Dvojče VIII.

,Jak jsi věděl, kde jsem?" zeptala jsem se.
,,Zrovna teď není vhodná chvíle na pokec. Vsadím svůj krk na to, že jestli co nejdřív odtud nevypadnem, tak budeme mít společnost."
,, To on ji zabil?" musela jsem se zeptat. Psychopatovi očividně začala docházet trpělivost.
,, Tobě asi nic nedochází co? Co na tom jestli ji zabil nebo ne. Je mrtvá! A ty pokud okamžitě nenasedneš na tu motorku, dopadneš stejně." řekl ledovým hlasem až mi přejel mráz po zádech.
Dopadnu stejně? Nerozhodně jsem se dívala na psychopata, který si právě nasazoval přilbu. Nelíbila se mi vyhlídka, že bych s ním někam měla jet. Nevěřila jsem mu. Na to abych mu věřila, mi naháněl příliš velký strach. Přesto jsem mlčky nasedla a objala ho kolem pasu. Nastartoval a rozjel se pryč. Nyní mi nápad vrátit se do Darionu, nepřipadal zrovna nejlepší. Nejspíš to byla chyba, kterou už nemůžu vzít zpět, proto je asi zbytečné se tím vůbec zabývat.
Zastavil před malým domkem, u kterého jsem už dnes byla. Byli jsme u Sue. Psychopat sesedl z motorky a zamíříl ke dveřím. Po tichu jsem šla za ním. Zazvonil, ale nikdo neotvíral. Opřel se do dveří a ty se s hlasitým cvaknutím otevřely. Rozsvítil v předsíni. Zůstala jsem stát venku.
,, Budeš tam ještě dlouho?" zeptal se. S pokrčením ramen jsem vešla dovnitř. Ukázala jsem na dveře.
,,Sue bude potřebovat nový dveře." řekl a šel přes jídelnu do obývacího pokoje, kde se natáhl na pohovku a zavřel oči. Mlčky jsem si sedla do křesla.
***
Otevřel oči a zadíval se na ni. Měla z něho strach. Viděl ji to ve tváři. Vypadala jako Alice, dokonce i vlasy si obarvila jako ona. Ale až na ten ustrašený výraz, Alice se takhle nikdy netvářila, nebála se.
Znovu zavřel oči a snažil se nemyslet na nic, na nikoho.
Zanedlouho byl slyšet příjezd auta a po chvíli i hlasy. Byl to Zack se Sue. Zack mlčky ukázal na dveře a vytáhl pistoli. Naznačil Sue, že má zůstát venku. Opatrně vešel do domu. Přešel předsíň a nahlédl do jídelny. Nikdo. Pokračoval k obýváku, odkud se ozvalo:
,,Co kdyby jsi to radši schoval, než si ublížíš?" Zack se zadíval na Alexe. ,, To jsem mohl tušit, že jsi to ty."
,,A nejsem tu sám." Zack se vešel do pokoje a uviděl Angelu.
,,Ange, jsi v pořádku?" zeptal se, pak se otočil k Alexovi ,,Kde jsi ji našel?"
,, Co takhle říci: díky, že jsi se obtěžoval." řekl a posadil se.
,,Jsem v pořádku." odpověděla Angela.
,,Odpusť mi Ange, mé chování, ale překvapila jsi mě, objevila jsi se tu z ničeho nic a pak jsi se ještě zmínila o Alexovi...." řekla Sue, která mezitím přišla. Alex zpozorněl.
,,Nic se neděje, takže Alexe znáš?"
Sue se na Angelu nechápavě zadívala.
***
Dívala se na mě, jak kdybych spadla z višně. Zadívala jsem se na Zacka. Civěl chvílemi na mě a na svého psychopatického bratra. Nejspíš mi něco unikalo.
,,Tohle je přece Alex." odpověděla konečně Sue a ukázala na psychopata. Odmítavě jsem zavrtěla hlavou. On přece nemůže být Alex. Teda rozhodně ne TEN Alex. Nebo snad může? Nevěděla jsem co dál, doufala jsem, že když najdu Alexe, že se něco změní, že zjistím, co se stalo Alici nebo mi to pomůže zjistit, ale teď? Dobrá otázka.
Vstala jsem. Bylo mi na nic. Byla jsem zklamaná a chtělo se mi brečet. Měla jsem vztek sama na sebe. Tak kvůli tomuhle jsem odjela z Clia a opustila mamku? Co jsem vlastně čekela? Popravdě všechno jen tohle ne. Musela jsem jít na vzduch.
Venku jsem přestala zadržovat slzy. Opřela jsem se o zeď domu. Přišla za mnou Sue. Mlčela, jen se opřela vedle mě. Byla jsem ji vděčná.
***

,, Měla by jsi jít dovnitř Angelo, začíná být vážně zima." Mlčky jsem přikývla, ale nehnula jsem se z místa.
,,Ange..." oslovila mě starostlivě.
,, Sue, musím si promluvit s Alicí." zašeptala jsem.
,,Ange, nedělej to!" řekla prosebně.
,, Proč ne? Je to má sestra."
,, Je mrtvá. Nech ji odpočívat v pokoji." Zasmála jsem se.
,, Myslíš, že odpočívá v pokoji? Nikdo z nich neodpočívá v pokoji. Jsou všude kolem. Stačí jen zavolat..." Sue se rozhlédla nervózně kolem.
,, Alice to taky říkala. Myslela jsem, že se mi jen snaží nahnat strach a vždy se jí to podařilo. Ale ty nejsi jako ona..."
,, Jak to myslíš?"
Sue se zadívala do dálky.
,, Alice nebyla taková, jak se na první pohled zdála."odpověděla a vrátila se do domu.
Nebyla taková jak se na první pohled zdála? Jaká tedy byla? Co udělala tak hrozného, že za to musela zaplatit životem? Na všechny mé otázky čekaly odpovědi. Ale budou muset počkat. Dnes ještě nechci nic vědět, dnes ne. Zítra příjdou odpovědi, které, jak tuším, změní vše čemu jsem doposud věřila.