Jimmy Ručka II.

Jimmy se ve spánku zavrtěl. Ve snu se odebíral do svých vzpomínek, vzpomínek, na něž by nejraději zapomněl. Sen byl evokován mužem, jehož Jimmy spatřil na střeše poblíž domu klenotníka, mužem, který by měl být mrtvý. „Vždyť to nemohl přežít… Ty rány, jež jsem mu zasadil…“ Ve snu se odebral do posledního večera, kdy onoho muže spatřil…

Byla noc, v kopci nad městem stála malá chajda, a z oken se linul lehký, mihotavý svit lampy. Jimmy došel k chajdě, poklekl u pootevřeného okna a zaposlouchal se do hlasů uvnitř.
„Přežil to, a teď jde po nás!“
„Ano, přežil to, ale nemá ani ponětí o tom, kde jsme, a kdo mu to způsobil. Tady nás nenajde. A navíc již zítra bude mrtvý, dostáváme se k němu blíž a blíž. Neboj, miláčku, dostaneme ho, a bude to dobré…“
„Já se nebojím, tolik… Ale touto dobou měl být již mrtvý, a cesta k vašemu otci již měla být volná… S Trinou bychom to přece už nějak vyřešili…“
„Neboj, kvítku, Jimmy už nás dlouho otravovat nebude…“
Jimmymu, schovanému pod oknem, stekla po tváři slza. Proč, proč se to muselo stát jemu? A proč oni dva? Lidé, které nade vše miloval, jsou těmi, kdo za ním poslali vrahy. To oni jsou těmi, co mu v poslední době házeli klacky pod nohy, kdo ho udali, oni, díky nimž málem několikrát přišel o život… Nevěřil tomu, nechtěl věřit, ale když to slyšel, její a jeho hlas… Hlas Elizabeth, Elis, jak ji sám říkával, a hlas Petera, jeho bratra… Co je k tomu vedlo? Za svůj čin zaplatí. Krutě zaplatí, vlastní krví….
Jimmy si odložil u chajdy svůj luk, toulec se šípy a vak s vybavením, ponechal si jen bandalír s dýkami a meč. Rychle otevřel dveře a dostal se do malé místnosti. Před ním byl stůl, za ním oni dva, napravo židle a krb, nalevo postel a truhla na věci. Elis a Peter vyjekli překvapením. Znovu si je prohlédl… Elis, stára 21 let, s havraními vlasy, s očima, jež dokázaly zajmout a nepustit, s úsměvem, jímž konkurovala královnám, s postavou řecké bohyně. A Peter, jeho o tři roky mladší bratr, tak podobný jemu samému… Vyšší štíhlá postava, delší vlasy barvy tmavé blond, a na první pohled hezký milý obličej… On se jako první vzpamatoval: „Co tu děláš?“ „Coby, jsem tu na procházce.“ Ucedil skrze zuby Jimmy. „Proč, proč si to udělal, Pete?“ „Protože si zavšivenej zmetek, vždycky si měl něco co já ne, byl si lepší v luku, lepší s mečem i s dýkou. Ty sám si prováděl ty nejlepší krádeže, nikdy si mi nedovolil vystoupit z tvého stínu. Jimmy prvorozený, syn krále zlodějů. Všichni tě obdivovali, jen já tě nesnášel. Vše ti procházelo, jako by se na tebe pravidla nevztahovala… Ale pak jsem objevil něco, co si chtěl mít, a neměls to. Elizabeth… Zamiloval ses do ní jako malý kluk… Začali jsme spolu s ní pomalu plánovat, jak toho využít, jak tě dostat dolů, jak tě zničit, pak bych si to všechno mohl užívat já! Skočils Elis na špek, Jimmy, omotala si tě kolem prstu, a nedalo ji to moc práce, viď, kvítku. Za zády sme se ti smáli, tvé hlouposti! A teď skončíme s tím omylem, který si říká Jimmy Ručka!“ Začal tasit meč. Ale Jimmy byl připravený - již měl v rukách dýky, a ty se neskutečně rychle zabodly do Peterovy hrudi. Ten se skácel k zemi, a ozývalo se jen chroptění a bublání vzduchu, unikajícího z plic. Jimmy se klidně otočil k Elizabeth. „Proč?“ „Prostě proto! Nabídl mi moc, šanci, o jaký se holce z ulice nesnilo. Mohla sem si vydělávat jako děvka a do třiceti chcípnout na nějakou nemoc, nebo jít s ním, a mít moc, peníze, všechno! Kdo by nechtěl. A jen nějakej trouba jako ty stál v cestě. No a? Nebylo nic snazšího, stačilo ti jen ukázat trochu lásky, něco, co si nikdy neměl… Až směšně jednoduchý. Tak co, co uděláš, ty ubožáku, zabiješ neozbrojenou ženu?“ „Ne, máš pravdu, nezabil bych neozbrojenou ženu… Chytej.“ A hodil jí jednu ze svých dýk. Elis ji s překvapením chytila. Jimmy ji pohlédl do očí. Kromě překvapení tam bylo i očekávání, ale to bylo rychle vystřídáno výrazem úžasu, když se ji do těla zabodla poslední Jimmyho dýka. „Teď už si ozbrojená byla.“ Jimmyho stále fascinovaly a poutaly její oči. Jejich výraz se změnil ze zoufalství na vztek, a nakonec se obličej, který Jimmy miloval, stáhl do masky čiré nenávisti, grimasy, jež Jimmyho následovala ještě dlouho potom. S tímto pohledem sen skončil, a Jimmy se zpocený probudil na své posteli.
To be continued.