Hlava Ohrožena

Letiště bylo plné letadel jako každý jiný den až na to, že mezi nimi byl i ruský letecký speciál pro ruského prezidenta. Vše bylo zatím v naprostém pořádku, jenže to nečekala prezidentova rodina co ji ve vzduchu čeká. Máte povolení ke vzletu, ozvalo se do pilotových sluchátek z kontrolní věži. Letadlo tedy jelo na ranvej šest zarolovalo a pilot nabral rychlost, zasunul podvozek a letadlo bylo už náhle ve vzduchu a stále nabíralo výšku, dokud nebylo v požadované výšce deseti tisíc kilometrů, poté začalo letět plynule. Prezidentova rodina měla velice dobrou náladu, když vtom asi už dvě hodiny po startu vlétlo letadlo do velmi těžkých a prudkých turbulencí které s letadlem opravdu hodně házeli dolů a nahoru. Výškoměr ukazoval deset tisíc a pět set metrů a rychloměr ukazoval 900 km za hodinu. Palivový budík ukazoval, že v nádržích je asi sto dvacet tun leteckého paliva. Když vtom jsme se opět dostali do turbulencí a pokazil jsem nám autopilot na kterého jsme ho už celé tři hodiny letěli. Takže všechny přístroje se nám zbláznili a ukazovali špatně. Do cíle nám ještě zbývalo asi osm hodin letu takže jsme si řekli co nás ještě může potkat.
A tak jsme pokračovali i na dále v letu. Bohužel opět další závada. Vynechal jeden z motorů. Ještě že toto letadlo mělo čtyři motory. Dva motory stabilního výkonu a dva proudové motory pro případy kdyby se stalo věc jako teď že by jeden motor vyhodil. A tak jsme zjistili vlastně, že nevyhodil jeden motor, ale dva takže jedině nás mohli už zachránit proudové motory a taky velmi zkušený pilot , který měl asi nalétáno 9500 leteckých hodin. Jen nám řekl ať jsme v klidu, že s tímto strojem přistane i kdyby měl udělat proto všechno co může.
A opravdu, za další hodinu jsme zjistili s pilotem, že letadlo stoupá velice rychle a tak jsme se snažili abychom letadlo dali do letové hladiny deseti kilometrů, marně. Letadlo stoupalo stále výše, na výškoměru už bylo číslo čtrnáct tisíc sedm set metrů, kapitán to řekl kontrolní věži ta jen odpověděla: Snažte se udržet v deseti kilometrech. Rozumím odvětil kapitán. A zmáčkl knoflík na dýchací masky protože v kabině už nebylo moc kyslíku. Pak jsme zjistili, že do cíle nám zbývá ještě 800 kilometrů sice jsme letěli 1250 km/h ale palivo jsme měli ještě tak na tři hodiny letu takže do cíle jsme nemohli doletět.
A tak prezident zašel za pilotem a začal mluvit: Kapitáne dostal jsem nápad. Napadlo když snížíme rychlost sice v cíli budeme za delší dobu, ale ušetříme trochu paliva a budeme mít šanci na přežití. Dobrá, ale pane prezidenta rád bych toto udělal, ale když ten stroj stoupá a už jsme v osmnácti kilometrech tak … A než to stačil dopovědět tak v letadla nastalo obrovské přetížení protože se opět zbláznil autopilot který letadlo poslal na letovou hladinu devíti kilometrů. Teď ale letadlo letělo zajímavým způsobem poněvadž se houpalo ze strany na stranu a všem se z toho dělalo docela hodně špatně. Letadlo se opět uklidnilo a přestalo se houpat ale začalo velice rapidně klesat a ve čtyřech kilometrech to zase přestalo ale zase … Co se děje kapitáne? Už je to alespoň ta situace lepší? No děje se to pane prezidente, že opět zase nabíráme hodně rychlým tempem výšku a jestli je situace lepší? No, řekl bych, že je spíše horší. Ještě něco pane prezidente? Ano. Hlašte mi každých třicet minut: výšku, rychlost a stav paliva. Jistě rozumím. A prezident si šel opět sednout na koženou