Vesmírné cesty - Kapitola II.

Vesmírné cesty

Kapitola II.


„Jsme vám nesmírně vděční! Zachránili jste nám život.“ Říká muž ztroskotané lodi. „No, to bychom nebyli lidé,“ usmál se Kryg, „a smím-li se zeptat, proč jste vy a váš kolega byli vysláni do vesmíru? Nevěděl jsem, že byl od nás pořádán ještě jeden let až za Sluneční soustavu.“

„No, víte, my nejsme z Ameriky.“ Odpověděl muž. „Pocházíme z Evropy. KPH nás vyslalo aby…“ muž nedokončil svou větu, protože ho přerušil Kryg: „KPH? Cože? Tak vy jste z KPH?“ začal se pomalu vztekat. „Eh, vadí to nějak?“ zeptal se muž.

„Ne, vůbec. Jsme velice poctěni, že smíme na naší lodi vézt tak statečné muže.“ Vmísila se do rozhovoru Luidová.

--

„Zdravím vás všechny u dnešního pokračování soudního procesu Řádu Ritus vindicatio versus organizace pro Kontrolu pohonných hmot.“ Promlouvá soudce oděný v modrém hábitu. Na levém křídle hromadného stolu, jemuž předsedá soudce, sedí prezident organizace KPH a na pravém křídle sedí monstrator Řádu, Nicolas Grey a jeho zástupce patronus Sird.

„Dnes tedy budeme pokračovat. Jen pro shrnutí: KPH před dvěma týdny obvinilo Řád Ritus vindicatio z toho, že používal mučící metody k výslechu černých pasažérů národnosti Asijské říše… Proto se znovu ptám monstratora Greye, vážený pane Nicolasi Greyi, popíráte toto obvinění?“

Monstrator Grey, muž šedých vlasů, oděný v černém hábitu, podobném Sirdovému, vstal a promluvil: „Ano, popíráme toto obvinění.“

„Pane prezidente KPH, Kurde Schöne, máte důkazy na potvrzení vaší žaloby?“

Prezident KPH, Kurd Schön vstal. „Ano.“ Odpověděl, sebral ze stolu malý ovladač, namířil na stěny stojící naproti soudcovi.

V těch místech se objevil hologram. Tři muži, oděni v černých uniformách a držící v rukou laserové pušky, odhodili jakéhosi muže, národnosti asijské, na stěnu.
Poté k němu přistoupil jeden z nich a začal ho kopat do břicha. „Šmejde jeden šikmookej! Jak se opovažuješ lozit přes naše hranice?! Hm… to bude chtít trest, co říkáte?“ otočil se na své dva druhy. Ti jenom přikývli.

Jeden z těch dvou přinesl třetímu nůž. „Vystrč jazýček“ usmál se a strčil ruku asiatovi do úst. V ruce mu držel jazyk, který za chvíli uřezal a…

„Stop!“ zakřičel monstrator Grey a hologram se vypnul. „Jak si můžete tohle dovolovat?! Je to podvod! Čirý podvod!“
„Monstratore Greyi, uklidněte se!“ říkal soudce. „ Teď to budete zamlouvat na podvod? Ha! Ne, tentokrát jsme vás odhalili! A není to jediný případ!“ křičel zase prezident KPH.

„Odvoláváme se a já vyzývám ctihodného soudce, aby nechal tento hologramový záznam přezkoumat, domníváme se totiž, že jde jen o digitálně vytvořený obraz!“ pravil patronus Sird.

„Jak tedy myslíte, za hodinu pokračujeme a já necháme naše techniky aby to přezkoumali. Tak tedy za hodinu se tu sejdeme s konečným výsledkem.“

--

„KPH nemá celosvětové dovolení vysílat vesmírné lodě za Sluneční soustavu!“ narážel na dva nové pasažéry kapitán Kryg. „A my máme?“ zeptala se přidrzle Luidová.

„To… ehm, to teď… No, zkrátka o tom se teď nebudeme bavit!“ řekl Kryg. „To je dobře, my jsme vám vděční, že jste nás zachránili. Jen, jen,… no, smím se vás zeptat, kde směřuje vaše cesta?“ zeptal se muž ze ztroskotané lodi.

„No, je to trochu daleko… samozřejmě bychom tam už byli, kdyby jste nám nepřekáželi v cestě!“ řekl Kryg.

„No, tady kapitán chtěl určitě říct, že když znovu nahodíme rychlost světla, dorazíme tam za pár hodin.“ Usmála se Luidová a opřela se o Kryga.

„Co si to dovolujete? A vy! Vy! Sakra, jak se jmenujete?“ řval Kryg na muže sedícího u ovládacího pultu.

„John Proth.“ Odpověděl poslušně mladík. „No, tak Johne, nahoďte tam zpátky rychlost světla a vy mi nechoďte na oči!“ zařval Kryg a odešel z místnosti.

--

Na dveře kanceláře soudce někdo zaklepal. „Vstupte.“ Řek soudce sedící za psacím stolem.

Do místnosti vešel generál Sird. „Á, patronus, generál Sird, vítám vás, co chcete, vždyť… hm… vždyť soud bude pokračovat už za deset minut.“

„Ano, to vím.“ Usmál se laskavě Sird.

Bez vyzvání se posadil před soudce a na stůl položil černý kufřík.

„Co to je, smím-li se zeptat?“ zeptal se laskavě soudce. „Myslíte ten kufřík?“
„Ano, myslím.“ Odpověděl soudce.

„To je pět milionů dolarů. A všechny budou jen vaše.“ Pravil Sird. „Jen moje? A proč?“ nechápal stále soudce.

„Protože u soudu jasně oznámíte, že ta hologramová nahrávka byl jen špinavý digitální podvod.“
„Generále Sirde, bohužel, mám tu od techniků zprávu už patnáct minut a je jasně ověřeno, že to digitální podvod není!“

„Když však přijmete tyto peníze, tak to podvod bude.“ Usmál se lstivě Sird.

--

„A tak, dle technické zprávy, kterou jsem obdržel, zní rozhodnutí soudu takto: Důkaz, podle nějž evropská organizace KPH obvinila Řád Ritus vindicatio, je pouhým digitálním podvodem. Proto je Ritus vindicatio na straně práva.“ Oznamoval konečný výsledek procesu soudce.

„Cože?! To není možné! To není pravda! Podvodníci!“ začal vykřikovat prezident KPH.

„Klid v soudní síni!“ zařval soudce, „monstratore Greyi, hodláte ke konečnému výsledku něco oznámit?“

„Ano,“ stoupl si Grey, „Tímto oficiálně obviňuji KPH z podvodu a žádám o to, aby byl v blízké době zahájen sněm Mezinárodní konference, a aby bylo rozhodnuto o budoucí existenci Kontroly pohonných hmot. To je ode mne pro dnešek všechno. Děkuji.“

„Rozhodnuto, dnes bude podán návrh Mezinárodní konferenci o jejím mimořádném zasedání. Konec soudního procesu.“