Kouzelné zítřky-Hrad Norgat

Světlo začalo slábnout a já jsem spatřila krásný hrad.Byl takový starodávný.Okolí bylo taky jiné než v první dimenzi.Myslela jsem že to bude obyčejný moderní svět,jako tak kde jsem vyrůstala.Místo toho jsem si připadala, jako v pohádce.Stáli jsme před mohutnou bránou,kde stálí dva stráže.Vypadali taky jako z pohádky.Měli na sobě tu divnou helmu a železnou košily.No neumím je pořádně popsat.Prostě to byli divní chlápci, kteří už od pohledu říkali ,,drž se oděně dál kotě‘‘.
,,Chceme dovnitř.‘‘
Řekla Lilli.Stráže se na sebe podívali a divně se na sebe usmály-tomu se říká známka inteligence nemyslíte??.Jeden z nich řekl.,,Máte svolení?‘‘
Babička z kapsy u kalhot vytáhla list pergamenu.Podala to jednomu stráži,vytáhl stužku která držela pergamen a začal číst.Asi nikdy si nedozvím co tam bylo napsáno a je to tak dobře.,,Nu dobře můžete jít.‘‘
Mohutná dřevěná brána se začala otevírat.Před náma se objevilo nádvoří.Bylo tam plno lidí.Kolem nás bylo mnoho stánků.Nevěděla jsem se kam se dřív podívat.V jednom stánku se prodávaly malé světelné víly.Jako v mých knížkách co mám doma.Byly uvězněné ve velkých skleněných nádobách a bylo mi jich celkem líto.Snažily se dostat ven.Každá svítila jinačí barvou.Prodávaly se tam kouzelné kameny,hůlky,košťata,zvířata ale taky různé meče a luky se šípy.Bylo tam toho spousta.Podlaha byla kamenitá a zdi totéž.Nádvoří bylo docela dlouhé.Když jsme se protlačily mezi lidi,tak před nás byla další brána.Byla ale menší a nebyla tak mohutná.Žádní stráže tam nestály.Všichni tři jsme se o tu bránu opřely a bylo docela těžké, ji otevřít.Když jsme ze všech sil otevřeli bránu,otevřela se před náma krásná dlouhá chodba.Pohybovali se tam plno krásných žen v úžasných účesech a určitě nějací baroni v krásných oblečení.Všichni se na nás dívaly jakoby jsme byli myši a kolem nás byli kočky.Míjely jsme hodně dveří.Nakonec se otevřely podobné dveře,jako byly vstupné ale byly hezčí.Byly sice ze dřeva, ale ozdobovaly je zlaté symboly.Rozeznala jsem tam lva ,ale neměla jsem čas studovat krásné dveře.Dveře se otevřely tak jsme se ocitly v hlavním sálu.Sál byl dlouhý ,ale na konci sálu seděla na trůně královna.Kolem bylo míň lidi než jsme potkávaly.A byly lépe učesaní a nosily krásnější šaty.Opět na nás zíraly.Když jsme přistoupily blíž ke královně tak jsem si ji mohla lépe prohlédnout.Byla to dokonalost sama.Hnědé dlouhé vlasy měla zvláštně zapletené.Byly zapletené do drdolu, ale takový jsem ještě neviděla.Třešničkou byla její krásná koruna.Koruna byla zlatá posicená stříbrnými zvláštními čárami.Byla krásná,protože nebyla přeplácaná všemi drahými kameny a takovými blbostmi.Šaty měla celé zlaté.Vedle ní na trůně seděla ještě jedna paní.No byla to spíš holka.Měla krásné blonďaté vlnité vlasy.Měla taky korunku ale byla menší.Její šaty byly asi ušité z normální červené látky.Byla krásná a hubená.Oči měla jasně modré jako královna-teda nevím jestli to byla královna.,,Výsosti přivedly jsme dceru světla.‘‘
Ta žena-nebo královna- se mně začala prohlížet.Pak vstala a ladným krokem ke mně přistoupila.,,Dcero světla vítám tě na svém hradě Norgatu.Já se jmenuji královna Kasandra a jsem královnou Astrienu.‘‘
,,A toto je moje dcera princezna Elena.‘‘
Ukázala na tu holku v těch červených šatek.Elena si mě prohlížela a přimhouřila mírně oči.Trochu šel z ní strach.,,Vždy budeš na hradu Norgatu vítána.‘‘
