Úsvit noci-Začátek V.

Když se dav rozešel,pomohl Pavel s úklidem v hospodě.“Na tento den jistě jen tak nikdo nezapomene!Taková hrůza!“říkali lidé když odcházely.Pavel vzal těla a naložil je na vůz,který mrtvoly odvezl na hřbitov,potom vyčistil podlahu a šel domů.Po cestě potkal Kmeta a dohodl se,že se s ním sejde.
Pavel konečně dorazil domů a šel spát,zdály se mu hrozné sny-vyděl znovu a znovu ty vraždy,ale místo vlkodlaka vyděl Jana,než konečně tvrdě usnul a spal.Ráno se probudil,oblékl na sebe svůj prostý a potrhaný šat a nasnídal se.Když dojedl vydal se do práce,jež zpočívala v sekání obilí kosou,mlácení cepem do klasů,zkrátka práce na poli.
Když dopracoval, šel za Kmetem,ten bydlel na severní straně vesnice až na konci Mandelovi ulice.Byl to ten typ domu o který se nikdo nestará-rozpadlá došková střecha,popraskaná omítka a okna beze skla.Než byl tak blízko,aby mohl zaklepat všiml si,že na nebi krouží hejno vran,které se v tomto kraji příliš nezjevují.Nechal vrány vránami a zaklepal na dveře.Kmet už na něj čekal a netrpělivě ho vtáhl dovnitř,když byl vtažen uviděl malou světnici s velkým množstvím svíček.Měl tam dost velký nepořádek,na to že byl starší,všude se válely kbelíky na lektvary,různé vytržené listy z knih a samotné knihy,které se také válely po zemi.Uprostřed světnice byl malý stůl se dvěmi židlemi a svíčkou uprostřed stolu,která hořela krásným plamenem.
Byl tam chlad a zima,jediné co udržovalo teplo byly plameny svíček.“Posad se hochu!“požádal Kmet a dlouze usrknul medoviny ,kterou měl ve svém korbelku.Pavel vyhověl a usednul i když to bylo nepohodlné,neboť židle byla rozvyklána a sotva držela pohromadě.“Proč jste chtěl abych šel k vám na návštěvu?“tázal se Pavel a přeměřoval si Kmeta pohledem.
„Aby se konečně někdo dozvěděl pravdu a ty abys mohl zachránit svého přítele!“řekl Kmet vůdcovským tonem a podíval se na Pavla,ten byl v udivení že ví o tom že vlkodlak,který zaútočil v hospodě byl Jan.To věděl přeci jen on! „Myslíš si že to víš jen ty,protože jsi u toho jediný byl?Určitě se také divíš že vím tolik o věcech minulých že?Rada si myslí že by nikdo neměl znát minulost světa,ale já si to nemyslím!“práskl korbelkem medoviny o stůl až vyžblunkla medovina na stůl,byl očividně rozezlený.“Jak víte o té hospodě,když jste tam přišel až o celou půlhodinu později?“ptal se Pavel a byl netrpělivý na odpověd.“Vidím občas věci očima jiného člověka,dokonce i čerstvě mrtvého a nediv se tolik!“pokáral chlapce,který na něj zíral s nedůvěřivým a úžasným pohledem zároven.
„A nech mne konečně domluvit!Pacholku!“řekl Kmet,když viděl že se ho chce Pavel zas na něco zeptat. „Rada strarších je spolek starých válečných veteránů,léčitelů,mágů,královských rádců a jiných učených lidí.Rozmlouváme spolu o věcech,které jsou mladým,jako jsi ty neznámé.Všichni z rady zažily dobu temna a mnozí si jí živě pamatují!Abys věděl,doba temna bylo období,kdy stíny z pevnosti Barlat se rozlily do všech zemí,kde zabíjely jejich obyvatele.Tito temní netvoři se nazývali vlčí bojovníci,což byly vlkodlaci,kteří se poddaly temnému mágovi jménem Gotherex.Ten nechal vyrobit 250 amuletů,které si podmanily vlkodlaky tak,že mu začaly sloužit a bojovat za něj.
Jako ničivá bouře se vlčí bojovníci přelévaly přes různá království až do té doby,než lid z Beiowu nezaložil odboj a nezačaly proti vlčím bojovníkům válčit.“odmlčel se Kmet,napil se vody a pokračoval.“Vlčí bojovníky šlo zabít jedině tak,že jim někdo setl hlavu.Celá staletí válčily odbojáři s vlčími bojovníky,až je nakonec vyhnaly z ostatních království a zajistily hranice.Vlčí bojovníky,které odbojáři zabily byly spáleni a jejich popel byl vhozen do Velké řeky,která protéká kolem našeho města.Amulety ovšem neshořely v ohni,neboť byly z odolného materiálu a byly i s popelem vlčích bojovníků vhozeny do řeky,která je unášela proudem,až je někdo zvědavý vytáhl z vody.Amulety měly pořád svou moc a tak,kdo si jej nandal na krk na odlehlém místě někde v divočině o půlnoci,přeměnil se ve vlkodlaka.Avšak za nějaký čas nositele amulet začne táhnout do černé země a stane se otrokem temnoty.Tvůj přítel jistě už také ucítil spojení s černou zemí a brzy se vydá na cestu!
Tvé poslání bude mu tuto cestu překazit!"