Kouzelné zítřky-Jiná Bytost

JINÁ BYTOST

,,Nejsi ta za kterou se považuješ‘‘začala babička.Chvíli bylo nesnesitelné ticho.,,Nechápu to‘‘opravdu jsem to nechápala.
,,Že nejsem ta za kterou se považuji,co je to za pitomost?‘‘
,,Není to pitomost Gwen‘‘ spustila na mě Lilli.,,Už ti to dál nemůžeme tajit.Jsi….čarodějka Gwen.‘‘
To jsem vůbec nepochopila.,,Cože jsem.‘‘
,,Čarodějka a budeš opravdu dobrá, když se do toho trochu pustíš‘‘
spustila babička a mile se na mně usmála.Nechápu to a ještě do toho ty sny.Už mi to začíná zapadat.Ale ne doslova.,,No tak Gwen přece by ti nelhala tvoje nejlepší kamarádka a tvoje babička‘‘ řekla Lilli a tvářila se u toho vážně.Někdy jde s ní strach a tomto momentě příšerný strach.
Opět bylo hrozné ticho.Vlastně je to fakt.Přece by mi nelhaly.,,Poslouchám‘‘
odhodlala jsem se odpovědi.Obě se na sebe podívaly a usmály se na sebe.,,Existuje jiná říše než tahle.‘‘
Spustila babička.Držela mi ruku a já jsem si na chvíli ulevila ,že v tom nejsem sama.,,Ta říše se jmenuje se Druhá Dimenze.‘‘
Opět bylo ticho což bylo dobře.Druhá dimenze.Takže někde jinde je něco jiného než tato planeta.Dávalo to smysl.,,Co je v té druhé dimenzi‘‘zeptala jsem se a třásl se mi hlas
,,Jsou tam nadpřirozené bytosti.‘‘
Když to řekla Lilli ,tak jsem měla strach.Měla jsem hrozný strach.Ty věci o kterých jsem si ráda četla byla pravda.,,Cože jsou tam?‘‘
,,Nadpřirozené bytosti‘‘ zvýšila Lilli hlas.,,Počkat vy myslíte jako čarodějky víly a různé zlé bytosti?‘‘
,,Ano ptáčátko.Ted si odpočiň je to na tebe příliš.‘‘
Udělala jsem to co babička žádala.Spokojeně jsem zavřela oči a snažila jsem se usnout.Slyšela jsem kroky jak odchází z pokoje ven na terasu.Babička má jako vždy pravdu.Bylo to na mě moc.Snad se to všechno vysvětlí.




,,Myslíš Leono že Gwen tomu uvěří že je čarodějka.‘‘
,,Lilli dřív nebo později tomu bude muset uvěřit.‘
Lilli vstala ze židle a opřela se o zábradlí terasy.Před domem byly hory a dlouhá farma levandulí.Farma patřila pani Feebsové.Paní Feebsová byla kamarádkou mojí mámy.Než se pohádaly a ona se přestěhovala blízko mojí babičky.Lilli se dívala na levandule a s uklidňujícím hlasem dodala,,Nic ji nezbývá.‘‘
,,Máš pravdu Lilli.Nic ji nezbývá.‘‘




