pro Tuláka podobná situace, jenže tentokrát ho dokonce obrali o úspory. V tu chvíli se natolik rozlítil, že dotyčného hospodského uřkl. Za tento, jistě neuvážený čin, ho začala pronásledovat polovina, vesměs opilých, mužů z vesnice. Když už myslel na nejhorší, z postranní uličky ho zachytila pevná ruka a vtáhla ho za sebou. Vesničané ještě chvíli pobíhali kolem, nakonec se ale raději vrátili do hostince svlažit hrdlo.
Tulák se zatím snažil vyprostit z pevného sevření. "To nevíš, že si v těchto dobách musíš dávat pozor? Chováš se spíš jako dítě než mág." pronesl věznitel zostra. "Mistře Ragnate?" podivil se Tulák "Jste to vy?" Muž ho postrčil na světlo a stejně udiveně odpověděl: "Martine, kde ses tu proboha vzal?" Jeho hlas zněl najednou unaveně a staře. "Kde jsi proboha byl celou tu dobu?" "Jakou dobu!" zasmál se Tulák-Martin. "Jsou to dva roky co jsem tě viděl naposled."
"To ne." vyvedl ho z omylu "je to na den dvacet let co jsi zmizel. Hledali jsme tě všude a nakonec jsme usoudili tvou smrt. V té době to bylo běžné. Začalo se rozmáhat temné učení a nebylo bezpečno." Martin jen naprázdno zalapal po dechu. "Až nyní chápu co to mělo znamenat. Ani já, přestože jsem posledním mágem, nemám žádnou moc. Ale ty jsi se sem dostal přes propast času za jediným cílem učit nové mágy. A nejen to, při našem střetu s temnými se uvolnilo obrovské množství energie, ty a tví žáci ji musíte zkrotit aby neublížila." Ragnat se otočil jako na obrtlíku a zmizel v lese. "Sbohem!" šeptl Martin-poslední mág. Zatím.
A stalo se co řekl starý mág. Martin vyučil spoustu mágů a až zestárl předal otěže svému synovi. Umíral klidně. Nemohlo se stát to, co dřív. "Už zase!"