Ochranná křídla

Na místě, které je pro některé z nás dobrem, domovem nebo snad i hrůzostrašným peklem, je anděl. Anděl, který hlídá přátelé své milované, střeží jejich mladé duše a chrání je. Jeho vlasy jsou jako žlutá polární záře..můžete si je zamilovat, ale né nenávidět. Je hříchem pekelným nenávidět anděla. Jeho oči jsou jako hluboká, čistá, severská jezera. Nejradši byste v nich plaval až do utonutí..a chtěl uhranout každého, kdo by se vás pokoušel zachránit.
Když shlédnete jeho křídla v měsíční záři uvidíte tisíce malinkých zářivých hvězdiček, které jsou tu pro vás. Ten pocit máchnutí jeho křídel je tak jedinečný, nádherný. Ten pocit, že křídla andělova máchají jen a jen pro vás..jen pro to, aby vám mohla pomoci a unést vás ze světa nemocí, hladu..do říše třpytivé, tajemné..plné naděje, lásky a touhy.
Všichni máme svého anděla. I když v něj mnohdy nevěříme..je tady..je tady pro nás..pro naše smutné duše toužící po tom, aby se mohly schovat pod ochranná křídla svého strážce. Pokud v něj uvěříme..najdeme ho.
Já věřím.