Jen začátek!

Jen začátek

Dneska se budu tvářit, chovat a mluvit jako normální holky v pubertě.
Nesnáším, když se mě někdo zeptá jestli jsem v pořádku, protože to nikdo nemyslí vážně!
Sice je můj kámoš v kómatu, ale nic mu není teda za pár dní už snad bude ok!
Zrovna jsem doma a kdybych řekla, že se do školy těším LHALA BYCH!
,,Ellie…pojď už dolů! Máš na stole snídani.“
Moje máma Laura.Už vidím jak mamka připravila snídani a její světlo hnědé vlasy lítaly kolem.
,, Jo jen se učešu a budu hned tam budu“ Vůbec se mi dolu nechtělo, protože se mě mamka bude zas na něco ptát a já chci šetřit dechem.
Za pár minut sem měla krásně hebké vlasy bez žádných zacuchaných chuchvalců.
Seběhla jsem po dřevěných schodech a na pátém shodě jsem se ještě rozhlédla po mém pokoji s Bradovou a mojí fotkou ( BRAD= MŮJ NEJLEPŠÉ KÁMOŠ)
,, Ahoj mami´´ přilítla jsem k ní a dala ji pusu na tvář. Měla na sobě sako se sukní a opravdu pěkné boty.
,, Jak ses vyspala?“
,,Nevyspala jsem se špatně“ lhala jsem, vůbec jsem nespala myslela jsem na Brada.
Po chvíli mě mamka provrtala s tázavým a rodičovským pohledem.
,, Že jsi vůbec nespala? Brad bude v pořádku neboj se, určitě se to vyřeší a za pár dní k němu půjdeš na návštěvu. Prostě to musíš těch pár dní bez něj vydržet“ Ani sem nemukla, protože sem věděla že by to bylo zas o něco víc mluvení hned po ránu.
Bylo 7:00 hodin, když sem se nasnídala, teď stačí se jen obléknout a nalíčit. (COŽ BUDE TRVAT PĚKNĚ DLOUHO)
Když jsem dojedla lupínky tak sem běžela rychlostí do pokoje vybrat si nějaké to oblečení. Schody sem brala po dvou a ani si toho nevšimla.
,, Uf! To je na nic nejradši by sem se válela doma, spala a vzpomínala na mě a Brada před tou bouračkou.“
Sedla sem si na křeslo tvaru jablka na kterým byl méďa Míša. Dostala jsem ho k šestým narozeninám od táty předtím než od nás odešel. Neviděla jsem ho pěkně dlouho neozval se mi ani nepamatuji! To kvůli té svoji zrzavé Paule!
Nikdy sem ji neměla ráda a ona mě taky ne! Táta mě s ní nechával samotnou, protože si myslel že se tím udobříme! (JE VIDĚT ŽE VŮBEC NEROZUMÍ MALÝM HLOLKÁM)
Chová se ke mně jakoby sem byla služka! A táta jí ještě chválí! Svět se dočista zbláznil. Nebo další možnost že jsem se zbláznila já. Najednou mi ruplo v hlavě a přemýšlela jsem o tom jak nejít do školy, napadlo mě že by jsem simulovala bolest břicha nebo hlavy. Namalovala jsem se zeleným krémem, ale jen decentně.
,,Mami? Mě je blbě bolí mě břicho a hlava musím jít do školy?“
,, Počkej jdu k tobě nahoru“ za chvíli byla u mě a já jsem jen ležela ,,BEZMOCNÁ“ v posteli.
,,Ukaž mi to prosím tě horečku nemáš to bude tím jak jsi nespala, ale asi tě nechám doma.“ Odešla a když seskočila ze schodů začala jsem se radovat.
Nerada mamku klamu,ale musím se vyspat.
Sny sem zrovna pěkné neměla zdálo se mi o celé té události s bouračkou přesně jak se to stalo: S Bradam jsme jeli ze zábavy mělo mi dojíte opilí řídit nemůže jenže sem byla taky opilá a bylo mi všechno jedno. Proti nám byli závory jenže Brad si řekl že to ještě stihne než budou dole celé. Nestalo se než nastartoval tak byla čtvrtina závor dole. ,, Brade to už neprojedeš nech toho zabiješ nás!“
on nasadil ten svůj šibalský úsměv a řekl: ,, Zlato neboj mám to vypočítaný nic se ti nestane a když tak to třeba odchytám já.“ Dotkl se mé tváře a než sem se rozkoukala blížili jsme se k závorům a vlak k nám.
