Zázrak

Byl jsem tak jednou venku. Posedával jsem na lavičce u řeky a popíjel víno. Z večera ubývalo a ten čas se ubíral jako pokaždé nikam. Občas na mě naletěla moucha, přišel ježek, přišel až k botě, čuchnul ke mně a hned utíkal pryč, ve stylu dostihového koně. Ale jak tak sedím pod rozkvetlou lípou, vidím před sebou jak se něco hýbe v trávě, znehybněl jsem. To bude nějaká velká housenka, pomyslil jsem si.. Něco se tam klube, zvláštní pohyby ale nevidím žádného tvora . Jenom listy a trávu v pohybu. Hodím do toho místa rozhořelou cigaretu ať to vyběhne, čekám, nic nevyběhlo. Jdu k tomu a po chvíli jsem do toho místa šáhnul rukou, pročesal jsem trávu, žádný živý tvor. V ruce mám jen malou větvičku z lípy, dívám se do trávy ještě chvilku a nic se tam nehýbe, chvilku nehledám, jenom nic, prázdno, a najednou cítím pohyb v ruce, podívám se na větvičku a začala se hýbat, ty listy se kroutily, bylo to jako z animovaného filmu, znáte to jako když se věci rozpohybujou. Kroutila se mi v ruce, listy se svíjeli, plakal jsem. Byl jsem rád. Říká se tomu možná parajev. Ale díval jsem se do té větvičky a celá tančila a vrtěla se. Bůh je, bůh existuje přátelé.