Dobrodružství železné sekyry 2

Náčelník měl mladšího bratra, který se stal náčelníkem početnějšího kmene, který sidlil nedaleko. Oba kmeny měly společného nepřítele, který je pravidelně napadal a v čase úrody jim páchal nemalé škody. Vždy se však dokázaly společně ubránit.

Na konci léta přinesli zvědové do vesnice zprávu, že se nepřítel blíží. Byl vyslán posel do spřízněné vesnice o pomoc. Ženy, děti a starci odnášeli úrodu do lesních skrýší a muži se připravovali k boji. Stejně tak muž se sekyrou. Po boku svého otroka vyšel z chatrče, navlečen do kožené zbroje. V rukou třímal svou sekyru a kožený prošívaný štít, který dostal darem od náčelníka. Jeho otrok svíral tisový luk, který stejně jako kožený prošívaný štít, nebyl dílem místních. Připluly po řece, kde je náčelník směnil za kůže a jiné předměty s obchodníky, kteří tudy cestovali.

Když se objevil nepřítel u lesa vrátil se posel, co byl vyslán pro pomoc se zprávou, že muži spřáteleného kmene narazili na stopu jelena a dali se po ní, takže to nějaký čas potrvá, než přijdou na pomoc.

Muž se sekyrou poměřoval síly a možnosti obou stran. Zjistil, že kmen za který bojuje čelí početné přesile. Necelých sedmdesát mužů, proti téměř dvěma stovkám. S radostí ale zjistil, že protivník nemá ve svém středu žádné střelce. Oproti tomu muži po jeho boku byli vyzbrojení několika krátkými luky a jedním dlouhým, tisovým. Tím vládl jeho otrok.

Ke střetu došlo na louce před vesnicí. Muž se sekyrou se držel zprvu zpátky, chtěl zjistit čeho je nepřítel schopen a jak silné a schopné má bojovníky. Když se ale potvrdilo, co předpokládal, a sice to, že muži bojují jen hrubou silou bez sebemenší taktiky svraštěl obočí a s bojovým křikem vyrazil do vřavy. Jeho bohaté bojové zkušenosti, které během života nasbíral mu dávaly nespornou výhodu proti neorganizovaným domorodcům. V momentě, kdy jeho kmen byl pomalu ale jistě zatlačován na ústup, započal své smrtonosné dílo. Toho si brzy povšimli jeho spolubojovníci, které to povzbudilo a situace na bojišti se začala pomalu obracet. Sekyra se činila a obránci nabývali stále více odvahy k riskantnějším počinům, načež nepřítel začal pomalu ustupovat. A než se po nějaké době objevil náčelníkův bratr se svými muži spěchajícími na, nepřítel se dal na ústup s citelnými ztrátami.

Ten den se oslavovalo veliké vítězství a muž se sekyrou se v očích domorodců stal hrdinou. Jen v oku náčelníkova bratra vyčetl zášť.