LO I: 18. kapitola Tajemství

Cestou do paláce jsem potkala Pavla se Stefanem a něco mi docvaklo. Stalo se to, když jsem se těm dvěma měla podívat do očí a něco mi bránilo. Jak se jim můžu dívat do očí, když je oba zrazuji? Vlastně zrazuji celé tohle město, když se stýkám s nepřítelem. Jistě, je to jen jeden z vojáků. A žádná vojenská tajemství neznám, takže mu nemám co vyzradit. Ale kdyby zjistili, s kým jsem ochotně strávila dnešní noc, byl by se mnou amen.
Třeba je v Islaminu víc takových Oliverů, kteří by mohli být s nějakými Eleskými Lenami. Ale tahle vleklá válka nás všechny nutí zůstat na jednom místě.
O tom přeci svoboda není. Svobodu nemůžete ohraničit zdmi. Já si od nich rozhodně žádnou zeď postavit nenechám.
¨Takže ani Pája, ani radní se o Oliverovi nesmí dozvědět.