Mravenci-2

Poručík Luboš Strnad se za volantem vozidla prudce otočil a spatřil na cestě za druhým policejním autem velkého hnědého mravence.
„Proboha, ti lidi nelhali!“ vykřikl vedle něho sedící nadstrážmistr Lukáš Hajer.
Za nimi jedoucí podporučík Stanislav Kubeš sešlápl prudce pedál od plynu a přitom se díval do zpětného zrcátka. V něm ke své hrůze viděl rychle přibližujícího se mravence.
„Volej centrálu!“ vykřikl Strnad a zároveň řídil auto ve velké rychlosti, které jelo po lesní cestě. Vzápětí ustrnul, protože po pravé straně mezi stromy postřehl druhého mravence. Několik stromů spadlo na zem a jeden z nich přes cestu přímo před policejním vozidlem. Strnad hned prudce brzdil, a strhl auto do strany. Kubeš jedoucí za nimi se jim snažil vyhnout, což se mu povedlo. Ale vzápětí narazil do stromu.
„Jdou přímo k nám!“ řval do vysílačky Hajer při pohledu na jedno z mravenců. Ten v několika vteřinách byl u nich.V policejní centrále však absolutně nikdo nic nechápal.
„Vystup!“ vykřikl Strnad a prudce otevřel dveře. Vytáhl přitom pistoli a obouručně střílel na hlavu mravence. Ten ze sebe vydal podivný zvuk. Obrovská kusadla se pak mihla nad střechou vozidla.
Hajer též zoufale střílel z blízkosti na tělo mravence. Poté postřehl, jak jedna přední noha mravence se vymrštila jeho směrem. Vzápětí pocítil prudký úder, bolest a po dopadu na zem uviděl přibližující se spodek nohy, který mu vzápětí rozšlápl hlavu.
Otřesený Kubeš za volantem pocítil, jak se s ním vozidlo dalo do pohybu. Ochromen hrůzou spatřil, že je zvedán do výše. Přes přední sklo uviděl zem z výše několika metrů. Vzápětí otevřel dveře a nohama napřed vyskočil. Dopadl ve vteřině na zem. Hned pocítil bolest v levé noze, načež pohlédl nad sebe. Uviděl mravence držet policejní vůz v předních nohách. Začal po čtyřech rychle lézt pryč. Vzápětí spatřil na sebe padat střechou napřed automobil. To bylo také to poslední, co mu bylo souzeno vidět.
Strnad vystřílel další zásobník a vyděšeně prchal mezi stromy. Uviděl dopad vozu na svého kolegu. Automobil se poté převrátil a zůstal ležet na boku, přičemž začal hořet. Mezitím postřehl svým směrem letět vzduchem celý strom, který mrštil druhý mravenec. Kmen stromu prolétl nad ním a dopadl několik metrů za něho. Zpoza kmenu stromu se zadíval na mravence. Oba jeho kolegy mravenci zabili. Věděl, že teď je na řadě on a pistole na ně neplatí. Jeden mravenec se k autu přiblížil. Chtěl se rozeběhnout lesem, ale náhle dostal nápad.
„Buď to vyjde nebo ne!“ řekl si a v podřepu obouručně zalícil pistoli na hořící vůz. Koutkem oka, ještě zkontroloval mravence, který na něho hodil strom. Pak stiskl několikrát spoušť.
Lesem se rozeznělo několik po sobě krátce jdoucích výstřelů. Po posledním se ozval výbuch, přičemž se prudce na zemi překulil. O chvíli později se zadíval v to místo, kde se nalézalo teď už hořící auto. U něho stál plameny zasažený mravenec a zuřivě sebou škubal. Přitom ze sebe vydával hlasité písklavé skřeky.
„Tak voheň na vás platí,“ pomyslel si. Hned však ustrnul. Druhý mravenec zuřivě vyrvával jeden strom za druhým. Dal se na zběsilý útěk. První dva stromy dopadly za ním. Další vedle něho a větev z něho ho zasáhla do hlavy. Ztratil rovnováhu a spadl na zem.
S krvácející hlavou o něco později dolezl do hustého porostu. Mravenec ho nepronásledoval a to bylo jeho štěstí. Došel na silnici, kde se mu podařilo stopnout auto. Ještě před tím zavolal mobilním telefonem na policejní stanici ve městě a vše vylíčil.
O něco později nad lesem létala dvojice policejních vrtulníků a les začalo pročesávat několik desítek policistů a vojáků. Objevili shořelé tělo mravence a po stopách druhého došli až ke skalám. Stopy končily v prostoru mezi dvěma obrovskými skálami. Vypadalo to, jakoby se mravenec mezi stěnami obou skal rozplynul. Stejné stopy naznačovaly, že ti mravenci i odtud přišli. Odkud ale?
KONEC?