Lidský faktor aneb pokus o záchranu Země

Země. 2569. Planeta Země dostává poslední rány od lidí. Většina přírodních zdrojů byla vytěžena za Axinské války. Lidé tehdy konečně pochopily že se musí sjednotit v jediný lid a bojovat bok po boku proti nástrahám ve vesmíru. Jenže stále nenašli způsob ekologického působení. Zamořená oxidem uhličitým, třetinovým podílem vody obohacené o toxiny, špínu a těžkým průmyslem se Země nedokáže ubránit ani s hurikány, tsunami a kolísáním teplot o několik stupňů. Těžením vody a minerálů na Měsíci, Marsu a měsíců Saturnu se situace nezlepšuje. Před třemi lety byla poslána flotila lodí na planetu Vega 6. Na této planetě totiž byla nalezena voda totožná s tou pozemskou. Ve vzdálenosti 150 světelných let, do které mohli lidé létat, nebyla planeta podobná zemi. Byla to jediná záchrana pro lidstvo. Cesta měla k planetě zabrat dva roky. Celý měsíc se měla voda čerpat do nádrží dvou desítek lodí, každá s kapacitou něco přes půl miliardy barelů. Jenže při letu zpátky se něco stalo. Něco sčím se zatím nikdo nesetkal....
"Kapitáne Krensi, máme poslat tedy signál k Zemi co se stalo?"
"Pošlete zprávu co se tu je a ať se lidé přestěhují na Vegu"
"Ano pane"
Kapitán velící lodi poslal zprávu která k zemi dorazí za 37 let. Teď už jen doufali co se s nimi stane. Mohli pouze čekat.
"Tady kapitán Elesyru celé flotile. Toto jsou možná naše poslední sekundy. Nevíme jistě co se stane, ale víme to že nás ta červí díra vtáhne do svého chřtánu. Bůh pomáhej nám i Zemi"
Jen co kapitán pronesl poslední slova tak červí díra vtáhla celou flotilu a ta se poté ztratila v ohromném záblesku.
Kapitán se probudil na podlaze. Nevěděl co se stalo. Všichni leželi na zemi. Ihned ostatní probudil. Mezitím co se celá posádka probouzela se kapitán podíval na výhled. Předním byla pouze jediná planeta. Byla bez kyslíku. Jenže nefungovaly nadsvětelné motory a proto se snesly na povrch aby ji prozkoumaly blíže, pro případnou základnu. Nalezli na ni malé množství vody.
"Pane, na téhle planetě je vody, asi jako ve dvou našich lodích"
"Ano to vidím"
Mezitím jeden jeden z techniků narazil na ohromující data. Ihned volal kapitána.
"Pane, mám pro vás velice špatnou zprávu, už nikdy se nedostaneme zpátky na.. tedy do naší doby!"
"Co tím myslíte? Jak zpátky do naší doby?"
"Ta červí díra nás vtáhla a poslala do doby před čtyřmi miliardami let!!"
"Cože?!?! To už se nikdy nedostaneme zpátky?!?!"
"Ano, ale to není ta nejhorší zpráva!"
"Jak to že?! Jsme miliardy let v minulosti bez možnosti návratu! Co může být ještě horší zpráva?!?!"
"Ta planeta na které jste, je totiž Země!!!"
Všichni kdo v tu chvíli byly poblíž kapitána a technika byly zděšeni. Nikomu se nechtělo uvěřit že jsou v tak vzdálené minulosti. A ještě k tomu na Zemi.
"A pane je tu také jeden vážný důvod k tomu aby jsme nemuseli existovat"
"...Vzhledem k událostem nařizuji všem aby jsme se sešli a oznámili to celé flotile... a vy jsi dejte chvíli pokoj od těch špatných zpráv, už tak jste nám nahnal husí kůži"
"Pane, podle těch vzorků co jste nám poslal a podle simulace kterou jsem provedl, tak máme vážný důvod se strachovat. Protože to poukazuje na to že Země nebude mít dostatek vody na vznik života který se měl v rozmezí deseti miliónů let začít tvořit"
"Tím chcete naznačit že Země měla být bez života?!"
"Ne jenom to, že se život zpozdí o několik desítek ne-li stovek miliónů let"
"..To by ale znamenalo že..."
"Ano. Člověk a asi sto tisíc druhů by neexistovalo"
"Letíme zpátky. Obvolejte všechny a svolejte je na Erias"
Po několika minutách se členové ze všech lodí sešli v jednacím sále hlavní lodi. Bylo to asi sedmdesát lidí. Po oznámení události všichni začali strachovat a panikařit. Krens uklidnil všechny.
"Takže nám chcete říct že nám nezbývá žádná šance na záchranu?"
"Přesně, teď je to v našich rukou"
"A co tedy s tím že nemáme vlastně vůbec existovat?"
"To opravdu nevím.." Kapitán se s pochmůrným obličejem podíval k Zemi. Technik stále něco počítal, když vtom náhle zvolal.
"Ale já vím!"
"Cože?"
"Vím jak se to všechno stalo..."
"Hele chlape stále to nechápeme..."
"Vím co zapříčinilo vznik člověka"
"Co? Tak už to řekněte a nenapínejte!!"
"Byly jsme to my!!"
Všichni nechápavě pohlédli na technika. Ale jeden z pilotů se přidal k technikovi a začal odpovídat.
"Vy to stále nechápete? Je to přece jasné. Bez vody není život. A když je málo vody, je života méně. Ale napadlo vás co máme za surovinu v nákladovém prostoru?"
"Takže nám tu vy dva chcete říct že život na Zemi vznikl díky tomu, že my jsme byly lapeni červí dírou do minulosti, kde jsme vypustily všechnu vody co máme?"
"Ano, přesně" Souhlasily oba stejným tónem.
"I když nemusíme vypustit všechnu. Podle mých výpočtů nám stejně zůstane jídlo jen na rok a půl. Za tu doby spotřebujeme průměrně asi 75 tisíc litrů vody. Což je ve srovnání s těmi 16 miliardami barelů nic" Dodal technik.
Za rok a půl téměř došly zásoby jídla. Postupně se začali spouštět lodě k Zemi kde postupně vypustily všechnu vodu. Lodě nechali na Zemi kde se roztříštili o zem. Na poslední lodi byly všichni. Ti se společně s poslední lodí zřítili na Zem kde spáchali společnou sebevraždu. A takto končí příběh sedmdesáti lidí, kteří se zabili pro nic. Za pár minut se k Zemi přiblížila obrovská mimozemská loď která na zemi vypustila neuvěřitelné množství vody aby Zemi a jiné planety připravila na život.