Pomalu jsem otevírala oči.Když jsem si promlela oči, tak jsem viděla Lilli.Babičku jsem ale v okně neviděla.Její vlasy foukal příjemný vítr a dívala se do krajiny.Krásná vůně levandulí byla cítit i v pokoji, kde jsem spala.Opatrně jsem vstala abych neupadla.Šla jsem po špičkách jako myška,aby mě nebylo slyšet.,,Co mám v té druhé dimenzi vlastně dělat?‘‘
Lilli sebou trhla když uslyšela můj hlas.Když mě spatřila tak na tváři se ji objevil široký úsměv.,,Takže půjdeš do toho?‘‘
,,Nevím.Možná jo.Když mě to všechno vysvětlíš.‘‘
Úsměv se ještě zvětšil.,,Tak pojď já to vysvětlím.‘‘
Obě jsme si šly sednout do vyhřívané postele.Lilli se hluboce nadechla a spustila odpověď. ,,Víš Gwen ty jsi byla už od narození čarodějka.Ty sny a ta ženská v parku nebyla náhoda.‘‘
,,Ty tu ženskou znáš?‘‘
Lilli se začala smát.,,Ano znám ji.Je to Afrodita.‘‘
,,Myslíš jako řecká bohyně‘‘spustila jsem ze sebe nervózně.,,Ne to ne jenom má její jméno.‘‘
Páni to musí být fajn mít jméno po řecké bohyni pomyslela jsem si.,,Bude to tvoje budoucí učitelka..Každá čarodějka jde do bojovné školy.‘‘
,,Proč musím jít do bojovné školy?‘‘ zeptala jsem se a bála se odpovědi.,,Abys ses naučila kouzlit a používat různé zbraně.‘‘
Když to řekla tak jsem začala mít ještě větší strach.Já jsem se zbraní jako malá bála.,,Počkej jaké zbraně?‘‘
,,Meče různé dýky,luk se šípy,jak dát šíp do tětivy a vystřelit a podobně.‘‘Lilli se u toho tvářila,jako že je to pohodička.
,,Cože ne.Neumím čarovat a ani používat zbraně!‘‘
,,To tě tam ale Gwen všechno naučí.‘‘Na chvilku jsem si ulevila.,,No a nechceš mě to naučit ty než abych šla do jiné školy?‘‘
,,Ale Gwen já nejsem profesionál.Musí tě to naučit učitelé na bojové škole.‘‘
,,Počkat takže budu někde pryč od rodiny.‘‘
,,Můžeš se sem pak vrátit pokud budeš chtít‘‘ mávla Lilli rukou,jako by to nic nebylo.,,Já se musím učit nemůžu být pryč‘‘ zvýšila jsem na Lilli hlas.,,Babička to šla říct tvojí mámě a rodině.Akorát už s něma nesmíš vidět.‘‘
Snažila jsem se uklidnit.,,No aspoň budu pryč od naší školy.Co je ten Astrien?‘‘vybavila se mi ta ženská a ten chlap z toho praštěného snu
,,Astrien je největší říše v Druhé dimenzi.Tam taky panuje zlo.‘‘
,,Jaké zlo?‘‘
,,Zlo které se jmenuje Harsels.‘‘
Počkat to byl ten chlápek v tom snu.,,Zdálo se mi o něj.‘‘
Odvážela jsem to Lilli říct ale vím že bych neměla.,,O kom.‘‘
,,O tom Harselsovi.‘
,,Co a co se ti přesně o něm zdálo.‘‘
,,No zmáčkl mi srdce a tak nějak…mě má v moci.Nebo tak nějak to říkal vůbec tomu nerozumím.Ničemu nerozumím.Je toho na mě moc‘‘ nemohla jsem si pomoct po tváři mi tekli slzy.
,,Gwen teď ti radím to nejlepší.Lehni si.‘‘
,,Ale já nejsem unavená.‘‘
,,Prostě si lehni.‘‘
Udělala jsem co Lilli říkala.Napřáhla nade mnou ruku a z dlaně vyřazovalo nažloutlé světlo.Bylo to krásné.Takže Lilli je taky čarodějka.Zavřela oči a jako by nevnímala život kolem mě a soustředila se jenom na moje srdce.Začalo mě to všude šimrat.Ale bylo to příjemný.Z toho světla vyzařovalo bezpečí a teplo.Místnost provonělo vůně citronu.Lilli otevřela oči a letmo se na mě usmála.,,Tak co už je to lepší?‘‘
,,Ano je děkuji Lilli.‘‘Do pokoje vstoupila babička.
,,Lilli už mi všechno řekla.‘‘Babička zaregistrovala co jsem řekla.Otočila se k nám a širokým úsměvem odpověděla.,,Tak to je dobře.Alespoň ti to nemusím vysvětlovat.
,,Je čas abys ses podívala do druhé dimenze.Potřebují tě tam.‘‘
Rozbušilo mi srdce.Chytla jsem Lilli za ruku a viděla jsem bílé světlo.