Bitva s upíry - dodatek

Norael bylo právě šestnáct let, když jen tak bloumala po hradu a nevěděla, čím by se zabavila. Učení o politice, tančení a všech těch královských povinnostech ji už unavovala. A tak se rozhodla, že si zajde zabojovat na cvičiště. Byli tam sice dospělí muži, kteří byli velice silní, ale Norael je svou mrštností a úskočností vždy porazila. Když došla na cvičiště, viděla místo bojujících vojáků bez zbrojí, utvořený hlouček, ze kterého se ozýval neobvyklý ruch. Tak se šla podívat, co se děje. Uprostřed hloučku bojovali dva muži. Jeden byl velice mladý a zjevně nový, ale výpady staršího vojáka zdatně odrážel.
,,Kdo je to?“ zeptala se jednoho muže stojícího opodál.
,,To je Ghalath, myslím. Uchází se o místo v naší armádě a my nevěřili jeho síle, tak ho nejzkušenější z nás prozkušuje, princezno,“ odpověděl muž nezúčastněně.
,,Dost!“ vykřikla, ale když viděla tázavé oči vojáků, dodala: ,,Prozkouším ho sama.“ Vzala si od jednoho z vojáků nabízený meč a přistoupila ke Ghalathovi. Ten vypadal, jak překvapeně, tak nervózně, ale snažil se nedat na sobě nic znát. Tak se tedy dali do boje. Jak se ukázalo, byli Ghalath a Norael vyrovnanými soupeři, a tak souboj po delší době Norael ukončila.
,,Jsi přijat,“ pronesla po chvíli s úsměvem. Byla ráda, že našla rovnocenného bojovníka, jako je ona sama. A tak pravidelně chodila s Ghalathem do přírody, kde bojovali a povídali si o sobě. Stali se přáteli na život a na smrt.