Odvrácená strana Měsíce

"Ve dne spí a v noci pracuje, samozřejmě," procedil skrze zuby pan Hawk, vůdce skupinky, která se probojovala do střeženého mrakodrapu.

Ten, jemuž tato slova byla určena, vstal překvapeně od svého počítače: "Ano, noc má pro mě lepší energetické vibrace. Co tu pohledáváte?"

"Vibrace... energie... to vaše takzvaně duchovní učení, ten směr, který jste založil - se svojí bezbožností si tu jistě mnete ruce, kolik lidí jste spletl a přivedl na špatnou cestu," pokračoval Hawk.

"Co se týče té bezbožnosti," reagoval oslovený, "moje představa Boha je prostě jiná než vaše, smiřte se s tím. Ale neodpověděl jste mi na moji otázku: co tady děláte s těmi zbraněmi? Bojím se nejhoršího..."

"Neberte si do své nevymáchané huby Boží jméno! Zrovna vy!" vykřikla jedna žena ze skupinky. Pokřižovala se. "A ano, jsme tu proto, abychom vás zabili. Vypracovali jsme dokonalý plán, jak se dostat do sídla vaší organizace..."

Muž u počítače stisknul tlačítko na svém stole.

"Ochranku nevolejte," zasmál se Hawk, "ti se už smaží v pekle!"

"Proč v pekle?" zeptal se ohrožený muž.

"Proč v pekle... proč v pekle... my nejsme členové vaší sekty, nás neoblbnete tou svojí komedií: dost bylo řečí! Střílím."

Hawk stisknul spoušť svojí pistole. "Tak... a Antikrist bude mrtev! Syn Pekla zemře!"

Zasažený muž se začal smát: "Taková vtipná záměna... to nemůže být pravda, že je lidstvo až tak blbé - ale co, vrátím se do své sféry. Pozoroval jsem vaše snažení, ale nemohl jsem zasáhnout. Celá milénia jsem mohl jenom přihlížet. Teprve až pozemští astronauti dospěli na měsíční povrch, mohl jsem se vtělit: a zkusit vám pomáhat."

"Pomáhat?" hlesnul Hawk.

"Ale že bude lidstvo tak blbé... a nepochopí mě..." muž, nyní již ležící na zemi, začal pomalu umírat... "a splete si vtělení Ďábla s vtělením nejvyšší inteligence Měsíce... to... jsem... věru... nečekal."

Měsíční avatar zemřel a jeho duše se vrátila do svého domova. Atentátníci se zoufale rozhlíželi jeden na druhého.