sedačku. Letadlo z výšky čtyř kilometrů vystoupalo do osudné výšky dvaceti kilometrů kde už není vůbec vzduch k dýchání. A pak zase klesalo a tento proces se opakoval snad čtyři hodiny s intervaly pěti minut. Cestující kterých bylo na palubě asi sto padesát byli vyděšeni. Byli to většinou blízcí prezidenta anebo také prezidentové jiných zemí například Ukrajiny nebo Běloruska. Už se to uklidnilo, vykřikl kapitán z kokpitu na prezidenta. Tak to je dobré odpověděl prezident. Nevíte jak daleko je letiště? Vím na letiště je to přesně … Pět set kilometrů. Cože? To letíme tak pomalu nebo… Pane prezidente máme vážné poruchy a sám jste chtěl abych snížil rychlost z 1250 na 690. Ano to jsem chtěl takže kolik máme paliva? Leteckého paliva máme tak na dvě hodiny letu a letiště je vzdálené ještě tak čtyři hodiny letu. Jak dlouho trvá celý let? Celý let trvá patnáct až šestnáct hodin, děkuji vám kapitáne a opět se posadil do sedačky, když vtom to začalo velice hodně házet, že bylo slyšet, že padají i talířky, ze kterých zbyly už jen střepy. Letadlo i když bylo poškozené pokračovalo ve svém letu. Letadlo je už na dohled řekl dispečer z letiště v Moskvě dispečerovi v Los Angeles. To není možné já žádné letadlo nevidím. Pardon omlouvám se to byl omyl dáme vám vědět až bude v okruhu deseti kilometrů. Dobře. Letadlo stále pokračovalo když vtom se rozsvítila kontrolka, co to znamená kapitáne? To znamená, že máme nízký stav paliva. Kolik máme paliva? Leteckého paliva máme deset tun to znamená, že zvládneme kroužit anebo letět tak jednu maximálně dvě hodiny. Dobře a jak je vzdáleno letiště v Los Angeles? To letiště je vzdáleno sto kilometrů. Dobře. Vysuňte podvozek. Dobře. Sakra. Do pr… Co se stalo? Ty silné turbulence nám ten podvozek utrhly. Takže jediná možnost je zbavit leteckého paliva, takže až bude leteckého paliva 0,5 tuny tak přistaneme. A jak? No přeci na břicho řekl velice potichu prezident. A tak jak řekl tak taky kapitán udělal. Už je vidím, ale co to… Letadlu začala hořet pravá nádrž. Co to má být? Co takhle kdyby jste vysunuli podvozek, řekl dispečer, pilotovi který věděl že buď zemřou nebo přežijí a jeho osud je teď v jeho rukou. Autopilot už byl zničen takže musel řídit letadlo manuálně. Vy nemáte podvozek? Zbláznili jste se? Na jakou ranvej budete přistávat? Volná je šestka takže přistanete tam, navedeme vás na šestku. Rozumím, ale vykliďte radši i trojku která je vedle šestky. Proč trojku? Protože nám hoří nádrž to musíte vidět a já nechci způsobit ještě větší škodu než mám právě teď. Dobře vyklidíme i trojku. Díky, povolení k přistání, žádám povolení k přistání. Povolení přistání je povoleno. Takže kolik paliva máme? Leteckého paliva máme 0,4 tuny. Dobře, a opět jsi už ale teď velice nervózně sedl. Kapitán řekl všem cestujícím: Vážení cestující, za chovejte klid a prosím žádnou paniku. Budeme přistávat, ale bohužel nemáme podvozek, ztratili jsme ho při těch vysokých a prudkých turbulencích, takže budeme přistávat jak se říká na břicho nebo-li na trup budeme přistávat, bude to velice tvrdý náraz takže se pevně připoutejte a modlete se za Boha ať stojí při nás. A opět v letadle bylo ticho. A letadlu zbývalo už jen 0,2 tuny leteckého paliva a asi 400 metrů na přistání. Kapitán jen ohlásil: Přistáváme, držte se a modlete se za Boha ať stojí při nás. A opravdu. Každý se modlil. I ten kdo se modlit neuměl se prostě snažil modlit se za Boha aby stál