Krkavec

Létával k nám krkavec, měl peří černé jak noční nebe, na němž tiše a rychle pluje polární záře. Měl silné a ostré spáry, jež se vždy zasekly do větvoví naší stoleté lípy. Krákavým hlasem vždy ráno vítal mne, když vyšla jsem ven. Jeho oči jak černé perly skvěly se v ranním slunci. Přilétal vždy, ze zemí dalekých a v jeho očích čítávala jsem prazvláštní příběhy…