Jimmy Ručka IV

Jimmy se probral nazítří ráno. Bok měl rozbolavělý a pohmožděný, ale již nekrvácel a rána na něm i na ruce byla ošetřená. Když se trochu probral, porozhlédl se po místnosti. Byl u Matky, v pokoji, který měl jako blízký pobočník Triny k dispozici. Zkoumavě se zahleděl na nábytek a zařízení místnosti. Vedle postele malý stolek se svícnem, na kterém plápol plamínek svíce. Truhla s nepřeberným množstvím kostýmů a převleků, skříň s věcmi, jež potřeboval, jako byly nějaké zbraně, pochodně, provaz, náhradní tětivy, a podobné. A pak už jen pár osobních věcí, v menší truhle, která obsahovala většinu jeho vzpomínek. Sebral se a došel k ní, přisunul si svícen, rozžnul ještě více svící kvůli světlu a po dlouhé době ji otevřel. Postupně vyndával věci, které truhla obsahovala, od prvních mincí, náramků a podobných věcí, které uloupil když začínal, až se dostal k věcem, na něž téměř zapomněl. Ani nevěděl, proč si je nechal. Byl to šátek z drahé látky, který patříval Elizabeth, šátek,jež mu dala když se poznali. Dalším předmětem byla pěkná dlouhá dýka, dar od jeho bratra k 18. tým narozeninám. Byla krásně vyvážená pro vrhání, s oboustranným ostřím, a zdobeným jílcem s velikým zeleným smaragdem zasazeným v hlavici. Peter tenkrát prokázal veliké umění a schopnosti, když ji pro Jimmyho získal. Nyní si Jimmy říkal, jestli to není jeho vina, to co se stalo s Peterem a Elis, a jak tomu mohl zabránit. Tyto výčitky ho již dlouho nesužovaly, nyní se však ozvaly v plné síle. On Elis miloval, ale Peter také… Dala přednost jemu, a sama si vybrala osud, tím to končí. Avšak Jimmy nyní přemýšlel nad tím, jaké by to bylo, kdyby si vybrala jeho, jestli by byly ještě všichni naživu, a co by se stalo… On nevěřil, že by ho dívka jako ona mohla sprostě zneužít…
Jimmy vztekle truhlu zabouchl. Nemá cenu trápit se své svědomí. Nyní musí dotáhnout do konce to, co začal před lety. Věděl, že má jít k vévodovi na audienci, avšak místo toho mu bleskl hlavou jiný nápad. Již věděl, kde by se Peter mohl skrývat.

Na rohu dvou ulic stál starý opuštěný dům. Dříve patřil dobře zavedené rodině, ale dcera pána domu se zapletla se zloději, a zaplatila životem, alespoň tak se to povídalo po městě. Krátce na to zemřela její matka žalem a otec pak skončil několik měsíců po ní, v dluzích, a upitý k smrti. Přestože dům byl poměrně hezký a nový, táhla se k němu pověst o strašidlech, a od smrti jeho nájemníků si ho nikdo ani nepronajmul, a tak stále pustl, až byl vhodný jen jako příležitostné obydlí toulajících se koček a psů. Jimmy v tom domě nebyl již notně dlouho, ale i teď by se v něm orientoval i poslepu. Přišel k předním dveřím, ujistil se že se nikdo nedívá a vstoupil. Zabedněnými okny jsem přeci jen prosvítalo trochu světla, a on rozpoznával schodiště vedoucí do patra i dveře do jídelny a kuchyně. Jestli byli jeho dohady správné, najde Petera nahoře. Začal tedy stoupat po schodech, plížil se při okraji, aby schody nevrzaly a dostal se tak na místo. Nahoře již nebylo bednění a tak si mohl dobře prohlédnout chodbu před sebou. Byly tam čtvery dveře, ložnice rodičů, ložnice Elizabeth, pracovna a pokoj pro hosty. Jimmy si všiml šlépějí na zaprášené podlaze, a