Temnota je sladká

Kdysi dávno žil jeden farmář jménem Sarik. Měl prostý život a musel uživit pěti člennou rodinu. Měl čtyři děti Marcelku, Honzíka, Aroxe a Stefana. Celý den se lopotil na poli. Ku večeru jako vždy povečeřel a šel spát. Tak to bylo každý den. Až jednou, když si šel lehnout, zjevil se mu jakýsi muž. Držel v ruce hůl, byl starý, jeho šaty měli fialovou barvu,a oči měl jako jed.
„Pán si tě vybral,“ pravil stařec.
„Kdo? Jaký pán? A kdo jste vy?!“
„To teď není důležité. Pojď.“
Nevěděl jsem, oč se jedná. A vůbec jak se tady ten stařec dostal? Ale zvědavost mě přinutila jít s ním. Stařec mávnul holí a prošel zdí.
“Pojď,“ řekl znovu. Šel jsem za ním. Prošel jsem zdí.
“Co je tohle za čáry?!“ vykřikl jsem, až jsem málem probudil ženu.
“Kam to jdeme?“ otázal jsem se ho. Neodpověděl, tak jsem byl raději zticha. Najednou se zastavil u studánky nedaleko naší vsi. Začal něco zaříkávat. Najednou začala zem pod námi otevírat. Uskočil jsem. Objevily se dveře. Stařec je otevřel a najednou mě to vtáhlo dovnitř.

„Au, co se stalo? Kde to jsem? A…“
„Já jsem Emeroth. Vítej Sariku.“
„Co to?“
„Jak tě znám? Znám každého, vím o tobě vše. A víš proč tě znám? Jsem ten, kdo samotné smrti poroučí!
Ihned jsem se rozběhl ke dveřím, Emeroth, který mě sem dovedl, mávl holí a dveře se zabouchly.“Co se to tady vůbec děje? Ty dveře to je…“
„Portál! Ano smí jimi projít jen ti, kdo sou temnotou vyvoleni, a ty jsi temnotou vyvolen Sariku!“
„Vybral jsem si tě jako mého nástupce. Dřímá v tobě veliká moc. Si mocnější než se může zdát. Představ si tu moc! Nikdo ti nebude vzdorovat.
„Co mám udělat abych mohl mít takovou moc?“, zeptal jsem se
„Nic jen musíš umět jisté drobnosti.“,řekl Emeroth
„Dobrá tedy staniš se!“,odpověděl jsem odhodlaně
O 20 let později
Děti už dávno dospěly. Otce už nespatřily 20 let.Marcelka se oženila a žila vedle hradu v malé chatrči.Stefan se vydal do světa. Ale Honza a Arox bydleli pořád doma u své matky. Pomáhali ji jak na poli, tak v domě, a Arox dokonce i v kuchyni . Jednou měla být houbová polévka, tak je matka poslala pro houby. Hledali.našli celý košík hub. Honza navrhoval aby se vrátily ale Arox odmítal.“Pojď už.“,řekl honza
„Ještě ne pojď se trochu podívat po lese.“,řekl Arox
Běhali po lese jako malé děti.Najednou narazil Arox do jakéhosi muže.Na nohách měl železné lebky. Tvář mu halila Maska měla sytě černou barvu.
„Odprejskni lidský červe!“,řekla postava a uhodila Aroxe do obličeje
„Hele nech mýho bratra ty parchante!“,řekl honza
Muž chytil honzu pod krkem a odhodil ho asi 20 metrů daleko.
„Co to?“,řekl Arox
Muž si sundal masku Arox jen vyhrkl „Otče?“
„Kdo jsi?! Ztrať se mi z očí nebo to s tebou dopadne špatně!“,řekl muž
„Ale….“,ani to Arox nestačil říct a už ležel na zemi.Honza se zvedl přiběhl a skočil muži na záda.Arox utekl,a Honza seskočil a utekl taky jenže jen o chloupek.Běželi domů.Honza ani nestačil vzít košík s houbami.Přišli domů.Ale z okna viděli jak se na poli zjevil tentýž muž kterého potkali v lese.Pomalu přicházel.Matka mu otevřela.A on tasil meč V mžiku se mihl vzduchem. „Nééééééééééé!“ ,Vykřikl Honza.“Pojď,dělej nebo je po nás!Utekly zadním vchodem.
„Půjdeme k Marcele ať máme kde bydlet.“,řekl Arox
„Jak mohl otec takhle zabít naši mámu!“,řekl Arox
„Cože?Otec?!“, řekl Honza
„Ano co se to s ním stalo?“,řekl Arox
„Teď není čas na fňukání!Musíme jít!“,řekl Honza
Tedy šli,šli přes louku a přes les a k hradu nakonec došli.
„Pomstíme se!“,řekl Arox
„Zbláznil ses?Vždyť nemáme ani výzbroj!“,řekl Honza
„Tak si ji obstaráme!Budeme šetřit!Ale ta zrůda nesmí žít!“,řekl Arox
Arox si našel práci u kováře.Honza si našel práci jako švadlen.Jak čas plynul a plynul začali se krajem roznášet pověsti že v sousední zemi hordy Všeljkakých netvorů ničí vesnice.Že zhrobů vylézají mrtví pod rozkazy prý nepřemožitelného temného rytíře.Sousední zemi ovládl naprostý chaos. A přišli zprávy že se tyto haldy nestvůr ničících vše co jim příde do cesty blíží k nám.Čtrnáct okolních vesnic kolem hradu bylo do základů zničeno.Armády se Bližily.Všude v lesích byli netorové. Začali obléhat hrad.Král povolal všechny muže i nás do zbroje. Nikdy Honza ani Arox neměli v ruce zbraň.Strach se rozléhal po celém hradě.Sarik něco zamumlal a zničil všechny věže hradu.Spadly přímo do hradu.“Útok!“,zařval Sarik tak hlasitě že se to až rozhléhalo na druhem konci lesa.
„Připravit“
„Pozor“
„Palteeeeeeeeeeeeeeeeeeee!“,zařval kapitán
Šípy zabili jen tři útočníky dalšímy prolétly. Arox běžel za králem.
„Králi vím jak tuhle bitvu i válku ukončit!“,řekl Arox
„Jestli máš něaké rozumné řešení tak ven s ním!“ řekl král
„Když zabijete Sarika jejich vůdce celá jeho armáda padne!“ řekl Arox
„To je absurdní!Nebudu posílat své muže na smrt!“ řekl král
Arox smustně vyšel z kralovské síně.Běžel k bráně.“Honzo tuhle bitvu nemůžeme vyhrát!“ řekl Arox
Netrvalo dlouho a Sarikova armáda prorazila bránu a dostala se do hradu.Rytíři,kavalerie,pěšáci ,všichni se je snažili zastavit ale marně.Ničili,zabíjeli,pálili.Jen skupina uprchlíku se dostala do lesů a utekly. Ale Arox mezi nimi nebyl.Zabil ho Sarik.Lehce jako mravence.Hrad byl vypálen do základů.



Konec první části
………………………………………..