Pak se ohlédla k babičce a k Lilli.,,Dobře jste udělali svoji práci čarodějky.‘‘
Za sebou jsem najednou slyšela známý hlas.,,Tak už jsi tu konečně.‘‘
Trhla jsem sebou a spatřila jsem tu ženskou z parku.,,Jsem Afrodita a tvoje budoucí učitelka na bojové škole.‘‘
,,Ahoj já jsem Gwendolyn.‘‘
,,Já vím zjistila jsem si o tobě všechno.‘‘
Cítila jsem se hodně trapně.Měla na sobě oděv bojovnice.Kožený hnědý kozačky co měla na nohách ,perfektně ladily s opaskem a tričkem.Na kozačkách měla zvláštní opasky stočený kolem kozaček,kde si mola dát menší zbraně-dýky a takový krámy.Měla krásné modré džíny(nohavice měla schovaný v kozačkách).Džiny ji držel zvláštní kožený hnědý opasek.Opasek zdobil zlatý zvláštní znak.Byly to zkřížený dva meče.Triko bylo celku normální.Bylo černé z dlouhými rukávy.Kaštanové krásné vlasy se ji vlnily k pasu.Bylo jí asi kolem třiceti.,,Eleno co kdybys Gwendolyn ukázala kde by si mohla odpočinout.‘‘
,,Ano matko.‘‘
Usmála se na nás a vstala z trůnu.,,Následujte mě.‘‘
Celou cestu bylo nesnesitelné ticho.Ta holka si asi myslí bůhví co je.Lidi který jsme cestou potkaly,ať služebné nebo dvorní dámy,tak se jí klanily až k zemi.Šly jsem dlouhou úzkou chodbou.
,,Takže vy tři pocházíte z první dimenze že‘‘ řekla Elena.,,Ano až dneska jsem zjistila že jsem čarodějka.‘‘
Byla jsem hrozně nervózní.Poprvé mluvím s princeznou a je to přece pro mě nové.,,Jaký to tam je.‘‘
,,No je to tam docela fajn až na to že tam nemáme královny na každém rohu.‘‘
Uvědomila jsem co říkám ,tak jsem radši držela klapačku.Elena se jenom mírně zachichotala a s důvtipem v hlase dodala.,,No tak tam by se mi líbilo bydlet.‘‘
Není tak špatná jak jsem si myslela.Všimla jsem si ale ,že si s ní povídám jenom já.Podívala jsem se na Lilli.Měla skloněnou hlavu,takže ji nebylo vidět do tváře.Pozorně poslouchala náš rozhovor.Kdežto babička využila svého slušného chování.Šla vzpřímeně a koukala se před sebe.Když si všimla že ji pozoruji ,tak se na mě mírně usmála.,,Tak tady je komnata pro hosty.‘‘
Otevřela jedny dveře a před náma se objevila krásná komnata.
,,Když něco budete potřebovat tak nazvoňte tady na zvoneček.‘‘
Ukázala na zvonek u konferenčního stolku.,,Buďte tady jako doma.‘‘
Mírně zavřela dveře a už jsem slyšela jenom kroky z chodby.,,Tak tady by se mi líbilo bydlet‘‘ spustila po dlouhý době Lilli.Babička ale si lehla na postel a zůstala ticho.,,Páni já lehnu a usnu co ty na to Gwen.‘‘
,,Jo já taky.‘‘
Lehla jsem se do postele a spokojeně jsem usnula.Pomalu jsem si tady na tento život začala zvykat.Nebo si to spíš namlouvám.




Když jsem se probudila, tak Lilli s babičkou už byly vzhůru.,,Tak jak ses vyspala ptáčátko.‘‘
Řekla mi babička a sedla mi na postel.
,,Dobře moc dobře.‘‘
Postele jsou na hradě vážně pohodlné.Zdi byly kamenité.Na pravé straně v rohu hřál krásně krb.Uprostřed byla kožešina bílého medvěda.Postele byly s baltachynem-baví mě děják.Baltachym to je taková látka nad posteli-připadají mi jako obláčky.Baltachym měl růžovou látku.Vstala jsem a opatrně jsem si sedla na kůži bílého medvěda ke krbu.Otevřeli se dveře a ve dveřích stála Afrodita.,,Tak jak jste se vyspaly.‘‘
,,Spalo se nám dobře Afrodito děkuji‘‘ řekla Lilli.,,Nu je čas abychom šli do bojové školy co říkáte.‘‘
Když to řekla začalo mi tlouct srdce rychleji než předtím.