Sedm tónů smrti - prolog

,,Podívej, sire Gwaine!"řekl muž se znakem Cendrvillské hlídky na plášti a ukázel směrem k Daragonskému lesu, odkud se vlalila hustá šedivá mlha. Gwain seskočil z koně a zamířil k lesu. Několik členů hlídky ho následovalo. Gwain přišel k prvním stromům Daragonského lesa a ostražitě se rozhlížel. Někdo z hlídky řekl:
,,Je hustá a pohybuje se příliš rychle na to, aby byla přirozeného původu." Gwain přikývl a zašeptal:
,,Magie." Členové hlídky přestože to tušili dřív,než to Gwain vyslovil, se při zvuku toho slova zachvěli. Sir Gwain vstoupil do lesa,který díky očarované mlze sám působil nadpřirozeně. Hlídka ho následovala. S tasenými meči prohledávali les. Nenašli nic ani nikoho, co by mlhu zapříčinilo. Jen zjištění, že jde od západu tudíž proti větru, je ujistilo, že ať je ta mlha jakákoliv, tak přirozená není. Postupovali ztichlým lesem a nikoho z nich nenapadlo to ticho prolomit. S každým krokem mlha houstla a s ní i napětí ve vzduchu. Gwain s hlídkou stále mířil na západ, dokud nevyšel z lesa a neocitl se na Harpérzské pláni. Na druhé straně pláně stál muž zahalený v kápi a za ním se rýsovaly postavy. Nehmotné postavy z husté šedé mlhy.
Gwain nehnutě stál a ve tváři se mu mísilo pochopení s děsem. S očima plýma hrůzy nehnutě pozoroval temného mága. Dřív než se vzpamatoval nebo stačil cokoliv udělat ozvalo se sedm tónů smrti a temná armáda nemrtvých se dala do pohybu. Přestože muži Cendrivillské hlídky byli stateční a odhodlaní bojovníci, někteří z nich nedokázali potlačit výkřik, ale i přesto s hrdostí, která Cendrivilským rytířům náleží, se postavili vedle svého přítele a velitele sira Gwaina a to i přesto, že věděli,že víckrát už neuvidí východ slunce. Statečně vyčkávali na Gwainův příkaz s tasenými meči. Nemuseli čekat dlouho, v momentě byla nehmotná masa nemrtvých pár metrů od nich.
,,Za Cendrivill!" vykřikl Gwain a členové hlídky ho hlasitě napodobili.