Zojra - Vraždící bestie

Zojra jako nesmrtelná upírka se vrhla na Turky, kteří byli doslova rozsápáni a rozsekáni. Turci před ní prchali na všechny strany. Brzy se roznesla zpráva o Zojrě, nelítostné a nesmrtelné vraždící bestii bez slitování.
Vojáci i lid z Karpat za ní ale stále šli, bojovali a zabíjeli za svou svobodu. Ale skutečně šlo tohle bestiální vraždění ospravedlnit?

Zojra se svou armádou dojela až k jedné malé horské vesničce s pouze několika obyvateli. Lidé jí vítali, ale Zojra rozkázala: "Zabíte je!!" Lidé chtěli prchnout, ale byli povražděni. Zojra se jen smála a napila se čerstvé krve. Torak začínal pochybovat o správnosti jejich konání, a hlavně o Zojře.

Dorazili do malého městečka v horách, lidé je vítali. Zojra pro ně byla stále hrdinkou, která dokáže zahnat Turky. Vesničané jí děkovali za osvobození, ale Zojra, jakoby ztratila duši, jen prošla a vzala si jedno novorozeně.
Ve stáji to novorozeně vysála. "Ó, jak lahodnou a chutnou krev máš…" zašeptala si pro sebe.
Vše viděl Torak a řekl: "Má paní, vždy jsem stál při vás, ať jste dělala cokoliv. Vše se dalo ospravedlnit, že bojujeme za svou zem. Ale tohle, už nejde. Tohle jsou naši lidé. Ztratila jste soudnost. Nerozlišujete, koho zabíjíte. Chcete jen a jen krev."
Zojra na něho pohledla zuřivým pohledem. "Jak se opovažuješ mi kázat. I ty jsi zabíjel. Jistě, u toho zabíjení šlo jednoduše říct, že bojujeme za svobodu…ale je to stejně jen vraždění." řekla a začala se smát. Torak se pokřižoval. Zojra ho popadla za krk a prohodila ho stěnou stáje.
Vesničané strnuli strachem. Kněz vyděšeně vykřikl: "Ďábel!!" A pokřižoval se.
Zojra majestátně vyšla ze stáje. Z úst jí ještě odkapávala krev novorozeněte. Lidé začali prchat na všechny strany. Zojra se jen smála. Nasedla na koně a zařvala: "Vojáci!! Kdo jde se mnou vyhladit Turky?" Většina vojáků nasedla na koně a odjíždí se Zojrou vstříc temně krvavé budoucnosti.
Torak s několika vojáky se rozhodl, že tohle řádění krvavé bestie musí zastavit.