Obléhání 3

„Kdo jsi?“ prolomil neznámy ticho po mnoha hodinách chůze. „Kde jsi vzala tu runu“
„Jmenuji se Triss, ale opravdu netuším nic o něaké runě nebo o čem to tu mluvíte.“
„Jsem Tomas, když jsem tě bodl tvůj přívěšek s runou Života se aktivoval a zachránil ti život.“ Až teď mi došlo, že amulet chybí.“Promiňte, ale opravdu netuším o čem to mluvíte.“ Rozhodla se pro neutrální a zdvořilí ton, jestli je tohle jeden z těch šílenců kteří věří v magii a po půlnocích běhají v lese a rituálně zabíjejí lidi a zvířata, tak ho rozhodně nechtěla nějak popudit. „Kde jsi ho vzala?“
„Byl to výměnný obchod za husu zastřelenou v lese poblíž města.“
„Nelži! léčivá runa při kontaktu s někým jiným než s vyvolávačem mizí.“
„Promiňte, ale opravdu…“
„Nelži!“ Přerušil jí Tomas. „Co víš o magii živlů nebo vyvolávání?“
Tak je to definitivní, je to šílenec před kterými varují královské oznámení rozvěšené po celém městě a ona mu napospas leží svázaná a přehozená přes hřbet koně.
„O žádný magii nic nevím! Vím jen, že jste jeden z těch šílenců který unáší a zabíjí lidi v lesích! Ale když mě teď pustíte slibuji vám, že za mě moje rodina štědře zaplatí.“
Najednou se mi zatmělo před očima a cítila jsem jako by moje vědomí obklopil černý mrak plný nenávisti a snažil se mi zavrtat do mozku, byla to strašná a nekončící bolest před očima se mi zobrazovaly vzpomínky s života, dětství na ulici, krádeže na tržnicích, hospodské rvačky, vstup do armády…
„Nemáš rodinu.“ Surově mi oznámil. „Nikdo za tebe nic nezaplatí a tu runu si musela vyvolat ty.“
Jak to mohl vědět?Začala jsem o neexistenci nadpřirozených sil pochybovat.
„Já, já..“
„Jsme tu“ znovu jí skočil do řeči a ukázal na vesnici asi míly odsud. „Tam přespíme, zítra vyrazíme znovu, bohužel zákony této země zakazují držení zajatců i když jsme ve válce nemůžu riskovat konflikt s domobranou, žoldáky nebo gardou“
„Takže mě pustíte.“ „To jsem neřekl, dál půjdeš jako svobodná, ale nedělej blbosti“ Tomas si teatrálně poklepal na jílec meče zavěšeného u pasu.Bylo to vcelku děsivé gesto a pokud doopravdy ovládá magii není dobrý nápad zkoušet útěk.
---
Do vesnice dorazily krátce po setmění a jelikož armáda aliance byla nedaleko, dle Tomasova odhadu měli jen dva dny náskok byla obraná stanoviště a stanoviště hlídek plně obsazená.Kontrole neunikly.
„Kdo jste, kam cestujete a co tu pohledáváte“ znuděně se na ně utrhl seržant hlídek.
„Mé jméno je Johny, a tohle je má dcera Kasandra, jsem stříbrotepec a momentálně prcháme z Mount Aurus.“ Upřímně vypadaly jako uprchlíci a vyděšený pohled s vrtěním hlavy ze strany dívky potvrzoval, že jedou z války.Strážný nebyl moc bystrý a proto zřejmou žádost o pomoc přehlédl a pustil je dál do města.
Krčma, jedna z mála dvoupatrových budov ve vesnici se nacházela asi o tři ulice dál.Z venku vypadla dost chatrně ale ubytování bylo pěkné, jídlo dobré a hostinský příjemný.
„Tak copak si dáte“ zdvořile se otázal zhruba šedesátiletý chlapík se zástěrou označují ho za hostinského.
„Dáme si dvakrát dušené hovězí a malé pivo“. Objednal Tomas.
Po večeři se oba shodli na tom že půjdou spát a o Trissinu osudu rozhodnou ráno.

(díky za přečtení a jako vždy, omluvte prosím mé pravopisné chyby)