Hledání temnoty (část 3.)

Temné nebe. Překrásný výhled. To se naskytlo Richterovi a Nerejamské trojce po úniku na drakovi. Mířili zpátky na Durintar. Cestou se však Richter od ostatních chystal oddělit. "Poletím k dolům krále Leeho. Snad nám v boji pomůžou trpaslíci." řekl Richter. Stoupnul si, rozvinul plášť, seskočil z draka a začal se snášet do tmy.
Richter přistál v lese, pár kilometrů od hor, ve kterých se nacházely doly. Les byl tmavý, vypadal, jako by tam nikdo už desetiletí nevkročil. Chvílema bloudil, ale po čase se objevil u konce lesa. Richter jemně našlapoval. Najednou za něco zatáhnul. O chlup se stačil vyhnout kládě s jehlicemi přichystané jako past. Pokračoval dál, až se dostal k vysoké, kamenné hoře, na které nic nerostlo. Došel k jedné ze stěn a začal ohmatávat několik kamenů. Nakonec jeden chytnul pevněji a vyslovil zaklínadlo. Ze stěny vylétly velké kamenné dveře. Po chvíli se pomalu začaly otevírat. Za nimi se tyčilo 20 trpaslíků. 10 jich mělo štíty a halapartny a ostatní velké kuše. Za nimi byl na trollovi kapitán stráže. "Co tady chceš?" zeptal se kapitán. "Potřebuju mluvit s Dwarfem, ohledně věcí, do kterých ti nic není." odvětil Richter. Trpaslíkové se rozestoupili a kapitán vykročil dopředu. Chtěl ho chytit pod krkem. Než se nadál, tak se kapitán válel na zemi. Richter ho nevěřícně rychle uzemnil. "Dobrá, odvedu tě za ním." řekl poslušným tonem kapitán stráže.
Chodby byly dobře osvícené pochodněmi. Pořád klesali níž a níž, cestou mihli několik rozcestí, křižovatek vedoucí kamsi do neznáma. Na konci jedné z rozlehlých chodeb byla velká dubová brána, kterou otevíral složitý mechanismus trpaslíků. Místnost sloužila jako korunní či hodovní sál. Tvořili ho jej 3 části, které byly od sebe oddělovány sloupy. V levé a pravé se nacházely dřevěné stoly, v prostřední části se na konci tyčil mohutný trůn, ve kterém seděl král trpaslíků, samotný Lee. Lee byl velice starý trpaslík. Měl kratší vlasy a veliký plnovous, který byl celý prošedivělý, občas se tam objevila známka původní barvy. Kapitán stráže k němu přistoupil a něco mu pošeptal. Král ho vyslyšel a obrátil se na Richtera co po něm chce. Richter mu nabízel spolupráci, jejíž odměnou by bylo konec útlaku lidí, nastolení nového věku, kdy se trpaslíci nebudou muset krčit jen v horách a dolech a bát se o svoje životy. Věděl, že trpaslíků už není tolik, ale produkce zbraní a obratnost trpaslíků byla i přes tuto nevýhodu velikým přínosem. Avšak král Lee, který se rád pokochal bojem, mu dal úkol, jež musí splnit. "Mám pro tebe 2 úkoly. Jestli oba splníš, získáš si můj respekt, který k tobě zatím nemám. Nejdřív poraž v aréně Prďolu a pak pro tebe mám 2. úkol, který ti řeknu jestliže zvítězíš."
V místnosti kam ho odvedli bylo několik tribun a uprostřed označený kruh. Richter si domyslel, k čemu to slouží. Na druhé straně místnosti, odkud přišli, byla mříž a za ní vrata. Sál se začal plnit trpaslíky, 2 trpaslíci v sále běhali a uzavírali sázky, další trpaslíci hráli na nástroje podobné rohům a bubnům. Do toho ještě jeden z nich zpíval hlubokým hlasem. Richter se postavil do ringu a najednou všechno ztichlo. Ozvalo se několik cvaknutí, a zvedly se mříže. Vrata se taky dali po chvíli do pohybu. Když se zjevil Prďola, začli trpaslíci skandovat. Richter jen začal přemýšlet, kde Prďola vzal své jméno. Na obyčejného trpaslíka byl moc velký. Byl přibližně veliký jako Richter, celý svalnatý, na obličeji několik jizev. Na zádech měl kladivo a meč. Richter byl také vybaven jedním mečem, který však nevypadal tak nádherně jak zbraně toho trpasličího obra. Meč byl z nějaké slitiny vynalezené trpaslíky, očividně z oceli a z něčeho dalšího blíže nepoznatelného. Rukojeť byla nádherně zdobená a na jílci meče bylo vyryto několik run. Kladivo mohlo mít podle velikosti tak 40 kilogramů. Samo o sobě vypadalo dost nebezpečně, ač to by znamenalo neohrabanost při použití.