Koukla jsem se na jeho stranu kde vlak jel a poslední co sem řekla bylo ,,Brade ne!“ a potom jsem se probudila na samotce v nemocnici. Po chvíli za mnou přišel doktor s úsměvem. ,,Ahoj Ellie jsi zcela v pořádku jen máš naražený žebro a otřes mozku. ,, Dobrý den jo je dobře že sem neskončila třeba se zlomeným vazem.“ Až po pár sekundách sem si uvědomila že tam se mnou byl Brad.
,, A počkat jak je Bradovi kde je musím se s ním setkat.“ sympatický úsměv sice zůstal jen zvážněl.
,, Brad na tom není tak dobře jako ty…má zpřerážená žebra, jednu nohu zlomenou a je v kómatu!“ když vyslovil slovo KÓMAT rozbušilo se mi srdce a na chvíli jsem nevnímala doktorův hlas. Řekla jsem si že nebudu chovat jak malé dítě a budu to brát jako dospělá!
,,Pane doktore a bude Brad v pořádku?“ když jsem vyslovila jeho jméno ztěžka jsem polkla.
,, Určitě těch pár týdnů v nemocnici ještě bude. Ale vyřídím mu že ty jsi v pořádku teda no až se vzbudí.“ Hm vzbudí vážně super pomyslela jsem si!
Jenže pak sen skončil kvůli vibrujícímu mobilu. Ztěžka jsem se zvedla a natáhla se pro mobil na nočním stolku s máminou a tátovo fotkou. Oba tam vypadali šťastně. Prostě jako dřív. Super zpráva od Lisy: ,,Ahoj, kde vězíš já vím že to máš těžký s Bradam, ale do školy snad ještě chodit můžeš ne? ach jo ta je tak neuvěřitelně otravná!“
,, Ahoj Lis, vážně díky že jsi ke mně tak upřímná. Zítra půjdu do školy neboj se!
Pa!“ doufám že mi dá pokoj! Dala jsem mobil na stolek a čuměla do prázdna.
,, Hm co budu dělat?“ ani sem si neuvědomila že mluvím nahlas. Šla jsem si zapnout notebook. Chvilku trvalo než se zapnul.
,, Tak se koukneme co je ve světě nového. No že je Pink těhotná víme takže dál.“ nic zajímavého se nehlásilo tak sem vlezla na stránky našeho města. Znuděným pohledem sem projížděla stránky do té doby než sem nenašla něco zajímavého( TEDA PRO MĚ) když jsem klikla na zelený odkaz Škola tak mě zaujal Červeně obtažený text: DO ŠKOLY PŘIBUDOU NOVÍ ŽÁCI. JSOU ZE ZÁKLADNÍ ŠKOLY V MICHIGENU. NIKO PETERSON(16) BUDE CHODIT K NÁM ,, NA PRVNÍ STUPEŇ STŘEDNÍ ŠKOLY“, JEHO BRATR LUCAS(17) A SESTRA AMY(17) BUDOU CHODIT NA ,, DRUHÝ STUPEŇ NAŠÍ STŘEDNÍ ŠKOLY “ DO TERSIE. POTÉ MAJÍ NEJSTARŠÍHO SOUROZENCE ENRICO KTERÉMU BIDE 20 TEN NA NAŠI STŘEDNÍ ŠKOLU CHODIT NEBUDE, ALE NA VYSOKOU.
ŘEDITEL ŠKOLY VE VIRGINIA BEACH.
Peter Robinson.

Páni zítra jdu do školy třeba to budou nějaký fešáci. Mají dost neobvyklá až exotická jména třeba Enrico. Asi nějaká mexická rodinka.
Posouvala jsem myškou a usínala……když sem položila Hlavu na stůl, pomalu jsem zavírala oči. ,, PÍP, PÍP, PŘIŠLA TI SMS!“ bože můj co to zas je?
,, Do háje! To si nemůžu ani na chvilku zavřít oči!?“ další zpráva od Lisy to je děs že jí z toho nebolí ruce.
,, No jo no….to sem já! Nemůžeš se mi divit. To je jedno! Přistěhovala se sem rodina Petersonova. Ty kluci jsou vážně boží. Viděla jsem je Lucase a Amy s námi chodí na chemii, fyziku a matiku. Jo ten Lucas sedí hned dvě řady. Je ták sladký! A když mi naschvál spadl sešit tak mi to podal. Musíš jít zítra do školy nebo rovnou dneska máme přece odpolední. To stihneš. Čau hodina.“

Ježíši! Přijít teď na odpolední máme fyziku a matiku. To sou docela dobrý hodiny. Možná by jsem mohla zavolat mamce aby ona zavolala naší učitelce
Ritě Hemratové. Na to že je jí čtyřicet- tři tak jezdí na kole, bruslích a lyžích. Je z Evropy, ale domluví se.