při nich a nenechal je zemřít. Klapky se sice vysunuly jenže na pravém křídle se sežehly plameny a na levém křídle měly co dělat aby se rychlost letadla 700 km/h snížila na 50 km/h bohužel se urvaly i klapky na levém křídle a letadlo letělo asi 250 km/h naštěstí mělo manuální brzdu kterou ovládá taktéž pilot. Pilot tedy za páku prudce táhl, protože když viděl že před sebou asi 200 metrů má barely plné leteckého paliva, začal brzdit ještě více až úplně zabrzdil. Nula.Přistáli jsme. Vy jste to dokázal. Jestli někomu předám řád za statečnost tak to budete vy. Zachránil jste život 150 pasažérům. Já vím je to sice vaše povolání, ale řeknu vám vy jste ten nejlepší pilot s jakým jsem kdy letěl. A teď pane prezidente jestli mohu tak řeknu já něco vám. Dobře mluvte. A vy jste zase ten nejlepší cestující kterého jsem na palubě měl. Mockrát vám děkuji. Když vtom obrovské dvě rány. Co to bylo? Pane prezidente. Myslím, že budete potřebovat nové letadlo, poněvadž teď tomuto letadlu upadl motor a taky mu upadlo křídlo. Všichni cestující byli sice vyděšeni ale byli bez zranění a to byla ta největší dobrá zpráva. Prohledejte toto letadlo centimetr po centimetru. Jistě pane prezidente. A nakonec to dopadlo tak, že se nic nenašlo a prezident Ruské Federace si nakonec musel koupit nové letadlo ale pilota který mu a dalších 150 lidem zachránil život nechal vyznamenat řádem za statečnost a taky ho zaměstnal u sebe, takže pilot bral nějakých 400 tisíc a byly spokojeni a nakonec se spolu sžili a byli to velice dobří kamarádi, prezident Ruské Federace s ním začal povídat o dopravním letadlech a stíhačkách a všechno dopadlo dobře a nakonec se odhalilo, že letadlo ještě někdo před letem prezidenta úmyslně poškodil, takže to byl předem velmi dobře naplánovaný atentát na 35 prezidentů kteří v době letu byli na palubě letadla, ale všichni i s dalšími byli už v Los Angeles už jsme v klidu vyjednávali. A jelikož jsem si od dětství vedl deník. Tak jsem si teď do něj taky zapsal o tomto letu: Dnes jsme letěli z Moskvy do L.A let měl trvat asi šestnáct hodin nakonec se to protáhlo na dvacet hodin. Vedle nás dokonce museli letět i dva Migy 2 , aby nás hlídali kdybychom měli problémy. Nakonec jsme řekli kontrolní věži ať je odvolá, že se s nimi nechceme srazit kdyby náhodou letadlo se dostalo do nečekaného výkrutu. To se naštěstí nestalo, letadlo přistálo ale bylo ve velmi špatném stavu takže mi musela Ruská Federace objednat nové letadlo. No a život pokračoval dál a v L.A byl výsledek vynikající. A to bylo asi tak vše co jsem si zapsal do deníku, který jak už jsem se zmínil vedu od dětství. Deník vás prostě vrátí vždy do minulosti což je právě na tom to krásné, že si můžete kdykoliv a kdekoliv přečíst svou vlastní minulost, kterou jste prožili buď to sám anebo s rodinou, která má také vzpomínky pokud si tento deník přečte anebo pokud si vede deník svůj, ale to velice pochybuji.




Událost je vymyšlena ale prý se stala 19.9.1991 a bylo letadlo typu Boeing 747-400 s kapacitou 524 cestujících ale letadlo bylo prý obsazeno jen prý 150 cestujícími.Přitom na seznamu v odletové hale bylo uvedeno , že na této lince Moskva – L.A 19.9.1991 má letět 300 lidí a kam se tedy podělo těch 150 lidí kterých tam mělo být ale byla tam jen polovina ze 300.Třeba nastoupili do jiného letadla , bohužel toto už se každopádně nedovíme protože každý stát tuto událost zabarvil takže se nic nedostalo do médií.