Ozvalo se cinknutí gongu. Boj začal. Trpaslík tasil meč a hned udeřil. Richter to vykryl ale najednou přišla další rána. I když vypadal nemotorně byl trpaslík strašně rychlý a hbitý. Richter vykryl ránu, ale proletěl se 2 metry vzduchem a upadnul na zem. Prokléval sám sebe, že neudržel rovnováhu. Než se nadál, už letěla na něj další rána. Richter využil toho, že leží a při úderu trpaslíka ho přehodil přes sebe do tribuny plné trpaslíků. Někteří stačili uskočit, ostatní se zapřeli a odstčili ho zpátky do ringu. To Richter využil k útoku přes otočku. Chtěl ho seknout do nohy, ale to se mu nepodařilo. Trpaslík to stačil vyblokovat, obtočit se a kopnul ho do zad. Richter dopadl na tvrdou zem a ucítil bolest v zádech. Rychle se zvednul a snažil se útočit. Trpaslík mu při jednom útoku vyrazil meč, ale Richter s tím počítal. Obtočil se a ze zad mu vyškubnul kladivo, kterým ho udeřil do nohy. Trpaslík spadnul. Richter ho chtěl uhodit kladivem avšak trpaslík se mu snažil podrazit nohy. To se mu nepodařilo. Richter se obtočil a chtěl útok dokončit. Nepodařilo se mu to. Trpaslík věděl, že mu teče do bot, tak vrhnul po kladivě, které držel Richter v ruce oba meče. Richterovi kladivo vylétlo z ruky, a vlétlo do chumlu trpaslíků. Naštěstí se jim nic nestalo. Začal pěstní souboj. Richter se snažil vykrývat útoky, avšak se mu to moc nedařilo. Nechal tím trochu potěšit soupeře, který chtěl dát větší ránu než obvykle. Richter toho využil, dal mu jednu do zubů, nohou kopnul do mužských slabin a rychle z otočky ho nohou omráčil. Boj byl u konce. Richter omdlel, po jedné z ran co předtím dostal se mu udělalo zle.
Probudil se na ošetřovně. Stál u něj král Lee. Poblahopřál mu ke splnění úkolu a začal mu vysvětlovat druhý úkol. "Dostaneš tady zbraně. Jeden z trpaslíků tě odvede chodbami na trpasličí hřbitov. Tam už se kdokoliv nějakou dobu bál jít. Objevilo se tam nějaké monstrum. Avšak nezůstal jen u hřbitova. Obsadil celé patro, které je teď zamčené a hlídané ve dne v noci. Tvým úkolem je to monstrum zabít."
Po několika hodinách odpočinku a následné půlhodině cestě byli na místě. Bránu blokovala mříž a na bráně ještě byly upevněné dvě závory trpaslík s jedním strážným rychle zpřístupnili cestu do temna.
Kdyby neměl Richter své upíří oči, neviděl by už zhola nic. Vzduch byl nasáklý zdechlinou. Richter se snažil slyšet či cítit i něco jiného. Zatím se mu to nedařilo. Procházel místnostmi a nic nenacházel. Najednou něco zvětřil. Jen tak tak se stačil otočit a seknou obludu do ruky. Meč se zaseknul příšeře v ruce a nechtěl povolit. Když si prohlédnul lépe příšeru, zjistil že to je něco mezi ghůlem a trpaslíkem. Strašně páchnul. Vypadal, jako kdyby někdo se snažil dělat pokusy na trpaslících. Richter musel odskočit a nechat netvorovi meč v ruce. Vytáhnul dýku a začal s ním bojovat. Richter se rychle vyhýbal útokům a snažil se je oplácet. Moc se mu to zprvu nedařilo, než objevil netvorovu slabinu v levé noze. Seknul do ní a udělal kotrmelec. Netvor se pod vlivem zranění podlomil a spadnul na zem. Richter ho bodnul do krku. Netvorovi zbývalo několik sekund života avšak bodnutí do krku ho rozzuřilo a stačil Richterovi kvůli nepozornosti přeseknout tepnu v noze. Strašlivě to bolelo a řval bolestí. Najednou se před ním objevila záře.
Richter se probudil ve voze. Vůz jel nějakým lesem. Nad ním seděl Lucius, který suše pronesl: "Tos trochu nevypočítal ten konec." Richter mávnul rukou a Lucius mu za to začal nadávat, že mohl lehce zemřít, nebýt toho, že měl "náhodnou" cestu kolem. Richter mu poděkoval a zeptal se, jestli mluvil s králem Lee. Lucius mu to potvrdil s tím, že válka může začít.