pochopil, že zde někdo často pobývá. Opatrně prošel všechny pokoje ale Peter tam nebyl. Nalezl však improvizované lůžko a několik osobních věcí, vše v pracovně. Jal se ji tedy prohledat. Po stranách police s dlouhodobým nánosem prachu, který knihám v nich propůjčoval vznešený a starobylý nádech, napravo vedle police, nebo spíš pod ní lůžko, nalevo pár kousků oblečení, a stůl v čele místnosti pokrytý rozházenými papíry, skvrnami od inkoustu a inkoustem a brkem samotným. Poté co prohledal věci na zemi, začal s průzkumem stolu. Nalezl sbírku dopisů a podle data a adresace pochopil, jak je možné, že je Peter naživu. Zrovna když jeden z dopisů pročítal, na zadním schodišti se ozval šramot. Jimmy se rychle rozhlédl, ale pak si řekl, že stejně na ničem již nezáleží, a tak to může klidně skončit. Vytáhl dýku, sedl si za stůl, a čekal. Po chvíli hluk dorazil až ke dveřím, ty se otevřely a Jimmy pohlédl do tváře bratra. Měl na sobě tabard pouliční stráže, kroužkovou košili, kamaše, u pasu meč, a ve tváři velmi překvapivý výraz, který však zmizel, a vystřídal jej upřený pohled do Jimmyho očí. Ten mu klidně pokynul, ať se posadí do křesla před stolem. Peter chvíli uvažoval, ale vědom si dýky v Jimmyho ruce, uposlechl. „Proč si se vrátil, co tady děláš? Myslel sem že už si mrtvej.“
Peter pohlédl na otevřené dopisy v Jimmyho klíně, a klidně odvětil: “Jak si již jistě pochopil, zachránil mne jeden chrámový kněží boha Bantuka, boha zlodějů, a odvezl mne do jediného opatství, které tento bůh má. Málokdo o něm ví, ale já se pro všechny případy pojistil. Ten večer, kdy si mne údajně ,zabil‘ mne měl jít navštívit, a vyzvednout si odměnu za jeho případnou spolupráci. Dle mého odhadu dorazil asi půl hodiny po tobě, a jenom díky tomu mne ještě byl schopen zachránit. Vidím ti na očích, že tě pálí jedna otázka, když jsem naživu já, co Elizabeth, že?“ a ošklivě se usmál. Jimmy polkl. Nechtěl si to připustit, ale od doby, co zahlédl na střeše obchodníkova domu Petera, doufal ve skrytu duše, že je naživu Elizabeth. Peter pochopil jeho výraz: „Ty si hlupák! Ta děvka tě zradila, byl jsi jenom nástroj k jejímu uspokojení! Jak ty můžeš být zloděj! Vždyť ty bys neoklamal ani malý dítě!“ A otevřeně se smál. „Elis je mrtvá, s mnichem jsem měl dohodu jenom na svůj život. K čemu jsem ji pak potřeboval?“ Jimmym v tu chvíli projela vlna bolesti a naštvání a lítosti. Naštvání na to, že se nechal využít, že se kdysi přestal ovládat a dovolil si se zamilovat, a že přes to všechno k té ženě ještě cítil lásku. Že jeho bratr ho chtěl využít že všem v okolí posloužil jen jako nástroj, a nikdo k němu neprojevil kouska citu. A lítosti k Elizabeth, protože to co byla, nebyla ona sama, ale to z ní udělali jiní, ostatní, lidé jako Peterlin. Dýku, co měl v ruce, mrštil až téměř nenuceným způsobem, Peter se zadíval na kus krásného jílce se zeleným smaragdem na konci. „Na, vracím ti tvůj dar“ Poté, když vstával, a vrhal jednu po druhé své další dýky do Peterova těla, věděl, že asi dělá chybu, ale v tu chvíli mu to bylo jedno. Konečně se zbavil své minulosti, a doufal, že nadobro. Ten den konečně zemřel Jimmyho bratr Peter, a spolu s ním odešla pryč i veliká část Jimmyho srdce…