Živí mrtví

A bylo to tu zas.

Tyhle chvíle z duše nenáviděl. Ono lámání končetin totiž dost bolí. Popravčí znovu zvedl těžkou palici do výše a udeřil. John zaječel, ne že by musel, ale nechtěl lidi připravit o tu podívanou. Ozvalo se prasknutí a jeho paže se až groteskně zkroutila. Kat se přesunul k druhé ruce. Do úderu dal však větší sílu, takže se mu podařilo vykloubit i rameno a paže sebou bezmocně pleskala podél těla. Totéž opakoval i u nohou. U jedné se mu dokonce podařilo Johnovi způsobit otevřenou zlomeninu, což dav ocenil a odměnil kata nadšeným jásotem. Nyní přišel na řadu meč. Jediným rychlým švihem uťal popravčí vězni hlavu. A to byl konec. Tedy.....pro většinu lidí by to byl konec.

O notnou chvíli později......

John seděl u brány a masíroval si nohu. Ať si Phillip říká co chce, ten kat je opravdu sadista. Podařilo se mu kost zatlačit zpátky, ale pořád cítil ten dotěrný tlak. S hlavou musel počkat na Phillipa. Sešít si ji zkoušel už jednou a nedopadlo to nejlépe. Nebudíte mezi lidmi zrovna moc důvěry, když vám každou chvíli upadne hlava a vy ji s nadávkami sbíráte ze země. John se při vzpomínce ušklíbl. V podstatě je to zábava. A i nemrtví se potřebují pobavit...