A nezapomenu dodat má mě ,, ráda“.
Fajn mamka jí řekne že mi volali rodiče Brada. A musela jsem je navštívit.
Jdu na to vytáčím….zvedla to na první zapípnutí…,, Ahoj El stalo se něco jsi v pořádku?“ samozřejmě zas panikaří. ,, Ahoj, jo jsem v pohodě nemůžu jít už do školy? Slyšela jsem jak mručí a doslova jsem viděla její ustaraný obličej.
,, Zlato a víš určitě že jsi v pořádku?! Já ti nevím ráno ti bylo přece blbě.“ jejda vážně lhát sem neuměla a ani sem nechtěla začínat!
,, To, protože sem nespala, ale už sem zcela probuzená.“ Fajn vypadá to dobře.
,, Hm tak fajn já zavolám tvé paní učitelce. Tak jo čau beruško.“ Zaklapla jsem mobil takovou rychlostí že mě samotnou to překvapilo. Jestli jsem byla vystrašená z toho že sem jí lhala nebo jestli už nemohla dál slyšet mamčin utrápený hlas! Vzala jsem na sebe bílé kraťasy, černé tílko, vlasy svázala do copu, pramínky vlasu mi padaly na tváře a já byla připravená jít do školy.
Vzala sem to nejkratší cestou co sem znala k autobusové zastávce která byla za rohem.
Šla jsem rychlým tempem. Mezi tím se docela zatáhlo a začala sem slyšet nějaké vrzání bylo to strašidelné, ale chtěla jsem to prozkoumat i když to byl dost pitomý nápad! Přešla sem zastávku a utíkala za tím zvukem když v tom mi neznámý instinkt napověděl že je to ,,Pitomost a ať tam nechodím“ byla jsem skoro u hřiště od kať ten zvuk přicházel. Přejela mnou husina a nevím jestli sem měla halucinace nebo jestli to byla pravda, viděla jsem v roští hnusné zeleně křiklavé oči a cítila mrtvolný zápach. Ten hlas uvnitř mě začal řvát ať odtamtud hned vypadnu! Tentokrát sem poslechla, ale zapomenout se na to nedalo. Rozhodla jsem se to nikomu neříkat. Ale stejně mě to děsilo. Do školy jsem přijela s velkým předstihem. Vstoupila jsem do školy a cítila pohledy lidí co prošly. Nevěděla sem proč na mě tak zíraly! Šla sem na dívčí záchody. Koukla se do modrého zrcadla a sama jsem se zhrozila! Ve svém zrcadlovém obraze sem viděla své červené oči, dva červené melírky a nějaký spirálky na levé ruce přesněji se rozplývalo po dlani až k loktu. Spirály pokrývala černo-červeno-modrá barva. Motala se mi z toho hlava. Taky sem měla hroznou žízeň napila sem se pomerančové šťávy, ale mou žízeň to neuhasilo. Sedla sem si do kabinky, vzala make-up a přetřela to záhadné znamení. Myslela sem že sem se opila proto mám tak červené oči a že mě počmáraly nějakou dost nesmyvatelným perem. Když sem vyšla z kabinky tak sem se do zrcadla nekoukala jen si myla ruce, ale to pokušení bylo moc silné koukla sem se tam a viděla sebe úplně normální holku červené oči zmizely( DÍKY BOHU)
Odkryla jsem trochu make-up ze znamení které také záhadně ale úspěšně zmizelo. Možná sem jen něco snědla. Když sem šla ze záchodu tak jsem omylem narazila do kluka kterého jsem ještě neviděla. ,, Á promiň moc se ti omlouvám já..já sem tě neviděla.“ Dívala jsem se mu do těch tmavých očí naprosto me uchvátil. ,, To je dobrý tebe ještě neznám já sem Lucas Peterson.“ Už vím proč z něj byla Lisa tak vyplácaná. ,, Ty jsi ten noví že jo? Já sem El ráda sem tě poznala. Co teď máš za hodinu?“ myslím že mi Lisa říkala že s ním máme fyziku, matiku a chemii. ,, Jo no asi první hodinu matiku a pak fyziku. A ty myslím že s tebou chodím na tyhle předměty plus chemie.“ usmála jsem se na něj a on mi úsměv oplatil. ,, Máš dobrou paměť jo máme společné hodiny. No jak se ti u nás líbí? Jo jde to akorát tady pár lidí neznám no. Znám ten pocit když sem někde nová takže ti rozumím.“ šli jsme spolu až do třídy fyziky a jako džentlmen mi otevřel dveře. ,, Ahoj El ty si přišla s tím Lucasem a on ti otevřel dveře no tě pic!“